Šéf NATO promluvil o válce na východní Ukrajině. Situace se mění...

"Zaznamenali jsme, že na východě Ukrajiny jsou stále přítomni příslušníci ruské armády, kteří podporují separatisty," uvedl Stoltenberg. "Vypozorovali jsme ale zároveň, že dochází k méně střetům," dodal a situaci nazval "mírným zlepšením".

Celkově je ale podle něj situace na východě Ukrajiny stále "nestabilní a velmi složitá". "Životní podmínky, ve kterých musí žít místní obyvatele, stále zůstávají velmi znepokojující," doplnil šéf NATO.

Naopak podle ukrajinské armády množství a intenzita střetů s proruskými separatisty navzdory vyhlášenému příměří roste a o nedělním večeru opět hřměly i těžké zbraně. Za uplynulých 24 hodin čelili vojáci palbě povstalců v 63 případech - a "v nezbytných případech na palbu odpovídali, aby umlčeli nejaktivnější palebná stanoviště teroristů," uvedlo dnešní komuniké.

Palba povstalců se podle armády soustředila hlavně na doněcké letiště a jeho okolí, o nový terminál se opět tvrdě válčilo. Povstalci prý do bojů nasadili i minomety, protitankové rakety, děla a raketomety. Zhruba hodinu po půlnoci však palba utichla a "po několik hodin nepadl ani jediný výstřel".

Velký problém roku 2015 - migrace

"V případě Ukrajiny se bude jednat o několik vzájemně propojených pohybů. Zaprvé návrat uprchlíků do oblastí zasažených válkou. Tento nanejvýš žádoucí pohyb nastane pouze za předpokladu, že se podaří dosáhnout mírového urovnání, avšak i poté zůstane obrovské množství problémů a otázek. Vedle nezbytné rekonstrukce, která se neobejde bez pomoci zvenčí, a tudíž se zákonitě stane předmětem politických jednání a možného soupeření, bude otázkou, kdy a případně za jakých podmínek se budou vracet ti, kteří před boji utekli do Ruska. Kdo všechno odtamtud přijde a co s sebou přinese, je vzhledem k dosavadní praxi, bohužel, výsostně bezpečnostní otázka," analyzuje situaci pro Natoaktual.cz Michale Romancov z Metropolitní univerzity Praha.

"Zadruhé vnitrostátní migrace z oblastí zasažených válkou případně z oblastí, kde by se konflikt znovu mohl rozhořet (tento scénář se naneštěstí vyloučit nedá). Zatřetí je tu otázka emigrace z Ukrajiny, ať již vzhledem k neutěšené situaci bezpečnostní, nebo vysoce pravděpodobného zhoršení situace ekonomické," říká odborník.

"V případě Ruska se bude jednat o migraci dvojí, přičemž se v obou případech již stačila rozběhnout v roce 2014. Z Krymu odcházejí ti, kteří se nechtěli stát součástí „Ruského světa", nebo se jim už začal zajídat. V prvé řadě se jedná o Krymské Tatary, z nichž někteří mohou začít hledat východisko ze situace v tom, že se připojí k extremistickým skupinám působícím na Kavkaze, či v čím dál tím širším pásmu nestability na Blízkém východě," míní Romancov a dodává:

"Druhým migračním fenoménem pak je neuvěřitelně vysoký počet Rusů (podle některých odhadů se od února do prosince loňského roku jednalo o více než 200 000 lidí), kteří se po vítězném připojení Krymu rozhodli dát své zemi sbohem. Tito lidé, a bylo to všeobecně známé, se na takovou eventualitu připravovali již delší dobu a k tomu účelu budovali v bezpečných zemích, tedy zejména v USA, Kanadě, Izraeli a státech EU (včetně ČR) tzv. „záložní letiště" v podobě nemovitostí či jiných aktiv. Vzhledem k tomu, že se jedná zejména o mladé a vzdělané lidi, bude jejich odchod sice dočasně stabilizovat Putinův režim (právě takoví obyvatelé/občané bývají nejkritičtější), ale ve středně a dlouhodobém horizontu se jedná o další oslabení již tak slabého Ruska."