Evropští a ukrajinští představitelé odmítli nejnovější návrh Donalda Trumpa na mírovou dohodu, která by nepřiměřeně zvýhodňovala Moskvu. Varují, že ustupování Rusku jen povzbudí Vladimira Putina k dalším útokům, a to i na státy NATO. Kaja Kallasová, nejvyšší diplomatka Evropské unie, sdělila týmu amerického prezidenta, že jejich 28bodový plán příměří nemůže uspět bez podpory Kyjeva a evropských vlád. Ty jsou nyní největšími dárci pro ukrajinské válečné úsilí.
Americký návrh vyvolal v evropských metropolích alarm a znepokojení. Zčásti je to proto, že Evropané byli z procesu vypracování plánu zcela vyloučeni. Především však proto, že se podle vyjádření jednoho z představitelů návrh rovná pouhému "seznamu Putinových přání." Podle obrysů dohody, o nichž informovala mezinárodní média, by Ukrajina byla nucena vzdát se okupovaného území na východě země. Dále by musela snížit armádu na polovinu a vzdát se některých silných zbraní.
Kallasová ve čtvrtek v Bruselu uvedla, že pro úspěch jakéhokoliv mírového plánu je klíčová podpora ze strany Ukrajiny a Evropy. Důrazně dodala, že tlak musí být vyvíjen na agresora, nikoli na oběť. Odměňování agrese podle ní povede jen k jejímu dalšímu šíření. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na soukromém setkání evropským ministrům řekl, že je zjevné, že podmínky nových návrhů diktovalo Rusko. Podle osoby přímo obeznámené s jeho prohlášením prohlásil, že jakýkoliv mírový plán založený na "uspokojování agresora" je neuskutečnitelný. Takový přístup by Ukrajině a celé Evropě přinesl jen další válku a brutalitu.
Nejnovější návrh přichází v kritickém momentu téměř čtyřletého konfliktu. Ukrajina v poslední době trpí zesíleným bombardováním a ztrátami, zatímco Moskvu brzy zasáhne implementace Trumpových sankcí namířených proti největším ruským ropným společnostem. V Kyjevě se mezitím rozvinul rozsáhlý korupční skandál v administrativě prezidenta Volodymyra Zelenského, který je pod tlakem na zásadní reorganizaci vlády. Evropské vlády se současně potýkají s obtížemi při dohodování opatření k zajištění dodávek zbraní a financí pro Ukrajinu.
V této napjaté atmosféře se tento týden objevily zprávy, že američtí představitelé, v čele s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem, vedli utajená jednání s ruskými zástupci. Cílem je oživit zablokované snahy o zprostředkování příměří. Tato zpráva se setkala s nelibostí v evropských metropolích i ve vládě Volodymyra Zelenského, a to především proto, že navrhované podmínky opět vypadají, že jsou silně nakloněny Rusku.
Kallasová zdůraznila, že žádný evropský ministr se na tvorbě Witkoffova plánu nepodílel, a poukázala na to, že "jsme neslyšeli o žádných ústupcích na ruské straně." Přitom se ještě před necelým měsícem zdálo, že Trump konečně uznal, že ruskému vůdci nelze věřit. Když oznámil sankce proti dvěma největším ruským ropným firmám, prohlásil, že ačkoli měl s Vladimirem Putinem dobré rozhovory, "nikdy nikam nevedly."
Body obsažené v nejnovějším plánu se nicméně rovnají splnění klíčových Putinových požadavků: předání regionu Donbas na východní Ukrajině Rusku a zmenšení ukrajinské armády. Diplomaté a představitelé, kteří si přáli zůstat v anonymitě kvůli citlivosti tématu, vyjádřili svou frustraci z amerického posunu zpět k prosazování "špatné dohody" pro Ukrajinu. Jeden z diplomatů EU řekl, že pokud se to Rusku projde, je jen otázkou času, než dojde k další ruské agresi.
Vysoký evropský představitel obeznámený s novým 28bodovým návrhem jej popsal jako pouhý seznam "bodů k uspokojení Putina" a označil ho za velmi špatný plán. Upozornil, že se zdá, že Ukrajinci jsou nuceni jej přijmout. Další vysoce postavený evropský představitel řekl, že načasování posledního úsilí Bílého domu je obzvláště nešťastné, vzhledem k tomu, že Zelenskyj je již tak pod silným tlakem kvůli vojenským ziskům Ruska a vnitřnímu zmatku spojenému s korupčním skandálem.
Evropané také čelí nepříjemnému zjištění: Jejich snahy koupit si místo u vyjednávacího stolu tím, že souhlasili s financováním nové obranné pomoci pro Ukrajinu, zřejmě nefungují. Druhý vysoký evropský představitel se s frustrací ptal, jak je možné, že Evropané mají tak malý vliv, když nyní platí celý účet, a označil požadované ústupky pro Ukrajinu za "nepřiměřené."
Kancelář ukrajinského prezidenta po čtvrtečním setkání s americkými představiteli sice dokument přímo neodmítla, ale prohlášení naznačilo, že Kyjev nepřijímá, že by návrh v současné podobě mohl zajistit "spravedlivý" mír. Uvedli, že prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně obdržel od americké strany návrh plánu, který by dle jejich hodnocení mohl oživit diplomacii. Zelenskyj popsal základní principy, které jsou pro Ukrajince důležité, a strany se dohodly, že budou na ustanoveních plánu pracovat tak, aby vedl ke spravedlivému ukončení války.
Německý představitel uvedl, že kancléř Friedrich Merz intenzivně pracuje na koordinaci evropské reakce, která by mírový návrh udržela na správné cestě pro Ukrajinu. Dodal, že Trumpův nový plán je jen dalším příkladem jeho klasické strategie: vyvíjet tlak na všechny strany současně. Připomněl, že americké sankce proti ruským ropným společnostem brzy vstoupí v platnost a Trump také jasně podpořil nový senátní zákon, který otevírá cestu k dalším opatřením proti Moskvě. Německý představitel zdůraznil, že Evropa nyní musí uplatnit svůj vliv koordinací vlastního úsilí.
Související
Lvovem otřásly exploze. Zemřela policistka, spekuluje se o terorismu
Zelenskyj: Kyjev je v rámci snah o ukončení války připraven k velkému kompromisu
válka na Ukrajině , Kaja Kallasová (Estonsko) , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera
Neobyčejný případ pro kriminalisty. Policie objasnila únos na Náchodsku
včera
Anderssonová nedala na padesátce nikomu šanci, Švédky ovládly i curling. U-rampu zase Číňanky
včera
Podvodníci mají novou metodu, upozornila ČSSZ
včera
Američané gólem v prodloužení potvrdili nadvládu nad světovým hokejem i na olympiádě
včera
Bývalý princ Andrew využil bodyguardy při večeři u Epsteina, ukazují emaily
včera
Töpfer se vyjádřil k obvinění estébáků, kteří ho pronásledovali. Sám nic neinicioval
včera
Trump ve zdánlivém ohrožení. Agenti v Mar-a-Lagu zastřelili mladého muže
včera
NASA znovu odložila misi k Měsíci. Po letech se tam mají podívat i lidé
včera
Zelenskyj oznámil zadržení člověka podezřelého z teroristického útoku ve Lvově
včera
Češi zřejmě nepocítili zemětřesení na sousedním Slovensku
včera
Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek
včera
Novinky o počasí. Meteorologové rozšířili varování před povodněmi
včera
Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem
včera
Další rozměr kauzy bývalého prince Andrewa. Poslanci mohou zahájit vyšetřování
včera
Trump zase řeší Grónsko. Posílá loď, která se má postarat o nemocné
včera
Lvovem otřásly exploze. Zemřela policistka, spekuluje se o terorismu
včera
Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1
včera
Výhled počasí na příští víkend. Nejtepleji bude v Čechách
21. února 2026 21:52
Apple pracuje na novém modelu iPhone. Ceny už jsou předmětem spekulací
21. února 2026 21:06
Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá
V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.
Zdroj: David Holub