Ruská turbína pro plynovod Nord Stream 1, která byla kvůli servisu v Kanadě, je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Řekl to dnes německý kancléř Olaf Scholz, který navštívil závod společnosti Siemens Energy, kde se turbína teď nachází. Rusko podle Scholze nemá důvod návrat zařízení zdržovat.
Osud 12 metrů dlouhé turbíny je bedlivě sledován. Evropské vlády totiž Rusko obvinily, že pod falešnou záminkou snižuje dodávky plynu, aby se tak mstilo za západní sankce uvalené po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Moskva to popírá a jako důvod nižšího průtoku plynu potrubím Nord Stream 1 uvádí problémy s turbínou.
Pohyb turbíny byl doposud zahalen tajemstvím a až do oznámení Scholzovy návštěvy nebylo přesně známo, kde se nachází. Scholz, který stál vedle turbíny, novinářům řekl, že smyslem jeho návštěvy je ukázat světu, že turbína existuje, funguje a může být dodána, ale musí někdo říct, že ji chce.
Generální ředitel společnosti Siemens Energy Christian Bruch potvrdil, že firma jedná s ruskou plynárenskou společností Gazprom o dodávce turbíny. Žádná dohoda ale zatím nebyla uzavřena, informovala agentura Reuters.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Scholzova slova reagoval sdělením, že Gazprom nyní čeká na dokumenty, které umožní návrat turbíny z Německa. Podle Moskvy je potřeba předložit dokumenty, které prokážou, že na zařízení se nevztahují západní sankce. Mluvčí německé vlády uvedl, že na turbínu se v současnosti sankce nevztahují, a proto dokumenty požadované Ruskem nejsou nutné.
Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie, jeho maximální kapacita je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom v polovině června snížil kvůli problémům s turbínou objem dodávek zhruba na 40 procent kapacity potrubí. Německá společnost Siemens Energy, která má na starosti servis turbín pro plynovod, zařízení odeslala do Kanady na opravu a kvůli protiruským sankcím pak měla problémy s jeho vrácením. Koncem července Gazprom oznámil technické problémy s další turbínou a dodávky Nord Streamem 1 snížil až na 20 procent kapacity.
Hlavní spor kvůli dodávkám plynu se vede o turbínu Siemens Energy SGT-A65, která je 12 metrů dlouhá a váží 20 tun. Po údržbě musí být zařízení přepraveno zpět do ruské kompresorové stanice Portovaja společnosti Gazprom, při tranzitu však zůstala v Německu. Rusko poukazuje na nevyřešené problémy kolem přepravy turbíny, a také na západní sankce. Berlín obviňuje Moskvu, že proces záměrně zdržuje.
Celkem osm turbín pro stanici Portovaja, která leží u Finského zálivu nedaleko ruského města Vyborg, vyrobila společnost Rolls-Royce. Její výrobu plynových turbín ale v roce 2014 koupila společnost Siemens Energy. Turbíny jsou potřeba k tomu, aby byl zajištěn plynulý tok plynu.
Gazprom označuje stanici Portovaja za největší kompresorovou stanici na světě, k otázkám týkajícím se provozu plynovodu Nord Stream 1 se však nevyjadřuje. Informovaný zdroj tvrdí, že ve stanici jsou čtyři náhradní turbíny, které mají zajistit fungování i v případě, že by některé ze zařízení muselo opustit stanici kvůli údržbě. Navíc podle zdroje mohou dvě turbíny zůstat v nečinnosti, aniž by se snížila kapacita stanice.
Podmořský plynovod Nord Stream 1, který je dlouhý 1222 kilometrů a je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie včetně České republiky.
Související
Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo
Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem
Aktuálně se děje
včera
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
včera
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
včera
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
včera
Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta
včera
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
včera
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
včera
Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat
včera
Trump se setkal se Zelenským. Rusko mělo přistoupit na dohodu o ukončení konfliktu, řekl
včera
Nový podvod cílí na řidiče. Ministerstvo radí, aby si lidé dávali pozor
včera
Tragédie v USA. Havaroval bombardér B-52, všichni lidé na palubě zemřeli
včera
Autobus na jihu Čech narazil do viaduktu. Mezi cestujícími jsou zranění
včera
Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil
včera
V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody
včera
Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila
včera
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
včera
Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů
15. června 2026 21:01
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
15. června 2026 19:40
Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump
15. června 2026 18:24
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky
15. června 2026 17:10
Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat
Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.
Zdroj: Libor Novák