Státy EU se přou, jak rozdělit peníze z fondu obnovy

Část států včetně Česka není spokojena s kritérii, jimiž podle nich Evropská komise zcela nezohledňuje dopady pandemie. Rozdílné pohledy na historicky největší společný záchranný plán unie zazněly i během dnešní videokonference ministrů financí.

Evropská komise chce mezi členské země rozdělit celkem 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), kvůli nimž se hodlá bezprecedentně zadlužit na finančních trzích. Nejpostiženější země Itálie a Španělsko by podle předběžných propočtů Bruselu měly dostat více než třetinu z celého balíku grantů a půjček. Velká část států nezpochybňuje nutnost vzájemné solidarity, po níž jihoevropské země volají. Spor se však vede o to, jak zajistit, aby nedostávaly peníze za to, že na tom byly špatně už před krizí.

"Pokud má fond financovat cestu z krize, neměl by vycházet z údajů, které platily před ní," řekl ČTK jeden z diplomatů. Skupina zemí z různých částí Evropy, do níž patří vedle Nizozemska, Rakouska, Irska či Maďarska také Česko, nechce, aby se objem národních obálek počítal z toho, jaká kde byla v minulých čtyřech letech nezaměstnanost. Právě toto hledisko však chce komise vedle hrubého národního produktu použít jako jeden z klíčů.

Nespokojené státy navrhují, aby Brusel vzal místo nezaměstnanosti v potaz rozdíl mezi výkonem ekonomik v průběhu loňského podzimu a letošního jara. Například maďarský ministr financí Mihály Varga dnes uvedl, že rozdělování peněz je "šité na míru jižním státům". K jeho zemi je prý systém neférový a měl by být vyváženější.

Aktuálně nastavená kritéria však kromě jihoevropských zemí vyhovují například Polsku, které má být třetím největším příjemcem z fondu, ačkoli dopad covidu-19 na jeho ekonomiku bude podle odhadů EK patřit k nejmenším.

Klíč v rozdělení národních podílů je jedním z více sporných bodů, k jejichž řešení má otevřít cestu videokonference unijních prezidentů a premiérů příští pátek. Za ještě zásadnější označují diplomaté neshody okolo celkové výše společného unijního dluhu či poměru přímých plateb a půjček.

Zatímco jihoevropské země podporované Francií jsou v zásadě spokojeny s návrhem komise, aby ze 750 miliard tvořily dvě třetiny granty a zbytek půjčky. Německý ministr financí Olaf Scholz dnes uvedl, že největší unijní ekonomika podporuje půl bilionu eur grantů, nikoli však zbylou část balíku. Takzvaná šetrná čtyřka zase volá po výrazně nižším podílu přímých plateb. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, které tradičně vystupují proti společnému zadlužení EU, by navíc rády snížily i celkovou částku ve fondu. O tom mluví například i Česko či Maďarsko, které však až dosud patřily ke stoupencům co nejvyššího objemu unijních fondů, z nichž byly čistými příjemci.

Podle chorvatského ministra financí Zdravka Mariče se během dnešní videokonference zástupci unijních vlád shodli, že přes rozdílné pohledy chtějí, aby státy dospěly k dohodě co nejdříve. Podle končícího chorvatského předsednictví by to v ideálním případě mohlo být během července, kdy balkánskou zemi v čele EU vystřídá Německo.

První velká debata přijde až na zmíněném videosummitu, od něhož si však diplomaté zásadní průlom neslibují. Unijní činitelé proto hovoří o tom, že by možná již během července mohlo dojít na osobní setkání lídrů s cílem posunout kupředu očekávaná složitá jednání jak o fondu, tak o příštím sedmiletém rozpočtu, který s ním je spojen.