Totální válka na Ukrajině? Krve proteče ještě mnoho, předpovídá historik

"Přišel čas přiznat si, že diplomacie není všemocná a nekonečné volání po míru při absenci reálných podmínek pro mír se může zvrhnout v demagogii. Takové výzvy jsou navenek velmi humánní, ale uvnitř postrádají obsah. Pochopitelně i špatný mír je lepší než dobrá válka, ale ani ten špatný mír není vždy dosažitelný," uvádí ruský historik a publicista Pjotr Romanov. Své pochmurné prognózy ohledně ukrajinské krize zveřejnil v komentáři pro server Moscow Times.

Putin ani Porošenko nejsou pány situace

"V tomto smyslu byla eskalace konfliktu na východě Ukrajiny nevyhnutelná. Naplňování ustanovení minského protokolu je nemožné, pokud znepřátelené strany nehodlají učinit ani první krok v daném procesu - dodržovat příměří. Západ běžně z obnovení bojů obviňuje proruské separatisty, zatímco Rusko viní vládu v Kyjevě. Přirozeně, že vinu nesou obě strany," konstatuje historik.

"Je navíc marné činit ruského prezidenta Vladimira Putina či ukrajinského prezidenta Petra Porošenka osobně zodpovědnými za násilné činy. Zaprvé, jde o občanskou válku, nejbrutálnější ze všech střetů, konflikt, v němž vášně vždy zastíní hranice a mantinely běžných válek, které předpokládá mezinárodní právo. Zadruhé, oddíly vojáku, kteří bojují na obou stranách, své velitele poslouchají pouze formálně. Po boku separatistů na východě Ukrajiny válčí jak dobrovolníci, tak žoldáci a proč by žoldáci měli dodržovat příměří?" ptá se Romanov.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Porošenko může slibovat hory doly, ale ani on nekontroluje soukromou armádu financovanou oligarchy či jednotky Pravého sektoru a další radikály. Výsledkem je, že i za situace, kdy by se Porošenkovi podařilo umlčet zbraně pravidelné ukrajinské armády, neexistuje jakákoliv záruka, že ty nepravidelné zastaví ostřelování civilních oblastí v Doněcku," míní odborník.

"Je rovněž chybou přeceňovat Putinovu schopnost ovlivnit situaci. Ano, má na východě Ukrajiny značnou autoritu, ale ta není neomezená. Myslet si opak je iluzorní. Mezi separatisty je velké množství guerillových bojovníků. Je dobře známo, že mnoho polních velitelů zavrhlo Putina kvůli tomu, že zastavil jejich předchozí ofenzivu, kdy pro ně situace byla příznivá. Nyní říkají, že Kyjevu nedají druhou šanci, bez ohledu na požadavky Moskvy," připomíná komentář.

"V neposlední řadě bylo nevyhnutelné, že minský protokol se dostane do slepé uličky jelikož žádná ze stran zatím netíhne ani k tomu nejmenšímu kompromisu. Kyjev je odhodlán získat zpět ztracená území, zatímco separatisté bojují o rozšíření zóny, již kontrolují. Kyjev odmítá federaci a pouze mumlá něco o jisté decentralizaci moci, zatímco separatisté požadují sebeurčení a nezávislost. A můžeme pokračovat. Kyjev stále odmítá uznat separatistické milice jako plnohodnotného člena vyjednávání. Kde je tedy základ pro kompromis za daných podmínek?" pokládá zásadní otázku historik.

Čas pro generály, nikoliv pro diplomaty

"Takového paty jsou v historii běžné. Bohužel to většinou nejsou diplomaté, kdo nalezne cestu ven z tohoto labyrintu, ale spíše generálové, kteří, aniž by se dvakrát rozmýšleli, prorazí ve zdi díru svými tanky. Teprve poté přijde řada na diplomaty," deklaruje Romanov.  

"Zajímaným příkladem z historie jsou balkánské války v 19. století. Bosna a Hercegovina se otřásala a ruský svět byl rozhořčen chováním Turků a lhostejností Britů k eskalujícímu násilí. Když ruský vyslanec vyzval britského diplomata Lorda Debryho, aby konečně vysvětlil britskou politiku na východě, druhý jmenovaný chladně odvětil, že křesťanští povstalci v Bosně a Hercegovině nebojují za administrativní reformy, ale za nezávislost či autonomii na muslimské Ottomanské říši, která nebude dobrovolně udělena. Obě strany tak zastávaly vzájemně neslučitelné pozice neponechávající žádný prostor pro dohodu. Lord Derby to uzavřel konstatováním, že velké mocnosti nemůžou dělat nic než čekat na výsledek tohoto boje. Pokud se Turkům nepodaří potlačit povstání, poté zřejmě sultán bude souhlasit s uznáním Bosny a Hercegoviny jako s autonomním regionem. A naopak pokud budou povstalci poraženi Turky na bojišti, ukážou větší poddajnost," činí odborník historickou paralelu.   

"V současné fázi konfliktu na Ukrajině budou muset diplomaté ustoupit stranou. Budou tak či tak pokračovat ve své práci a pokud bůh dá, dosáhnou určitého pokroku. Nebudou však nastavovat agendu znepřáteleným stranám. Na východě Ukrajiny nastal čas válčit a bude prolito mnoho krve, protože jak separatisté, tak ukrajinská armáda zatím nedokážou dosáhnout rozhodujícího vítězství. Válečná horečka - s krátkými ústupy a náhlými záchvaty - tak bude ještě dlouho pokračovat. Je to hluboce politování hodné, ale taková je skutečnost," konstatuje závěrem komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení. 

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

včera

Poslanecká sněmovna

Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Poslanci zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou

Česká fotbalová sága, která započala prakticky koncem března letošního roku, kdy vyšla najevo obří sázkařská aféra, do níž byly namočeny především kluby z Moravy včetně prvoligové Karviné. Ta na to po měsících doplatila tím, že byla jednak Evropskou fotbalovou unií UEFA vyloučena z evropských pohárů, které mohla původně hrát, a poté také z první ligy a spadla tak do druhé. Proti se nejprve chtěla odvolat k Etické komisi Fotbalové asociace ČR (FAČR), ale toto odvolání nakonec stáhla. Zachránila tím tak nejvyšší soutěž pro příští ročník, která bude mít opět sudý počet týmů, tedy tradičních 16. Podle soutěžního řádu Ligové fotbalové asociace (LFA) byl postup do první ligy nejprve nabídnut Táborsku, to však nabídku nepřijalo. Na řadu tak přišel klub Artis Brno. Ten se v pátek naopak rozhodl, že nabídku přijme. Stále to ale nemusí být konečná celého příběhu. Dukla Praha se ale hodlá proti postupu LFA bránit soudní cestou.

včera

NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

včera

Petr Fiala (ODS)

Babiš a Macinka ztrapnili jen sebe, rýpl si expremiér Fiala

Prezident Petr Pavel nakonec nechyběl na neformální večeři lídrů na summitu NATO, ačkoliv Babišova vláda původně chtěla, aby hlava státu na aliančním jednání vůbec nebyla. Není proto divu, že opoziční politici reagují výsměchem na adresu kabinetu. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Španělé se gólem v závěru postarali o poslední Ronaldův zápas na MS. Američané končí

Fotbalový světový šampionát zná další čtvrtfinálovou dvojici, která se vygenerovala z pondělních osmifinálových zápasů. Pyrenejské derby, které bylo po většinu času až příliš opatrné z obou stran, zvládlo lépe Španělsko, když o vítězi rozhodla rychlá kombinace v první minutě nastavení, kterou zakončil úspěšně Merino. Rozhodl tak o tom, že právě proti Španělsku odehrál Cristiano Ronaldo s největší pravděpodobností svůj poslední zápas na MS. Daleko gólovější byl zápas mezi domácími USA a Belgií. Tento duel byl očekáván a hrál se pod rouškou napětí především poté, co vyšlo najevo, že i díky jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem FIFA Giannim Infantinem mohl nastoupit útočník Folarin Balogun, přestože původně kvůli červené kartě ze šestnáctifinále neměl. Ani toto skandální zrušení trestu však Američanům nepomohlo, neboť i díky chybujícímu gólmanovi Freeseovi jasně zvítězila Belgie.

včera

včera

Andrej Babiš si podal ruku s Donaldem Trumpem.

Babiš si podal ruku s Trumpem. Kritika Česka kvůli výdajům se nekonala

Premiér Andrej Babiš (ANO) si ve středu na summitu NATO v turecké Ankaře před zraky fotografů podal ruku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Babiš se snímkem pochlubil na sociální síti. Po konci jednání pak předseda vlády tvrdil, že Česko nebylo kritizováno, protože nesplnilo závazek ohledně výše obranných výdajů. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

7. července 2026 22:01

Obchody byly o svátcích v červenci k dispozici. Podzim nabídne jiný obrázek

Překvapily vás včera či dnes otevřené obchody? I po letech si Češi nejsou jistí tím, kdy je během svátků otevřeno a kdy naopak zavřeno. Kdy se provozovatelé budou opět podřizovat platnému zákonu? Dvakrát je to čeká na podzim. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy