Summit o ukrajinské krizi: Kdo bude v Minsku triumfovat?

Summit prezidentů Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Ukrajiny, šéfky unijní diplomacie a eurokomisařů pro obchod a energetiku má kromě ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny jednat také o dodávkách ruského zemního plynu a o dopadech podepsané, ale dosud neratifikované asociační dohody Ukrajiny a Evropské unie.

"Témat pro jednání je mnoho. Je to i vnitroukrajinská krize, strašlivá humanitární katastrofa na východě země, nezbytnost příměří," řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov agentuře ITAR-TASS.

Asi právě kvůli minskému summitu obě znesvářené strany v předvečer schůzky "předvedly svaly": Kyjev v neděli uspořádal velkou vojenskou přehlídku a proruští separatisté naopak ohlásili začátek velké protiofenzivy.Podobně protikladné se zdají být postoje Moskvy i Kyjeva v dalších otázkách. "Ukrajina nedokáže přezimovat bez ruského modrého paliva (...), ale nehodlá kupovat ruský plyn za cenu stanovenou Gazpromem. Na vyřešení problému závisí nerušený tok dodávek do Evropy, ale zatím jsou stanoviska obou stran zcela opačná," poznamenal dnes o dalším z témat minské schůzky ruský list Novyje Izvestija a předpověděl, že nebude snadné přimět obě strany k ústupkům.

Psali jsme: Nakládačka Putinovi: Sovětským předchůdcům nesahá po kotníky, zaútočil analytik  

Minská schůzka tak podle komentátorů může nejspíše skončit úspěchem jen hostitele, jehož mírové zprostředkování akceptovala jak Moskva, tak Kyjev, i Brusel. "Lukašenko hraje vlastní hru," odhadl polský list Gazeta Wyborcza, podle kterého se běloruský prezident hlavně snaží zabránit tomu, aby se Rusové po Ukrajině nepustili i do Běloruska.

"Zatím jediná země, která získala přímé a zjevné výhody z dění na Ukrajině a okolo ní je Bělorusko," usoudil i ruský internetový list Gazeta.ru. "Lukašenko se v roli mírotvůrce znovu stává člověkem, s nímž je Západ ochoten si potřást rukou, a běloruská ekonomika se chystá získat miliardy dolarů ze spirály západních sankcí a ruského embarga," dodal komentátor v narážce na skutečnost, že právě přes Bělorusko může proudit zakázané západní zboží do Ruska.

"To není o Ukrajině, ale o udržení se u moci v Rusku. Konfrontace se Západem je logickým vyústěním ruského politického režimu. Mohla vypadat jinak, nebo k ní mohlo dojít o něco později. Putin musel řešit politické problémy spojené s legitimitou režimu, který je ve fázi, kdy čelí otázkám týkajícím se udržení politického a ekonomického monopolu na úkor hospodářského růstu a izolace Ruska, nebo změně směru k liberálněji orientované ekonomice a riziku ztráty monopolu moci. Ukrajina byla pro Putinův režim dobrou příležitostí," říká na serveru irr.cz Nikolaj Petrov, bývalý analytik Carnegie Moscow Center.

"Pokud se zaměříme-li pouze na Ukrajinu, Rusko mohlo dosáhnout svých cílů snadněji, kdyby nechalo Ukrajinu podepsat asociační dohodu s EU. Ukrajina mohla čelit vážným problémům, protože Evropa není připravena investovat na Ukrajině obrovské peníze. Poté mohl Putin přijít k Ukrajincům a ukázat, že on je tím zachráncem a nikoli Evropa," myslí se expert.

"To by mu ale nijak nepomohlo k vylepšení své osobní legitimity, ani by nemohl využít Západ k vytvoření pocitu obležené pevnosti u Rusů. Myslím, že Putin nemá zájem setrvat na východní Ukrajině, protože v případě, že by se stala součástí Ruska, znamenala by obrovskou hrozbu pro ruskou ekonomiku. Putin má zájem udržet nestabilní Ukrajinu a nechce dopustit, aby se připojila k Evropské unii a NATO," dodal Petrov.