Evropa se probouzí. Státům dochází s Ruskem trpělivost, pocit ohrožení narůstá

"Myslím si, že je velmi důležité probudit průmysl a přepnout do režimu přímého ohrožení, ne klidu a míru. Vyzbrojování v celé Evropě musí přejít na výrobu munice, na výrobu komponentů, které mohou být v současnosti použitelné a jsou určitě velmi potřebné na Ukrajině," uvedl Kosiniak-Kamysz pro zpravodajský portál Wirtualna Polska.

"Rusko přepíná svou ekonomiku do válečného modelu," varoval ministr. Polská vláda by se měla podle něj zabývat možností přesunu financí z národního plánu obnovy financovaného Evropskou unií do bezpečnostní politiky, investic a zbrojařských společností. "Země mají rozdílné cíle, ale nejdůležitějším je finančně podporovat zbrojení," uvedl Kosiniak-Kamysz.

To, že Rusko je hlavní mezinárodní bezpečnostní hrozbou, uvedla ve středu i švédská zpravodajská služba SÄPO. Varovala, že zahraniční nepřítele se mohou pokusit využít zvýšeného rizika násilí ze strany islamistů a krajní pravice. 

"Všichni se musíme naučit žít s vážnou bezpečnostní situací," uvedla šéfka SÄPO Charlotte von Essenová na tiskové konferenci věnované výroční zprávy o hrozbách, kterým čelí Švédsko.

"Především Rusko, ale i Čína a Írán stále představují pro Švédsko největší hrozbu a pracují, do určité míry také spolupracují, na změně současného bezpečnostního systému," řekla von Essenová.

Loni v létě Švédsko zvýšilo úroveň teroristické hrozby v země ze třetího na čtvrtý stupeň z pěti. Učinilo tak po několika incidentech, při kterých došlo ve Švédsku a jeho sousedních zemích k pálení Koránu, což rozzlobilo muslimy a vyvolalo výhrůžky od džihádistů.

V prohlášení k výroční zprávě SÄPO rovněž uvádí, že hrozby ze strany krajní pravice a islamistických skupin by mohly podněcovat nebo využívat nepřítele Švédska ze zahraničí.

"Zahraniční mocnosti mohou využít násilných extremistů a jiné typy organizací a jednotlivců jako zástupců k provádění činnosti ohrožující bezpečnost, kterou lze popřít," uvádí SÄPO.

Že se Rusko připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy Severoatlantické aliance (NATO), ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech, uvedla nedávno i estonská zahraniční zpravodajská služba.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.

NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity. 

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.

Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.

Stoltenberg apeluje na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. "To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu," dodal.