Válečné zločiny, genocida. Evropští lídři chtějí vyšetřování masakru v Buči

Polský premiér Mateusz Morawiecki je přesvědčen, že dochází ke "genocidě" a navrhl ustavení mezinárodní vyšetřovací komise. K potrestání válečných zločinů a genocidy vyzval i španělský premiér Pedro Sánchez. O názorech evropských politiků informovala agentura AFP.

"Záběry z osvobozené Buči jsou nesnesitelné. V ulicích leží stovky zbaběle zavražděných civilistů. (...) Vedení Ruska se musí z těchto zločinů zodpovídat," napsal na twitteru Macron. Informace z Buči nejsou nezávisle potvrzené, ukrajinské úřady hovoří o 410 civilních obětech.

"Existují jasné důkazy o válečných zločinech" a "je v podstatě prokázáno, že to byla ruská armáda," řekl dnes ráno Macron ve vysílání radia France Inter. "Mezinárodnímu právu musí být učiněno zadost. Ti, kdo jsou za tyto zločiny zodpovědní, musí být pohnáni k odpovědnosti, protože bez spravedlnosti nebude mír," dodal.

Evropská unie by podle Macrona měla uvalit na Rusko další sankce, měly by zahrnovat ropu a uhlí. V jeho výčtu ovšem chybí ruský plyn, na kterém je velká část Evropy závislá, poznamenává BBC.

"Tyto krvavé masakry spáchané Rusy, ruskými vojáky, si zaslouží, aby byly pojmenovány pravým jménem. Je to genocida a musí být souzena," řekl novinářům Morawiecki. Varšava proto podle něj navrhuje zřídit mezinárodní komisi, která by tento zločin vyšetřila.

Morawiecki se vyjádřil ke společným unijním sankcím, které podle něj neblokuje Maďarsko, ale Německo. V Maďarsku se v neděli konaly parlamentní volby, které podle předběžných výsledků opět vyhrál dosavadní premiér Viktor Orbán, nyní často kritizovaný za vstřícný postoj ke Kremlu. Orbán sice zakázal převoz zbraní pro Ukrajinu přes své území, podle Morawieckého ale podporuje společné unijní sankce proti Rusku.

"Uděláme vše pro to, aby ti, kdo se dopustili těchto válečných zločinů, nezůstali nepotrestáni a dostali se před soud, v tomto případě před Mezinárodní trestní soud, aby se zodpovídali z těchto údajných případů zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a - proč to neříci - také genocidy," řekl španělský ministerský předseda Sánchez na ekonomickém fóru. Ruského prezidenta Vladimira Putina obvinil z "neoprávněné agrese". Putin podle Sáncheze "opět přivedl válku na práh Evropské unie".

Sánchez a Morawiecki jsou první evropští lídři, kteří použili pro dění na Ukrajině výraz genocida, poznamenává AFP.

K přijetí přísnějších sankcí dnes na své cestě do Polska vyzvala i britská ministryně zahraničí Liz Trussová. "(Ruský prezident Vladimir) Putin zatím neukázal, že to s diplomacií myslí vážně," uvedla Trussová.

Evropská unie důrazně odsoudila "zvěrstva spáchaná ruskými ozbrojenými silami v řadě okupovaných ukrajinských měst, která byla nyní osvobozena". Rusko je podle EU zodpovědné za válečné zločiny a porušování práv na území, která byla pod kontrolou jeho sil, a musí se za tyto činy zodpovídat. "Prezident Putin musí tuto válku okamžitě a bezpodmínečně zastavit," končí prohlášení vydané jménem šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.

Ukrajinci objevili v Kyjevské oblasti nejméně 400 zabitých civilistů, uvedla CNN

Po odchodu ruských jednotek z některých regionů nacházejí Ukrajinci další těla zabitých civilistů, dosud jich objevili nejméně 400, informovala dnes s odvoláním na místní představitele stanice CNN. Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová podle agentury Ukrinform sdělila, že z Kyjevské oblasti úřady dosud odvezly těla 410 zabitých civilistů.

"Prokurátoři a další specialisté zatím ohledali 140 z nich," uvedla Venediktovová, podle níž úřady při vyšetřování pracují s místními obyvateli, dohledávají svědky, oběti, shromažďují fotografie nebo videozáznamy. "Lidé jsou vyděšení, unavení a ztrápení, zažili hrůzu. To také vyžaduje čas a profesionální přístup, aby se vše správně zaznamenalo a nepřišli jsme o šanci najít a potrestat viníky," podotkla prokurátorka.

Snahu najít místní obyvatele, kteří zůstali ve městech pod ruskou okupací, ztěžuje přítomnost min, uvedl podle CNN ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj. "V některých městech (v Kyjevské oblasti) jsou cesty zaminované. Záchranáři říkají, že postupují krok za krokem a neuvádějí počty zabitých civilistů. Budou jich samozřejmě stovky. Mnoho místních lidí se pohřešuje," prohlásil Monastyrskyj.

Podle jeho poradce Vadyma Denysenka bylo v Kyjevské oblasti nalezeno přibližně 400 mrtvých civilistů, konkrétně jmenoval obce Buča, Irpiň nebo Hostomel. Jde však podle něj pouze o předběžné údaje.

Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v ukrajinském městě Buča během jeho asi měsíc trvající ruské okupace vyvolaly o víkendu pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Ukrajinské úřady i svědci uvedli, že ruští vojáci v Buči zabili stovky civilistů. Mrtví jsou v masovém hrobě, těla ale ležela i na ulicích, některá z nich s rukama svázanýma za zády. Kyjev označil Buču za "novou Srebrenicu", kterou spáchala ruská vojska. Za "zvěrstva" považují události ve městě mimo jiné zástupci Evropské unie, Německa, Británie i Česka a slibují zostření sankcí proti Rusku.

Ruské ministerstvo obrany popřelo, že by ruští vojáci v Buči zabíjeli civilisty. Tvrdí, že fotografie a videa, které se dostaly na veřejnost, jsou "další provokací" ukrajinské vlády a žádá, aby se věcí zabývala Rada bezpečnosti OSN. Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová prohlásila, že fotografie byly pořízeny na "příkaz" USA.

Šéf ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin dnes podle agentury Reuters nařídil vyšetření toho, co označil za ukrajinskou "provokaci". Úřad, jenž v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny, ve svém prohlášení sdělil, že zahájil vyšetřování na základě šíření "záměrně nepravdivé informace" o ruských ozbrojených silách v Buči.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba mezitím vyzval, aby případy zabitých civilistů, které označil za válečné zločiny, v ukrajinských městech osvobozených po ruské okupaci vyšetřil Mezinárodní trestní soud (ICC).

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.