Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte

Norský ministr obrany Tore O. Sandvik na setkání se zahraničními zpravodaji v Oslu přiznal, že situace v NATO je kvůli sporu o Arktidu „mimořádně obtížná“. Zdůraznil však, že spojenci nesmí ztratit ze zřetele širší geopolitický obraz. „Žijeme v náročné době. Situace v NATO je složitá, ale nesmíme zapomínat, že hlavní existenční hrozbou pro Západ i všechny členy aliance zůstává Rusko,“ uvedl Sandvik. Podle něj je nezbytné, aby se NATO nenechalo rozptýlit vnitřními neshodami do té míry, že by oslabilo svou odstrašující schopnost vůči Moskvě.

V samotném dějišti Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu se k situaci vyjádřil i generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten zvolil překvapivě smířlivý tón směrem k Donaldu Trumpovi. Na panelu s názvem „Může se Evropa bránit?“ Rutte prohlásil, že Evropa by měla být Trumpovi vděčná za to, že ji donutil brát vlastní obranu vážně. „Myslíte si, že bez Donalda Trumpa by evropské země zvýšily své výdaje na 2 % HDP? V žádném případě. Bez něj by se to nikdy nestalo,“ řekl Rutte a dodal, že Trumpův tlak byl „zásadní pro to, aby Evropa v poststudenoválečném světě konečně dospěla“.

Rutteho obhajoba amerického prezidenta přišla ve chvíli, kdy se Evropská unie snaží o diplomatickou deeskalaci v oblasti obchodu. Olof Gill, mluvčí Evropské komise, potvrdil, že Brusel pokračuje v intenzivních rozhovorech s USA na technické i politické úrovni. Cílem je odvrátit hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, kterými Trump pohrozil zemím odmítajícím jeho plán na anexi Grónska.

„Nyní je čas na dialog, nikoliv na eskalaci,“ uvedl Gill v Bruselu. Tato slova potvrdil i eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, který se v Davosu sešel s americkým obchodním zástupcem Jamiesonem Greerem. Šefčovič po schůzce uvedl, že obě strany mají společný zájem na tom, aby se zabránilo „sestupné spirále v obchodě“, která by poškodila byznys i investice na obou březích Atlantiku. EU podle něj upřednostňuje řešení založená na vzájemném respektu, ale zároveň má připraveny „všechny možnosti na stole“, pokud by diplomacie selhala.

Bezpečnostní experti v Davosu poukazují na to, že právě jednota, o které mluví norský ministr Sandvik, je nyní nejkřehčí. Trumpovo spojování územních ambicí v Grónsku s obchodními cly a bezpečnostními zárukami NATO staví evropské lídry před neřešitelné dilema. Mark Rutte se však snažil publikum ujistit, že USA jsou v Evropě stále silně vojensky angažovány a že logickým vyústěním tohoto stavu je, aby Evropané převzali větší díl odpovědnosti, zatímco silná americká přítomnost zůstane zachována.

Zatímco se v zákulisí WEF ladí detaily budoucího směřování aliance, Rusko podle pozorovatelů napjatě sleduje, zda se grónská krize skutečně stane „ledovcem“, který potopí transatlantické spojenectví. Pro severské země jako Norsko je prioritou, aby Arktida zůstala oblastí spolupráce v rámci NATO, a nikoliv bojištěm mezi spojenci.