Putinova tajná zbraň? Expert promluvil o hrozbě pro Evropu

"Zapomeňte na ty milé lidi, kteří se plíží přes ruské hranice. Zapomeňte na ruské rakety dopadající na cíle na východní Ukrajině. Zapomeňte i na plynovou zbraň - ekonomickou zbraň, která činí z Evropy rukojmí. Co se týká Moskvy, její tajnou zbraní je rozdělování, rozptylování a krátkozraké myšlení Západu, společnost, která ztratila pozornost," míní profesor mezinárodních vztahů Mark Galeotti z New York University. Své názory prezentoval v komentáři pro server Moscow Times.

Taktikou Kremlu je vydržet

"Není to příliš přehnané? Není těžké vidět, jak tento pohled stále více převládá. Krym je již stará zpráva, zapomenutá věc. Mimo Nizozemí a Austrálii je sestřelení letu MH17 společnosti Malaysia Airlines přinejmenším okrajovým příběhem. V situaci rozvířené válkou kalí odhodlaní Rusové vodu a čas a potíže provázející dosažení nějakého solidního závěru o důvodech tohoto zločinu a jeho pachatelích mají za následek vytrácející se zájem veřejnosti i politických elit," míní profesor.

"Na západě se hrozivá zvěrstva Islámského státu, stejně hrozivé šíření eboly a relativně malá flexibilita posledního iPhonu staly důležitějšími než nevyhlášená, ale naprosto reálná válka, která se odehrává hned za hranicemi NATO a za plotem Evropské unie. Koneckonců z pohledu Kreml nejde ani tak o konflikt, v němž se bojuje puškami a tanky, ani plynem a penězi. Namísto toho jde o výzvu vůle, odhodlání a výdrže. Západ má možná v ruce všechny karty, ale Moskva plánuje ho plánuje přechytračit a vydržet," varuje expert.

"Aby to tak dopadlo, je nezbytné učinit vše pro rozvolnění pozornosti Západu. Ruské tajné služby například horoucně varují před Islámským státem. Ten z krátkodobého hlediska odvádí militanty ze Severního Kavkazu, ale jednou se pochopitelně vrátí, zkušenější a s novými spojenci. Pro Kreml jde však o dar z nebes, není to jen o vytvoření dalšího nátlaku na Západ, ale jde o jistou páku vlivu. Rusové mohou naznačit: Pomožme si poradit s těmito odpornými džihádisty, s těmito zarostlými barbary, kteří jsou naším společným nepřítelem. Pochopitelně, pokud se staneme vašimi spojenci na Blízkém východě, nebo se jen zdržíme zasahování a obstrukcí, o nichž víte, že je umíme - vzpomínáte na Sýrii? - pak očekáváme jistou formu odměny," píše Galeotti.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Obrazně, nový model ruského politického válčení na Západě nepřichází jako přílivová vlna, ale prostřednictvím desítek klikatících se potůčků: Rusofilů - užitečných idiotů, překvapivě dobře financovaných okrajových stran, jedním směrem zaměřené lobby s podvratným cílem, RT a podobných médií, směšných malých think-tanků s prázdnými kancelářemi, ale plnými bankovními konty, obchodní lobby a dalšími. Jejich rolí není ani tak přesvědčit většinu, že Putin je jejich přítel a Rusko je model k následování - v tomto přeju hodně štěstí - ale spíše odvádět pozornost, zveličovat špatné věci, konspirační teorie a excentriky demokratického světa. Říkají: Vidíte, nejste lepší. Na jakém základě kritizujete Rusko? A mimochodem, podívejte se na tento akutní problém, který tady máme, není mnohem důležitější? Nevěnujte pozornost Ukrajině, věnujte pozornost raději tomuto," poukazuje akademik.

Západ nedokáže rychle reagovat na hrozby

"Smutnou pravdou zůstává, že tato strategie má slušnou šanci. Washington mnohem více zajímá Blízký východ - a buďme upřímní, listopadové volby do Kongresu - než Ukrajina. Reakce Evropské unie byla v mnoha směrech povzbudivá, ale také poznamenaná masivními hádkami mezi státy o podobu nejlepší odpovědi, které živily národní zájmy a osobní rivalita," soudí profesor.

"Nicméně by bylo zjednodušené předpokládat, že tato nemoc deficitu pozornosti je tím vším, co zbylo na Západě. Když byly v březnu uvaleny první sankce, jasně si vzpomínám, jak lidé z ruského ministerstva zahraničí, vzdělanci a experti, kteří s nimi spolupracovali a radili jim, mě horlivě ujišťovali, nebude trvat ani šest měsíců a Západ ztratí zájem či vůli zápasit s Ruskem a přijde s novým resetem. Je správné připustit, že tomu tak v minulosti vždycky bylo. Především ve světle katastrofálního amerického resetu politiky a podobně nemístného, ale obvyklého návratu obchodníků po gruzínské válce v roce 2008 se to mohlo zdá jako možný výhled. Ale máme taky již osmý měsíc sankcí," připomíná expert.

"Je naprostou pravdou, že Západ není příliš dobrý v udržování pozornosti vůči hrozbám, které nejsou zřejmé a akutní - stačí se podívat na línou odpověď na klimatickou změnu, zřejmě nejvážnější existenční hrozbu pro nás pro všechny. Západní závazek transparentnosti, pluralitě a legálnosti brání také v rychlé reakci (vyjma bombardování) na povstalce na Blízkém východě, ale to je jiný příběh. Jde nepochybně o společenství rozdílných národů s rozdílnými zájmy a hodnotami," deklaruje komentář.

"Bez ohledu na všechno výše řečené se nezdá být správné zaujmout vratkou pozici vůči Rusku. Mohou existovat praktické důvody, ale nevidím mnoho seriózních politiků, kteří by si mysleli, že Putin je spojenec, či cokoliv jiného než nebezpečný a nepředvídatelný soused. Proto ani sankce zřejmě nezmizí jen tak ze dne na den. Pokud Západ trpí nemocí nedostatku pozornosti, či alespoň té hlavní pozornosti, může se alespoň naučit, komu věřit. Možná zatím nemá strategii co dělat se svou nemesis v Kremlu, ale bude ji mít. Putinova tajná zbraň se možná otočí proti němu a přivede ho k pádu," předvídá závěrem Galeotti.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Petr Pavel

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

včera

včera

Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem

Ukrajina má podle prezidenta Petra Pavla následující dva měsíce na to, aby vyvinula úsilí a pokusila se o diplomatické řešení války s Ruskem, které ji před více než čtyřmi lety napadlo. Poté totiž hrozí, že Moskva přistoupí k další eskalaci konfliktu, míní prezident. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy