Kreml zatrhl aktivistům účast na konferenci v New Yorku. Čeho se Rusko bojí?

"Úřady nechtějí připustit mezinárodní debatu o osudu původních národů žijících v Rusku. Po anexi Krymu je tato problematika pro Moskvu zvlášť citlivá," řekl listu Pavel Čikov, šéf humanitární organizace Agora.

Ruské ministerstvo zahraničí se podle Vedomostí dokonce snažilo protestní nótou zmařit účast krymskotatarských vůdců Mustafy Džemileva a Refata Čubarova na newyorské konferenci. OSN ale ruskou stížnost zamítla.

Na Krymu žije poměrně velká menšina Tatarů, jejich počet se odhaduje na 200.000 až půl milionu. S březnovou ruskou okupací se Tataři nesmířili a jejich obavy z rusifikace a náboženského a etnického útlaku sílí. Džemilev žije na Ukrajině a na Krym se z rozhodnutí ruských úřadů vrátit nesmí. Minulý týden městský soud v Simferopolu rozhodl o vyklizení sídla neoficiálního parlamentu krymských Tatarů v centru města.

Problémy mají podle ruského listu i představitelé původních národů žijících na severu Ruska. Na moskevském letišti pasová služba odebrala cestovní doklady Rodionu Suljandzigovi, řediteli ruského Střediska pro podporu původních severských národů.

Krymští Tataři osídlili Krym ve 12. století. Po rozpadu Zlaté hordy založili roku 1443 Krymský chanát, jenž se již v roce 1475 stal osmanským vazalem. Chanát, ovládaný dynastií Girejů, podnikal četné nájezdy na Rus, roku 1521 krymská vojska dokonce oblehla Moskvu. Poté, co si Moskevská Rus podmanila ostatní tatarské chanáty, zůstal Krym posledním tatarským státem, byť pod ochranou osmanského sultána, jenž z Krymu rekrutoval nejobávanější bojovníky svého vojska. Teprve po porážce Osmanů v rusko-turecké válce byl roku 1783 Krymský chanát připojen k Rusku. Krymská válka v letech 1853-56 a následné události způsobily exodus Tatarů, kteří masově odcházeli do Turecka.

Myšlenka na obnovu krymského tatarského státu byla obnovena v létě 1917. V roce 1918 zde nakrátko existovala tzv. Tavridská sovětská republika. V době nacistické okupace se roku 1942 konal v Simferopolu (tatarsky Aqmescid) národní islámský sjezd, na němž byl vyhlášen Krymský chanát. Po obsazení Krymu Rudou armádou Stalin prohlásil Tatary za kolaboranty a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do Uzbekistánu, na Sibiř a na Ural. V 60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v roce 1988, uvedl tatar.cz.