Bělorusko se bojí krymského scénáře. Nový zákon hovoří o agresi

Zákon vstoupí v Bělorusku v platnost 1. února. Jedná se zřejmě o odpověď na loňské ruské akce na sousední Ukrajině, kde Krymský poloostrov před jeho anexí obsadily neoznačené jednotky ruských ozbrojených sil. Ruští vojáci, ať již dobrovolníci či potají vyslaní příslušníci armády, pak bojují i po boku proruských separatistů na východě země.

Minsk tak bude nově považovat jakoukoliv přítomnost zahraničních vojáků na běloruském území za vojenský útok proti zemi. Stane se tak bez ohledu na to, zda bude doprovázena oficiálním vyhlášením války a jestli půjde o armádu nějakého státu, nepravidelné jednotky či zahraniční žoldáky.

Opatření navazuje na předchozí varování běloruského autoritářského prezidenta Lukašenka, aby se Rusko nevměšovalo do běloruských záležitostí. Moskva dává totiž jasně najevo, že hodlá vystupovat ve jménu ruskojazyčných menšin v okolních státech.

Minsk proto cítí potenciální ohrožení ze strany svého dlouholetého spojence. Po anexi Krymu dokonce došlo v Bělorusku k úpravě postavení ruštiny, kterou do té doby Lukašenkův režim podporoval.