V Británii byl před prosincovými volbami rozpuštěn parlament

Poslanci dolní komory britského parlamentu vypsání předčasných parlamentních voleb schválili na návrh vlády minulý týden. Podle zákona z roku 2011 musí být parlament rozpuštěn nejpozději 25 pracovních dní před volbami.

Poslední sněmovní schůze trvala podle parlamentního webu tři týdny a dva dny a poslanci během ní stihli vyslechnout, projednat a schválit tradiční královninu řeč, která stanoví priority vlády, zvolit Lindsayho Hoylea novým předsedou Dolní sněmovny a také se poprvé od roku 1982 mimořádně sejít v sobotu.

Na říjnové sobotní schůzi hlasovali zákonodárci o nové brexitové smlouvě, kterou vyjednal premiér Johnson s Bruselem. Nakonec ale její schvalování odložili a následně odmítli schválit harmonogram projednání prováděcího zákona k brexitu. To vedlo vládu k rozhodnutí uspořádat předčasné volby.

Celé více než dvouleté období, po které nyní již rozpuštěná Dolní sněmovna zasedala, se neslo ve znamení plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Jeho termín byl nakonec z 31. října opět odložen, tentokrát nejpozději na 31. ledna 2020.

O zákonech souvisejících nejen s brexitem už nyní bude hlasovat dolní komora britského parlamentu v novém složení. Britové budou své zástupce vybírat 12. prosince. V posledním měsíci v roce se přitom budou parlamentní volby konat poprvé za téměř sto let.

Oficiálně by měl dnes konání voleb po schůzce s královnou oznámit premiér Boris Johnson. Dneškem také začíná období předvolební kampaně, pro které v Británii platí přísná pravidla.

Zda ovšem volby patovou situaci kolem brexitu vyřeší, není vůbec jasné. Aktuální průzkum agentury ICM sice předpovídá vítězství vládních konzervativců (38 procent) a nejsilnější opoziční straně, labouristům Jeremyho Corbyna, přisuzuje až druhé místo (31 procent), není ale vyloučeno, že žádná z velkých stran nezíská v Dolní sněmovně většinu. Silnou pozici by si mohli vydobýt Liberální demokraté (15 procent), kteří žádají zrušení brexitu, i Strana pro brexit (devět procent) europoslance Nigela Farage, která naopak prosazuje odchod země z EU bez dohody.