Umrzlí lidé, hladomor, smrt... Toto prý čeká Ukrajinu

Praha/Kyjev - Na Ukrajině jsou nyní nejdůležitější parlamentní volby, které se konají 26. října. Bez nového parlamentu totiž není možné provádět potřebné reformy. V rozhovoru s ČTK to uvedl ukrajinský vojenský analytik Mychajlo Samus. Po volbách bude muset ukrajinské vedení podle něj dokázat, že má situaci v zemi pod kontrolou, vše ale záleží rovněž na tom, jak se bude chovat Rusko. Konflikt na východě země se může ještě vyhrotit, ukrajinská armáda se tak připravuje na náročnou zimu.

Příměří mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty platí od začátku září, je ale často porušováno. Podle Samuse to ale neznamená, že existuje jen na papíře. „Od revoluce už utekla dlouhá doba a je potřeba legalizovat vedení země. Tento parlament byl zvolen v roce 2012," vysvětluje Samus. „Takže i když toto příměří vypadá, že nefunguje, tak funguje právě v tom, že se pracuje na uspořádání voleb," dodává.

Prioritou ukrajinského vedení podle něj je uspořádat parlamentní hlasování, vytvořit podmínky pro reformy a ukázat evropským partnerům, že dokážou vést zemi a nebudou se opakovat různé hádky mezi prezidentem a parlamentem, parlamentem a vládou a podobně, které zemi nikam neposouvaly. Jak ukrajinský analytik dodává, Rusko (které je kritizované za podporu separatistů, i když to popírá) souhlasilo s příměřím vzhledem k sankcím, které byly na Moskvu kvůli jejímu chování uvaleny ze strany EU a USA. „Někdo říká, že sankce nefungují, ale není tomu tak. Podívejte se na kurz rublu, ceny ropy, na možnosti Rusů podnikat v Evropě a další ekonomické ukazatele," říká Mychajlo Samus.

I když bylo příměří uzavřeno mezi evropskými partnery, Ukrajinou a ruským prezidentem, neznamená to nicméně, že Vladimir Putin nebude zkoušet hrát různé hry, myslí si Samus. A také kroky separatistů se nedají předvídat. Například před pár dny došlo k velkému útoku na letiště v Doněcku, které stále kontrolují ukrajinské síly, a říká se, že to byla akce proruských bojovníků, kteří chtěli dát Putinovi dárek k jeho nedávným narozeninám.

Možností, jak může Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, je prý hned několik. Blíží se dlouhá zima, která na východě země bývá velmi krutá s teplotami kolem minus dvaceti stupňů a lidé žijící ve válečných oblastech nemají elektřinu, topení, jídlo, což může vzhledem k mrazu vést k dalším úmrtím civilistů. Putin může podle Samuse také vyvolat energetickou krizi, aby Ukrajincům ukázal, že jejich vedení situaci nemá pod kontrolou. „Myslím, že se budou snažit využít i parlamentních voleb a dostat do parlamentu nějaké Putinovy přátele," dodává analytik.

Také se bude snažit využít konfliktů mezi ukrajinskými politiky, mezi prezidentem Petrem Porošenkem a bývalou prezidentskou kandidátkou Julijí Tymošenkovou, premiérem Arsenijem Jaceňukem a předsedou sněmovny Oleksandrem Turčynovem. „Je rovněž jednoduché provádět různé provokace, třeba nakreslit svastiku a pod ní napsat podporujeme Porošenka, aby to vypadalo, že Porošenko je fašista," dodává.

A co nastane po volbách? Mychajlo Samus očekává nové konflikty a další vojenské operace. Několik týdnů se určitě bude vytvářet nový parlament a vláda, poté ale nastane silná zima, a jestliže Ukrajinci budou mít nedostatek plynu z Ruska, pro vedení země to bude kritické období. „Budou muset ukázat, že se snaží něco dělat. Nemohou dopustit, aby začali lidé umírat kvůli zimě a nedostatku jídla. Takže myslím, že budou nějaké další vojenské operace, a pak zase příměří," říká ukrajinský analytik.

Tvrdá zima ale podle něj nebude jednoduchá i pro Moskvu podporující proruské separatisty a ruské vojáky, kteří se na východě země pohybují, i když to úřady oficiálně popírají. Na východě země již operují dva bezpilotní letouny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které monitorují zejména oblast rusko-ukrajinské hranice. „Za měsíc by mohly přibýt další, a tak budou moci podnikat ještě více akcí. A na konci prosince tak bude pro Rusko velmi obtížné posílat přes tuto sledovanou hranici veškeré potřebné vybavení pro vojáky, ať již jde o stany, benzín či náboje," myslí si ukrajinský odborník. „Je velmi těžké udržet jednoho vojáka jeden měsíc ve dvaceti stupních pod nulou, musí rotovat, aby si odpočinuli. A vzhledem ke zničení veškeré infrastruktury tam musí všechno dovážet. Nejsem si jistý, že jsou na to Rusové připraveni," dodává.

Na dlouhou a tvrdou zimu se připravuje i ukrajinská armáda. Budují se nová kontrolní stanoviště, vytváří se infrastruktura. Již několik zemí, například Německo a USA, poskytlo a i dále poskytuje Kyjevu takzvanou nesmrtící pomoc, tedy různé helmy, stany a podobně. „Není pravdou, že ukrajinská armáda není dobře vybavená, má například velké množství tanků, pak obrněná vozidla. Je ale pravdou, že většina potřebuje opravu či modernizaci. Pocházejí ještě z dob studené války a nikdo se o ně od té doby příliš nestaral, protože si nikdo nemyslel, že by mohla být v Evropě další válka," vysvětluje Mychajlo Samus.

Kromě modernizace stávající vojenské techniky Ukrajinci určitě potřebují i veškeré sofistikovanější vybavení, například komunikační systémy. "Komunikace je velmi důležitá zejména v terénu, jako je město. Na začátku války například ukrajinští vojáci používali mobilní telefony, kterými volali i generálům a žádali je o pomoc, ruští zpravodajci to samozřejmě slyšeli a zjistili si jejich souřadnice. Mnoho vojáků tak přišlo o život. Je šílené používat v těchto oblastech mobilní telefony," dodává Samus.

Krize na Ukrajině bude podle něj trvat ještě dlouho. A budoucí vývoj záleží hlavně na situaci v Rusku. „Ukrajinská pozice je velmi jasná, my válku nechceme a nepotřebujeme, potřebujeme reformy a být v Evropské unii. Žít v předvídatelném prostředí, v normální zemi, kde se dá podnikat," shrnuje ukrajinský vojenský analytik. „Pro Putina je to ale jiná situace, rozehrál totiž velkou hru a musí ji dohrát do konce," uzavírá.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Petr Pavel

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

včera

Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy

Francouzská politička Marine Le Penová je i podle nejnovějších průzkumů jasnou favoritkou prezidentských voleb, které se uskuteční v příštím roce. Podpora kontroverzní dámy se nesnížila ani poté, co byla v uplynulých dnech odsouzena kvůli zneužití veřejných prostředků.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy