Vztahy mezi Rakouskem a Ruskem v poslední době procházejí značnými zátěžovými zkouškami. Při dnešní návštěvě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova ve Vídni to podle agentury APA uvedl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg.
Jednalo se o první bilaterální jednání ministrů zahraničí těchto dvou zemí od roku 2009. Oba činitelé se po něm pokoušeli zdůrazňovat, co obě země spojuje. Rozdíly v názorech, zejména pokud jde o ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krymu či věznění opozičního předáka Alexeje Navalného, byly ovšem na společné tiskové konferenci zcela zřetelné.
Rusko a Rakousko spojuje "dlouhá a proměnlivá historie", vztahy jsou ale v poslední době "opakovaně vystavovány mohutným zátěžovým zkouškám", uvedl Schallenberg s tím, že Vídeň hodlá nadále hájit západní hodnoty. Vyslovil se také pro co nejširší dialog mezi ruskou a rakouskou občanskou společností.
U této příležitosti Schallenberg vyzval k "okamžitému a bezpodmínečnému" propuštění opozičního předáka Navalného, který si v ruském vězení odpykává trest odnětí svobody za údajnou zpronevěru. Mnozí západní představitelé považují proces za nespravedlivý. Rakousko se podle Schallenberga bude také dále zasazovat za územní celistvost Ukrajiny, jejíž poloostrov Krym v roce 2014 anektovalo Rusko.
Lavrov reagoval podrážděně na Schallenbergovo pondělní vystoupení v Kyjevě, kdy ostře kritizoval Rusko a Ukrajině přislíbil podporu v jejím sporu s Moskvou. Solidarita s "nesrozumitelným režimem v Kyjevě" vychází podle Lavrova ze "špatného pochopení" situace. Šéf ruské diplomacie si zároveň stěžoval, že obyvatelé Krymu nedostávají schengenská víza a jsou trestáni za své politické postavení.
Lavrov se pokusil svůj rakouský protějšek pozvat na Krym, což Schallenberg zdvořile odmítl. "Naše pozice k nezákonné anexi Krymu není nová ani překvapivá. Je skálopevná a vědí to i naši ruští partneři," uvedl šéf rakouské diplomacie.
Lavrov zavítal do Vídně v rámci své cesty po Evropě. Už v úterý se setkal se svým maďarským protějškem v Budapešti, ve čtvrtek zahájí dvoudenní návštěvu Itálie.
Související
Rakousko podporuje další protiruské sankce, s výjimkou embarga na plyn
Protiruské sankce EU by podle Schallenberga neměly zahrnovat plyn
Alexander Schallenberg , Rakousko , Sergej Lavrov , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
včera
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
včera
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
včera
Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta
včera
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
včera
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
včera
Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat
včera
Trump se setkal se Zelenským. Rusko mělo přistoupit na dohodu o ukončení konfliktu, řekl
včera
Nový podvod cílí na řidiče. Ministerstvo radí, aby si lidé dávali pozor
včera
Tragédie v USA. Havaroval bombardér B-52, všichni lidé na palubě zemřeli
včera
Autobus na jihu Čech narazil do viaduktu. Mezi cestujícími jsou zranění
včera
Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil
včera
V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody
včera
Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila
včera
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
včera
Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů
15. června 2026 21:01
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
15. června 2026 19:40
Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump
15. června 2026 18:24
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky
15. června 2026 17:10
Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat
Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.
Zdroj: Libor Novák