Státy NATO loni navzdory krizi zvýšily výdaje na obranu

Státy Severoatlantické aliance v loňském roce zvýšily své výdaje na obranu navzdory tomu, že se potýkaly s hospodářskou krizí způsobenou koronavirem. Vyplývá to z dnes zveřejněné výroční zprávy NATO, podle níž třicítka členských zemí financovala své armády celkovou částkou přes 1,1 bilionu dolarů (24,2 bilionu korun). Většina zemí včetně Česka se však přes nárůst výdajů zatím nepřiblížila závazku vyčlenit na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

To je přitom zásadní požadavek Spojených států, jejichž obranný rozpočet i nadále tvoří více než dvě třetiny celkových vojenských výdajů aliančních zemí. Podle výroční bilance přitom loni šestým rokem zvyšovalo zbylých 29 států NATO své obranné výdaje, které minulý rok meziročně vzrostly o 3,9 procenta, což je více než rok předtím. Se započítáním USA činil tento růst 2,7 procenta.

"Musíme především posílit jednotu Evropy a Severní Ameriky, která vyplývá z našeho společného závazku bránit jeden druhého," uvedl ve výroční zprávě generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, který zároveň vyzval k dalšímu zvyšování armádních výdajů. Šéf NATO nepřímo narážel na změnu ve vedení USA, kde po čtyřech letech vlády Donalda Trumpa kritického k alianci převzal moc Joe Biden naznačující vstřícnější přístup k partnerům.

Evropské země NATO mají přitom ke zmíněnému dvouprocentnímu cíli stále daleko. Loni se jej podle dnešních údajů podařilo splnit Řecku, Británii, Polsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Francii, Norsku a Slovensku, jehož výdaje i v souvislosti s krizí způsobeným poklesem HDP stouply přesně na dvě procenta.

Naproti tomu Německo, Itálie, Španělsko a mnoho dalších evropských zemí včetně Česka zatím za závazkem zaostávají. Česko podle údajů přepočítaných na ceny z roku 2015 loni investovalo do obrany 1,34 procenta HDP. Česká vláda však stále počítá s tím, že do roku 2024, kdy mají země nejpozději závazek splnit, dvouprocentní hranice dosáhne.

Související

Více souvisejících

NATO

Aktuálně se děje

včera

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

včera

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

včera

včera

včera

včera

včera

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy