Rusko může očekávat významné důsledky v hospodářské a politické oblasti, pokud se rozhodne podniknout agresivní kroky proti Ukrajině. Prohlásil to dnes, v předvečer dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Rize, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Egilsem Levitsem. Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks řekl, že odstrašení Ruska vyžaduje stálou přítomnost vojáků USA v zemi.
"Rusko už podruhé v letošním roce uskutečňuje neobvyklou koncentraci sil u hranic s Ukrajinou. Sledujeme zde těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků. Jakákoliv další ruská agrese proti Ukrajině bude mít vysokou cenu v podobě politických a ekonomických důsledků pro Rusko," řekl Stoltenberg. Politický šéf aliance podle webu listu Ukrainska pravda dodal, že koncentrace ruských sil nebyla ničím vyprovokována, je nepochopitelná a zvyšuje riziko nesprávného vyhodnocení situace. Stoltenberg znovu vyzval Rusko k transparentnosti a ke snížení napětí v regionu.
Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks při dnešní návštěvě jednotky NATO, nacvičující v zasněžených lotyšských lesích obranu Rigy, řekl, že kvůli odstrašení Ruska pobaltská země potřebuje stálou přítomnost amerických vojáků a rakety protivzdušné obrany Patriot. "Potřebujeme dodatečnou mezinárodní pomoc. Chtěli bychom mít v naší zemi stálou (vojenskou) přítomnost Spojených států. A námořní a protivzdušná obrana v podstatě znamená přejít na systémy, jako je Patriot," řekl ministr agentuře Reuters.
Ta připomněla, že NATO po ruské anexi Krymu a podpoře povstání separatistů na východě Ukrajiny na jaře 2014 posílilo své východní křídlo čtyřmi prapory, vyslanými do Polska a Pobaltí v létě 2017. Moskva tvrdí, že nemá v úmyslu napadnout Pobaltí a Polsko a obviňuje NATO z destabilizace Evropy přesouváním sil blíže k hranicím Ruska. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tvrdí, že země NATO nejsou bezprostředně ohroženy.
Rusko v květnu shromáždilo u hranic s Ukrajinou na 100.000 vojáků, tedy nejvíce od anexe Krymu. Rusové podle Západu koncentrují svá vojska u Ukrajiny i tento měsíc.
Pobaltí se cítí být nejzranitelnější částí aliance. Vojenští odborníci tvrdí, že Rusko by mohlo přes svého běloruského spojence rychle ovládnout pozemní koridor o šíři 60 kilometrů, který spojuje Polsko a Litvu, a získat tak pozemní spojení se svou silně opevněnou enklávou v Kaliningradu. Americké jednotky, rozmístěné v Německu, jsou příliš daleko, než aby mohly podobnému útoku zabránit, dodal Reuters.
Související

Maďarský parlament ratifikoval vstup Finska do NATO

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku
NATO , Rusko , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
před 9 minutami

Maďarský parlament ratifikoval vstup Finska do NATO
před 11 minutami

Útok na škole v USA: Tři děti zemřely, střelec je po smrti
Aktualizováno před 16 minutami

Tragédie na Příbramsku: Do slapské přehrady sjelo nákladní auto, zaklíněný řidič zemřel
Aktualizováno před 46 minutami

Netanjahu odkládá kontroverzní reformu o několik týdnů
Aktualizováno před 56 minutami

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku
před 1 hodinou

Na Ukrajinu dorazilo 18 tanků Leopard z Německa
před 1 hodinou

Senát loni obdržel jen čtyři petice, předloni jich byl dvojnásobek
před 1 hodinou

Česko udělilo přes 500 tisíc víz uprchlíkům z Ukrajiny
Aktualizováno před 1 hodinou

Při demolici budov v Milovicích došlo ke kontaminaci, říká státní zástupce
před 1 hodinou

Policie obvinila muže, podle kriminalistů bodl na Plzeňsku dva kamarády
Aktualizováno před 2 hodinami

Ostravská koalice přišla kvůli hnutí ANO o většinu v městském zastupitelstvu
před 2 hodinami

Rusko vyhrožuje: Máme zbraně schopné v krajním případě zničit Spojené státy
před 2 hodinami

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE
před 3 hodinami

Balaš se kvůli penězům pro VŠ sejde s Fialou, ve středu by o nich měla jednat vláda
před 3 hodinami

Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu
Aktualizováno před 3 hodinami

Zdroje nejsou nevyčerpatelné, podpora Ukrajině se vyčerpává materiálně i morálně, upozornila Čaputová
před 3 hodinami

Bezemisní norma od roku 2035 dostává jasné obrysy. Podpořili ji i velvyslanci zemí EU
před 4 hodinami

Hrozí světu stejná ekonomická krize, jako v roce 2008?
Aktualizováno před 4 hodinami

Rusko rozmístí jaderné zbraně v Bělorusku i přes odmítavou reakci, vzkazuje Západu Peskov
Aktualizováno před 4 hodinami
Pražský hrad je po Zemanovi konečně v pořádku. Dnes se na něj stěhuje Pavel
Prezident Petr Pavel se dnes přestěhoval z Hrzánského paláce na Pražský hrad. ČTK to potvrdila Mária Pfeiferová z tiskového týmu prezidenta. Podle prezidentovy mluvčí Markéty Řehákové by již dnes odpoledne měl mít Pavel na Hradě první schůzky. Prostory určené pro prezidenta, jeho manželku a kancléřku již byly podle mluvčí zkontrolovány a jsou nyní bezpečnostně v pořádku. Výslednou zprávu o kontrole hradní tým teprve dostane.
Zdroj: ČTK