Španělský soud dnes nařídil odškodnit skupinu lékařů za nedostatečnou ochranu, jakou jim úřady poskytly během první vlny epidemie covidu-19. Lékaři z regionu Valencie si stěžovali například na nedostatek roušek. Nejvyšší odškodnění soud přiznal zdravotníkům, kteří se nakazili koronavirem a museli kvůli tomu do nemocnice, informovala agentura AP. Zástupci regionu se proti rozsudku odvolají.
Lékaři si stěžovali na nedostatečné vybavení ochrannými prostředky během první vlny epidemie od března do května roku 2020. V žalobě tvrdili, že zpočátku jim úřady poskytly jen jednu roušku týdně. Zdravotnická zařízení podle nich držela roušky "pod zámkem", protože jich byl výrazný nedostatek. Řada lékařů i zdravotních sester se při výkonu povolání pak nakazila.
Soud souhlasil s tvrzením žalobců, že zdravotnické úřady nedokázaly zajistit bezpečnost při výkonu práce, jak jim nařizuje zákon. Soud uznal, že regionální úřady jednaly v rámci svých možností a ve velmi nepříznivých podmínkách. To ale nemůže zcela omluvit nenaplnění pravidel bezpečnosti práce. Selhání úřadů navíc šlo na úkor zdraví zdravotníků a širší veřejnosti.
Na soud se obrátila skupina zhruba 150 lékařů, které zastupovaly odbory. Soud rozhodl o odškodnění podle závažnosti dopadu na zdraví. Nejnižší částku 5000 eur (zhruba 120.000 korun) dostanou lékaři, kteří se nenakazili. Doktoři, kteří se nakazili a skončili v nemocnici, získají největší odškodnění - 49.000 eur (1,2 milionu korun).
Za nedostatek ochranných pomůcek se omluvil šéf regionu Valencie Ximo Puig. Podle něj byl dopad první vlny "zcela nepředvídatelný".
Rozhodnutí soudu potěšilo šéfa odborové organizace CESM-CV Víctor Pedreru, který patří mezi lékaře, kteří se při první vlně nakazili koronavirem a skončili s komplikacemi v nemocnici. Podle něj dnešní rozsudek "otevírá dveře" podobným dalším žalobám a povzbudí zdravotníky v jiných částech Španělska, aby se soudili.
První vlna pandemie dopadla na Španělsko velmi tvrdě. V zemi nebyl dostatek roušek a testovacích kapacit. Velmi těžká byla situace v domovech důchodců, kde vypukla řada ohnisek. Podle ministerstva zdravotnictví zemřelo od března do června roku 2020 zhruba 22.000 lidí, statistický úřad ale mluví o zhruba 45.000 úmrtí. Část lidí s příznaky covidu-19 totiž nebylo možné kvůli malým kapacitám otestovat.
Související
Norskem hýbe soud se synem princezny. Zpovídá se i ze znásilnění
Cimický v úterý chyběl u soudu, nový rozsudek se odkládá
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 1 hodinou
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 3 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.
Zdroj: Libor Novák