V Řecku postavili i přes protesty první krematorium

Ostatky lidí, kteří si přáli být zpopelněni, tak dosud museli jejich blízcí převážet do zahraničí. Informaci přinesla agentura AFP. K pravoslaví se v Řecku hlásí na 90 procent obyvatel a církev není ústavou formálně odloučena od státu.

"Řecko, jedna z posledních zemí EU, kde zpopelnění dosud nebylo možné, má konečně svoje první krematorium," prohlásil Antonis Alakiotis, který s projektem výstavby krematoria přišel a prosadil ho. Otevření nové budovy asi 80 kilometrů od Atén označil za historickou událost.

Alakiotis založil řeckou společnost na podporu kremace v roce 1996 po smrti svého přítele. Ten si podle své poslední vůle přál být zpopelněn, jeho tělo však kvůli tomu museli odvézt do sousedního Bulharska. Tam z těchto důvodů svoje zesnulé blízké převáží ročně stovky Řeků. Zájem o kremaci přitom ještě stoupl v době ekonomické krize, která zemi v posledních letech sužovala, především kvůli vysoké ceně pohřbu do země.

Zákon, který kremaci povolil, byl v Řecku schválen již v roce 2006. Místním úřadům v Aténách ani v druhém největším městě Soluni se však nedařilo krematorium postavit. Podle Alakiotise to bylo zejména kvůli odporu ze strany místních ortodoxních popů a průtahům stavebních úřadů. Obě města, ve kterých dohromady žije polovina celého Řecka, přitom trpí nedostatkem pohřebních míst.

Pravoslavná církev v roce 2014 ve vyjádření uvedla, že kremace odporuje ortodoxní tradici. Tělo je podle ní považováno za chrám Ducha svatého. Každý, kdo vyjádří záměr nechat se zpopelnit, se tímto rozhodnutím odlučuje od církve a nemá právo na náboženský pohřební obřad.

Nejmenovaný duchovní však AFP sdělil, že církev náboženské obřady pro zpopelněné nakonec zřejmě přeci jen povolí. "Církev je soucitná, stejně jako v případech sebevražd nebo zesnulých zločinců. Je to otázka, kterou si mezi sebou budou muset vyřešit pohřebníci a místní sbory," řekl k věci Alakiotis.