Rusové by podpořili jakékoli Putinovo rozhodnutí o Ukrajině, ukázal průzkum

Asi 60 procent ruských občanů by podpořilo rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina zahájit novou ofenzivu na Kyjev, ale 65 procent by také souhlasilo i s jeho rozhodnutím "speciální operaci", tedy ruskou válku na Ukrajině, zastavit a podepsat mírovou dohodu. Vyplývá to z nového sociologického průzkumu, o němž dnes informoval deník Kommersant.

List doplnil, že podle osloveného politologa tento zdánlivý rozpor souvisí s neochotou lidí přemýšlet o složitých politických problémech.

Skutečnost, že značná část Rusů by byla ochotná souhlasit s dvěma zcela protikladnými rozhodnutími Putina, lze podle politologa Alexeje Makarkina vnímat jako projev důvěry společnosti v prezidenta. Konkrétně se v průzkumu ukázalo, že 60 procent lidí by souhlasilo, kdyby Putin "zítra oznámil zahájení postupu na Kyjev", 26 procent by bylo naopak proti. Jenže podobné výsledky zjistili autoři průzkumu také při otázce ohledně Putinova hypotetického rozhodnutí "zítra" speciální operaci zastavit - 65 procent lidí by bylo pro a 28 procent proti.

Makarkin v Kommersantu uvedl, že na konci 80. a na začátku 90. let minulého století, kdy se hroutil komunistický režim, Rusové vedle svých každodenních starostí museli najednou řešit nový problém, a sice převzít odpovědnost za svá osobní rozhodnutí, což u části obyvatelstva vyvolávalo psychickou nepohodu. "Tehdy byla poptávka po tom, aby lidé u moci říkali v televizi, co má člověk správně dělat. Ale vláda mlčela. Část lidí byla potom ráda, když se objevil Putin, který odpovědnost převzal," vysvětluje Makarkin. Díky Putinovi mohli Rusové přestat přemýšlet nad politickými otázkami a to je podle politologa důvod, proč mu tak silně důvěřují.

Autoři průzkumu ze společnosti Russian Field také upozorňují, že od poloviny března se poměr podporovatelů války na Ukrajině a jejích odpůrců téměř nezměnil. Válku, kterou Rusko zahájilo na konci února, nyní podporuje 69 dotazovaných, proti je 23 procent respondentů. Většina mužů, 62 procent, by přitom nebyla ochotna zúčastnit se bojů na Ukrajině, pokud by měla takovou možnost. Přání zapojit se bojů vyjádřilo 29 procent respondentů, nejčastěji lidé ve věku od 45 do 59 let. Přes polovinu respondentů si přitom myslí, že operace na Ukrajině se příliš protáhla.

Související

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 
Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko Ukrajina válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

před 1 hodinou

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy