Stoltenberg: Ukrajina by měla dostat další těžké zbraně k obraně před agresí

Stoltenberg se s lídry Nizozemska, Dánska, Polska, Lotyšska, Belgie a Portugalska sešel na pracovní večeři organizované nizozemský premiérem Markem Ruttem a šéfkou dánské vlády Mette Frederiksenovou. Hlavními tématy jejich setkání uspořádaného dva týdny před aliančním summitem v Madridu byl další postup aliance vůči ruské agresi na Ukrajině.

"Ukrajina by měla dostat další těžké zbraně...Zcela na tom závisí její schopnost bránit se proti brutální ruské invazi," řekl po jednání Stoltenberg. Připomněl, že ve středu se před jednáním aliančních ministrů obrany v Bruselu sejde kontaktní skupina zemí podporujících Kyjev, aby koordinovala další dodávky zbraní a vojenského materiálu.

Podle Stoltenberga jsou členské země připraveny dodat Kyjevu další zbraně včetně těžkých. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová přitom dnes uvedla, že země dostala od Západu pouze desetinu zbraní, o které požádala. Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka potřebuje Ukrajina na 1000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2000 obrněných vozidel a 1000 dronů, aby ukončila válku.

"Neudělali jsme dost, abychom podpořili Ukrajince, abychom bránili jejich svobodu a svrchovanost," prohlásil po dnešním jednání s aliančními kolegy polský premiér Morawiecki. Jeho země patří k nejaktivnějším poskytovatelům zbraní a další podpory a šéf polské vlády vyzval ostatní státy, aby činily pro Kyjev více. "Tady a teď, ne za několik týdnů nebo měsíců," dodal Morawiecki.

Lídři aliančních států se dnes věnovali také snaze Švédska a Finska vstoupit do NATO, kterou s odvoláním na podporu kurdských militantních organizací v obou zemích blokuje Turecko. Stoltenberg prohlásil, že diplomatická jednání k urovnání sporu pokračují. Podle Rutteho je potřeba některé turecké požadavky vyslyšet, i kdyby se jednání měla protáhnout i po aliančním summitu.