Tisk: Vyhoštění Rusů z ČR by měl být jen první krok

Vyhoštění 18 pracovníků ruského velvyslanectví v Česku pro důvodné podezření, že se příslušníci ruské tajné služby zapojili do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v roce 2014, by mělo být jen prvním krokem, po kterém musejí dále jednat nejen české úřady, ale i orgány spojeneckých zemí, napsaly dnes některé slovenské listy.

Deník Pravda zase poukázal na možné okolnosti zveřejnění zmíněných informací českými politiky. O případu většina listů na Slovensku informovala na svých titulních stránkách.

Podle listu Sme vyhoštění "osmnácti špionů s diplomatickým krytím" je jen první a nejpřirozenější reakce Prahy. "Vzhledem k tomu, že s vrbětickým útokem jsou v Evropě srovnatelné jen aktivity Islámského státu, událost se vnucuje jako historický milník ve smyslu radikální reformy ruské (východní) politiky Evropské unie," dodal.

Denník N uvedl, že závažnost případu nijak nesnižuje skutečnost, že se o účastí ruské vojenské rozvědky při výbuchu ve Vrběticích veřejnost dozvídá až po šest a půl roce od události. "Naopak, incident nově nabyl charakteristiky teroristického činu (kromě zničené munice zahynuli dva lidé), nota bene ve vojenském objektu členské země NATO," uvedl list, který na titulní stránce otiskl kromě jiného nápis "Ruští agenti".

Nejčtenější slovenský list Nový čas citoval politologa Alexandera Dulebu, který pro případ potvrzení podezření okolností zmíněné exploze označil incident za teroristický akt na území jedné země organizovaný tajnou službou jiného státu. "Takové věci, jako vyhazovat na území cizí země do luftu muniční sklady a zabíjet přitom lidi, to se nedělá. Pokud vám zabijí občany vaší země na vašem území, tak si to jednoduše nemůžete nechat líbit," řekl Duleba.

Podle listu Pravda informace o podezřeních ohledně zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu ve Vrběticích musely být známé delší dobu a někdo je držel "v šuplíku". Deník si položil řečnickou otázku, zda okolnosti jejich zveřejnění nenastaly v souvislosti s plánovanou cestou ministra vnitra Jana Hamáčka do Moskvy k jednáním o dodávkách vakcíny Sputnik V proti nemoci covid-19.

Skutečnost, že by ruská tajná služba měla být nějakým způsobem zapojena do výbuchu v muničním skladě, označil list za šokující. "Jaký smysl by ovšem mělo zničení této dodávky, když se dá v okamžiku nahradit z jiného zdroje?," položil si list další řečnickou otázku, a to v reakci na informace některých médií, že cílem útoku byla munice, která měla být dodána na Ukrajinu nebo do Sýrie.

Podle listu Hospodárske noviny se vztahy mezi Českem a Ruskem otřásají v základech. "K eskalaci vztahů mezi oběma zeměmi došlo v době, kdy měla česká vládní delegace odletět do Moskvy k jednání o nákupu ruské vakcíny Sputnik V. Zároveň se do finále dostává tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, kde byl až dosud jedním z favoritů ruský Rosatom," napsal deník.

Deníky se pozastavují nad načasováním zveřejnění informací o Rusku a Vrběticích

Česká média se v komentářích pozastavují nad načasováním sobotního oznámení premiéra Andreje Babiše (ANO) o podezření českých bezpečnostních složek, že do ničivého výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby. Zjištěné okolnosti podle nich také připomněly politikům, že by neměli podceňovat bezpečnostní rizika a že je třeba ostražitosti. Spolupráce s Ruskem a hlavně závislost na něm může být podle médií riskantní.

"Můžeme se dohadovat o té či oné jednotlivosti. Třeba o tom, kdo, kdy a proč rozhodl o načasování té zprávy. Už proto, že informace tohoto kalibru se skládají po kouskách a někdo musí rozhodnout, kdy a v jaké podobě se zveřejní," ptá se komentátor Lidových novin (LN). Podle deníku E15 je zajímavé, jak rychle se detaily kauzy objevily v některých českých médiích. A bez povšimnutí není ani globální kontext, tedy časová souvislost s vyostřením vztahů mezi USA a Ruskem, píše deník. "Neboli napětí mezi Západem a Moskvou vzrůstá, takže je až moc velká náhoda, že zrovna teď se objevily 'jednoznačné' informace o ruské účasti na explozích ve Vrběticích," uvedl komentátor E15.

"Jistěže se okamžitě ozvaly hlasy, že jde o fabulaci zákeřně načasovanou k narušení rozjednané dodávky ruských vakcín Sputnik a účast Rosatomu v tendru na blok Dukovanech," píše třeba komentátor deníku Právo. Stín možné účasti Rusů na výbuchu skladů podle deníku nepochybně dopadne na veškeré strategicky významné projekty. "Ten stín se ale z východu rozpíná už dlouho," doplnil komentátor.

Neurčité informace o blížícím se skandálu kolem ruské špionáže se podle komentátora Hospodářských novin (HN) objevily od zdrojů z tajných služeb už před několika týdny. Česko přesto dále pokračovalo v přípravě tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech za účasti ruského Rosatomu nebo snahách o nákup ruské vakcíny proti nemoci covid-19. Nyní by ale Česko mělo podle komentátora zcela přehodnotit vztahy k Rusku. "Zastánci Ruska často obviňují ty, kdo varují před expanzivností putinovského režimu, že mentalitou zamrzli v období studené války. Rusko není Sovětský svaz, situace je úplně jiná, tvrdí. Lze přitakat, že situace jiná je. Což ale neznamená, že je lepší," píše. "Pořád jde o expanzivní režim, který se neštítí aktů státního terorismu. A jako k takovému k němu musíme přistupovat," doplnil.

Základní sdělení je podle deníků stejné. "Příslušníci zpravodajské služby ruské armády, lidé podléhající ruské vládě, narušili suverenitu České republiky způsobem, který se často označuje za státní terorismus," uvedly LN. Podle komentátora Českého rozhlasu (ČRo) není vzhledem k opakovaným varováním tajných služeb před ruskými operacemi na území České republiky nejnovější dění velkým překvapením. "I když způsob, jakým o sobě dali ruští špioni nakonec názorně vědět, může být šokující," uvedl. Zjištěné okolnosti kolem výbuchu muničního skladu tuzemským politikům připomenuly, že by neměli podceňovat bezpečnostní rizika. K nim patří snaha o diskreditaci tajných služeb či ignorování jejich varování. "Kdyby tomu bylo jinak, nemohl by ministr Karel Havlíček vyvíjet aktivity k udržení ruské firmy ve hře o dostavbu Dukovan. K tomu došlo navzdory doporučení bezpečnostní komunity, Rusy do této soutěže vůbec nepouštět," doplnil.

Také podle komentátora Práva nejsou informace o možném podílu ruských agentů na výbuchu úplným překvapením. "Jen jsme pořád řadili související nebezpečí převážně do sféry hybridních hrozeb, dezinformací, propagandy v tamních (ruských) státních médiích a zde na obskurních, i když také sledovaných webech. Teď se jejich virtualita povážlivě zhmotňuje," píše. V případě potvrzení podezření o akci ruských agentů ve Vrběticích už podle něj nikdo nemůže kroky Ruska obhájit. "Dva čeští občané zaplatili první vrbětický výbuch životem," uvedl.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

včera

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

včera

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

včera

Aktualizováno 14. března 2026 22:21

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

14. března 2026 22:05

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

14. března 2026 20:52

14. března 2026 19:04

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

14. března 2026 17:47

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

14. března 2026 16:31

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

14. března 2026 16:12

Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu

Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy