Tři velké paralelní procesy změní život každého občana v Evropské unii. Jde o ekologickou a digitální proměnu a obnovu po koronavirové pandemii. Na mezinárodní konferenci Forum 2000 v Praze to dnes řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Demokracie a vláda práva jsou podle ní v ohrožení a je otázkou, zda jde o dočasnou záležitost, nebo něco většího, co bude vyžadovat silnější reakci.
Podle Jourové před několika lety bylo rozšířené přesvědčení, že demokracie potrvá věčně. Překvapením pak byly změny v některých státech, které vedly k oslabení vlády práva, demokracie či svobody médií, míní. "Udělali jsme mnoho chyb. Nevěnovali jsme pozornost tomu, co lidé dlouho signalizovali, že mnoho z nich cítí křivdy, nejistotu," řekla.
Demokracie je podle ní ohrožena, protože lidé jí přestali důvěřovat. "Máme tři velké paralelní procesy, které změní život každého občana v Evropské unii - zelenou tranzici, digitální tranzici a obnovu po covidu," řekla. Každá z těchto změn podle Jourové vyvolává ve společnosti nejistotu, bude proto potřeba lidem vše vysvětlovat a pomoci jim i třeba skrze evropské fondy.
Jourová se také krátce vrátila k výsledku sněmovních voleb v Česku, v nichž zvítězila opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) před hnutím ANO a Piráty a STAN. Zmínila, že komunistická strana se do Sněmovny nedostala a že extremistické strany, které se samy označují za patrioty, nezískaly víc než dřív, přestože kampaní podněcovaly v lidech strach a nenávist. Česku Jourová popřála, aby mělo sebevědomou reprezentaci, jež zachová prozápadní orientaci.
Místopředsedkyně Evropské komise už dříve uvedla, že se v Polsku a Maďarsku zhoršuje situace kolem vlády práva a evropských hodnot. Dnes zmínila nález polského ústavního soudu, podle něhož je polská ústava nadřazená předpisům Evropské unie. Pokud nebudou pravidla respektovaná stejně v každé části Evropy, začne kolabovat, míní Jourová.
Co se týče svobody projevu, i při případné regulaci digitálního prostoru musí být primární a nemůže existovat oficiální arbitr pravdy, dodala.
Související

Jourová skončí v hnutí ANO a pro tuto chvíli i v aktivní politice

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
Věra Jourová , EU (Evropská unie) , digitalizace , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek