Praha/Kyjev - Na Ukrajině jsou nyní nejdůležitější parlamentní volby, které se konají 26. října. Bez nového parlamentu totiž není možné provádět potřebné reformy. V rozhovoru s ČTK to uvedl ukrajinský vojenský analytik Mychajlo Samus. Po volbách bude muset ukrajinské vedení podle něj dokázat, že má situaci v zemi pod kontrolou, vše ale záleží rovněž na tom, jak se bude chovat Rusko. Konflikt na východě země se může ještě vyhrotit, ukrajinská armáda se tak připravuje na náročnou zimu.
Příměří mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty platí od začátku září, je ale často porušováno. Podle Samuse to ale neznamená, že existuje jen na papíře. „Od revoluce už utekla dlouhá doba a je potřeba legalizovat vedení země. Tento parlament byl zvolen v roce 2012," vysvětluje Samus. „Takže i když toto příměří vypadá, že nefunguje, tak funguje právě v tom, že se pracuje na uspořádání voleb," dodává.
Prioritou ukrajinského vedení podle něj je uspořádat parlamentní hlasování, vytvořit podmínky pro reformy a ukázat evropským partnerům, že dokážou vést zemi a nebudou se opakovat různé hádky mezi prezidentem a parlamentem, parlamentem a vládou a podobně, které zemi nikam neposouvaly. Jak ukrajinský analytik dodává, Rusko (které je kritizované za podporu separatistů, i když to popírá) souhlasilo s příměřím vzhledem k sankcím, které byly na Moskvu kvůli jejímu chování uvaleny ze strany EU a USA. „Někdo říká, že sankce nefungují, ale není tomu tak. Podívejte se na kurz rublu, ceny ropy, na možnosti Rusů podnikat v Evropě a další ekonomické ukazatele," říká Mychajlo Samus.
I když bylo příměří uzavřeno mezi evropskými partnery, Ukrajinou a ruským prezidentem, neznamená to nicméně, že Vladimir Putin nebude zkoušet hrát různé hry, myslí si Samus. A také kroky separatistů se nedají předvídat. Například před pár dny došlo k velkému útoku na letiště v Doněcku, které stále kontrolují ukrajinské síly, a říká se, že to byla akce proruských bojovníků, kteří chtěli dát Putinovi dárek k jeho nedávným narozeninám.
Možností, jak může Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, je prý hned několik. Blíží se dlouhá zima, která na východě země bývá velmi krutá s teplotami kolem minus dvaceti stupňů a lidé žijící ve válečných oblastech nemají elektřinu, topení, jídlo, což může vzhledem k mrazu vést k dalším úmrtím civilistů. Putin může podle Samuse také vyvolat energetickou krizi, aby Ukrajincům ukázal, že jejich vedení situaci nemá pod kontrolou. „Myslím, že se budou snažit využít i parlamentních voleb a dostat do parlamentu nějaké Putinovy přátele," dodává analytik.
Také se bude snažit využít konfliktů mezi ukrajinskými politiky, mezi prezidentem Petrem Porošenkem a bývalou prezidentskou kandidátkou Julijí Tymošenkovou, premiérem Arsenijem Jaceňukem a předsedou sněmovny Oleksandrem Turčynovem. „Je rovněž jednoduché provádět různé provokace, třeba nakreslit svastiku a pod ní napsat podporujeme Porošenka, aby to vypadalo, že Porošenko je fašista," dodává.
A co nastane po volbách? Mychajlo Samus očekává nové konflikty a další vojenské operace. Několik týdnů se určitě bude vytvářet nový parlament a vláda, poté ale nastane silná zima, a jestliže Ukrajinci budou mít nedostatek plynu z Ruska, pro vedení země to bude kritické období. „Budou muset ukázat, že se snaží něco dělat. Nemohou dopustit, aby začali lidé umírat kvůli zimě a nedostatku jídla. Takže myslím, že budou nějaké další vojenské operace, a pak zase příměří," říká ukrajinský analytik.
Tvrdá zima ale podle něj nebude jednoduchá i pro Moskvu podporující proruské separatisty a ruské vojáky, kteří se na východě země pohybují, i když to úřady oficiálně popírají. Na východě země již operují dva bezpilotní letouny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které monitorují zejména oblast rusko-ukrajinské hranice. „Za měsíc by mohly přibýt další, a tak budou moci podnikat ještě více akcí. A na konci prosince tak bude pro Rusko velmi obtížné posílat přes tuto sledovanou hranici veškeré potřebné vybavení pro vojáky, ať již jde o stany, benzín či náboje," myslí si ukrajinský odborník. „Je velmi těžké udržet jednoho vojáka jeden měsíc ve dvaceti stupních pod nulou, musí rotovat, aby si odpočinuli. A vzhledem ke zničení veškeré infrastruktury tam musí všechno dovážet. Nejsem si jistý, že jsou na to Rusové připraveni," dodává.
Na dlouhou a tvrdou zimu se připravuje i ukrajinská armáda. Budují se nová kontrolní stanoviště, vytváří se infrastruktura. Již několik zemí, například Německo a USA, poskytlo a i dále poskytuje Kyjevu takzvanou nesmrtící pomoc, tedy různé helmy, stany a podobně. „Není pravdou, že ukrajinská armáda není dobře vybavená, má například velké množství tanků, pak obrněná vozidla. Je ale pravdou, že většina potřebuje opravu či modernizaci. Pocházejí ještě z dob studené války a nikdo se o ně od té doby příliš nestaral, protože si nikdo nemyslel, že by mohla být v Evropě další válka," vysvětluje Mychajlo Samus.
Kromě modernizace stávající vojenské techniky Ukrajinci určitě potřebují i veškeré sofistikovanější vybavení, například komunikační systémy. "Komunikace je velmi důležitá zejména v terénu, jako je město. Na začátku války například ukrajinští vojáci používali mobilní telefony, kterými volali i generálům a žádali je o pomoc, ruští zpravodajci to samozřejmě slyšeli a zjistili si jejich souřadnice. Mnoho vojáků tak přišlo o život. Je šílené používat v těchto oblastech mobilní telefony," dodává Samus.
Krize na Ukrajině bude podle něj trvat ještě dlouho. A budoucí vývoj záleží hlavně na situaci v Rusku. „Ukrajinská pozice je velmi jasná, my válku nechceme a nepotřebujeme, potřebujeme reformy a být v Evropské unii. Žít v předvídatelném prostředí, v normální zemi, kde se dá podnikat," shrnuje ukrajinský vojenský analytik. „Pro Putina je to ale jiná situace, rozehrál totiž velkou hru a musí ji dohrát do konce," uzavírá.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
před 2 hodinami
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
před 3 hodinami
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
před 4 hodinami
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
před 5 hodinami
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
před 5 hodinami
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
před 7 hodinami
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
před 8 hodinami
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
před 9 hodinami
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
před 10 hodinami
Norský král Harald V. zemřel
před 11 hodinami
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
před 13 hodinami
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
včera
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
včera
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
včera
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
včera
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Zdroj: Libor Novák