Von der Leyenová, Borrell a Heger dorazili do Kyjeva, navštívili i Buču

Ve vlaku s nimi do ukrajinské metropole přijel také velvyslanec EU na Ukrajině Matti Maasikas, který se opět usadí na znovuotevřeném zastupitelském úřad EU v ukrajinské metropoli. Diplomat město opustil krátce po zahájení ruské invaze.

Von der Leyenová ve vlaku řekla, že její cesta do Kyjeva je "jasným signálem naší podpory pro Ukrajince". Návštěvou chce dát podle svých slov naději, pokud jde o možnost budoucího členství Ukrajiny v EU, ačkoliv cesta východoevropské země do EU je nyní nejistá a i v případě pozitivního přístupu členských států by trvala poměrně dlouho, podotýká DPA. Šéfka EK nicméně řekla, že by Ukrajina po válce měla být demokratickou zemí.

Leyenová, Borrell a Heger se v Kyjevě sejdou s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem země Denysem Šmyhalem a podle slovenského premiéra budou jednat mimo jiné o možnostech pomoci Ukrajině proti pokračujícímu útoku Ruska. Heger dnes krátce před příjezdem oznámil, že Slovensko poskytlo Ukrajině svůj systém protivzdušné obrany S-300.

Trojice evropských lídrů je na Ukrajině první podobně vysoce postavenou evropskou delegací od víkendu, kdy vešly ve známost zločiny spáchané ruskými okupačními jednotkami na civilním obyvatelstvu ve městě Buča a v dalších obcích v okolí Kyjeva. Povraždění několika stovek lidí vyvolalo silné mezinárodní odsouzení. USA, Británie i Evropská unie již schválily další protiruské sankce.

Borrell oznámil, že cílem cesty je rovněž znovuotevření zastupitelského úřadu EU v Kyjevě jímž chce dát sedmadvacítka najevo, že "Ukrajina existuje, má svoje hlavní město, vládu a zastupitelství jiných zemí" a že je země stále pod kontrolou tamních úřadů.

Borrell rovněž oznámil, že hodlá vymezit 7,5 milionu eur (183,7 milionu Kč) na podporu ukrajinského vyšetřování, které se týká možných válečných zločinů spáchaných ruskou armádou v Buči i jinde na Ukrajině.

Velvyslanec Maasikas působil s malým týmem v Kyjevě až do ruské invaze, den po začátku války však úřad opustil a pokračoval v práci z města Řešov (Rzeszów) na jihovýchodě Polska.

Kyjev navštívil v polovině března český premiér Petr Fiala společně se svým slovinským protějškem Janezem Janšou a polským ministerským předsedou Mateuszem Morawieckim. Tato trojice se nicméně vydala do ukrajinské metropole ještě ve chvíli, kdy byla částečně obklopena ruskými vojsky a čelila ostřelování. Ruští vojáci se nyní ze severu Ukrajiny zcela stáhli a přeskupují se.

Minulý pátek byla v Kyjevě rovněž předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, někteří členové evropské legislativy se účastní také dnešní cesty.

Von der Leyenová podpořila snahu Ukrajiny o členství v EU

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na návštěvě v Kyjevě podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie, napsala dnes agentura Reuters. "Stojíme při vás a vašem evropském snu," řekla von der Leyenová na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusku naopak předpověděla, že ho čeká ekonomický, finanční a technologický úpadek.

"Myslím si, že udělat si na tohle názor nepotrvá obvyklých několik let, ale jen několik týdnů," řekla von der Leyenová Zelenskému, když mu předávala dotazník, na jehož základě se bude EU rozhodovat o přijetí Ukrajiny. Ukrajinský státník jí odpověděl, že odpovědi přichystá do týdne.

Kyjev požádal o členství v Evropské unii krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska; žádost nyní zkoumá Evropská komise. Agentura DPA podotýká, že vstupní proces připojení se k bloku 27 zemí je dlouhý a komplikovaný - i kdyby EK žádost vyhodnotila pozitivně, před startem podrobných rozhovorů o přistoupení musí kandidátskou zemi schválit všechny členské státy.

I přesto von der Leyenová slíbila Ukrajině rychlost a pomoc s vyplněním dotazníku. Předsedkyně dříve uvedla, že komise chce své vyhodnocení ukrajinské žádosti předat Evropské radě, tedy prezidentům a premiérům zemí bloku, ještě do léta.

Rusku naopak šéfka EK slíbila, že unie hodlá kontrolovat jeho pokusy obejít protiruské sankce a v případě nutnosti zavede ještě přísnější opatření. "Rusko se propadne do ekonomického, finančního a technologického úpadku, zatímco Ukrajina míří vstříc evropské budoucnosti. Tak to vidím já," řekla von der Leyenová.

Von der Leyenová, Heger a Borrell navštívili Buču, požadují spravedlnost

Lidé zodpovědní za zvěrstva v Buči budou postaveni před spravedlnost, uvedla dnes při návštěvě tohoto města na předměstí Kyjeva předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dějiště vražd civilního obyvatelstva ruskými vojáky, které v posledních dnech otřásly celým světem, navštívila v rámci cesty do Kyjeva společně s šéfem unijní diplomacie Josepem Borrell a slovenským premiérem Eduardem Hegerem. Ten na facebooku napsal, že jím návštěva hluboce otřásla.

"Viděli jsme krutou tvář Putinovy armády, bezcitnost a chladnokrevnost, se kterou město okupovala," řekla podle agentury DPA von der Leyenová. Ruská vojska z rozkazu prezidenta Vladimira Putina vstoupila na Ukrajinu 24. února.

"Tady v Buče jsme viděli, jak se naše lidskost roztříštila. S lidmi z Buče truchlí celý svět," dodala. Na twitteru pak Ukrajincům vzkázala, že Evropa je na jejich straně. V podvečer pak zástupce EU a šéfa slovenské vlády přivítal v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj.

Vrcholní představitelé Evropské unie a slovenský premiér dnes na místě jiné uctili památku 20 lidí exhumovaných z masového hrobu a společně s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem zapálili na památku obětí svíčky v místním kostele. DPA připomněla, že se jedná o první západní představitele, kteří na vlastní oči viděli tragédii zprostředkovanou do té doby jen skrze média.

"Zdevastované město a desítky mrtvých civilistů, kteří byli krutě zavražděni. Viděl jsem i masové hroby a vůbec nepřeháním, když řeknu, že mnou tento pohled hluboce otřásl," uvedl Heger. Podobně jako předsedkyně EK vyzval, aby byly válečné zločiny spravedlivě potrestané a prošetřené. "Buča je pomníkem ruského barbarství," dodal. Slovensko už dříve v tomto týdnu Kyjevu nabídlo své odborníky, kteří by mohli s vyšetřováním pomoci.

Zprávy o vraždění civilistů v Buči během jeho asi měsíc trvající ruské okupace vyvolaly první dubnový víkend šok i zděšení Západu a vysloužily si tvrdé odsouzení ze strany ukrajinských představitelů. Moskva odmítá, že by se její vojáci na zabíjení civilistů podíleli, věc navzdory množícím se důkazů vykládá jako ukrajinskou "provokaci". Evropská unie, Británie a USA v souvislosti s masakrem v Buči schválily další protiruské sankce.