Totální válka na Ukrajině? Krve proteče ještě mnoho, předpovídá historik

"Přišel čas přiznat si, že diplomacie není všemocná a nekonečné volání po míru při absenci reálných podmínek pro mír se může zvrhnout v demagogii. Takové výzvy jsou navenek velmi humánní, ale uvnitř postrádají obsah. Pochopitelně i špatný mír je lepší než dobrá válka, ale ani ten špatný mír není vždy dosažitelný," uvádí ruský historik a publicista Pjotr Romanov. Své pochmurné prognózy ohledně ukrajinské krize zveřejnil v komentáři pro server Moscow Times.

Putin ani Porošenko nejsou pány situace

"V tomto smyslu byla eskalace konfliktu na východě Ukrajiny nevyhnutelná. Naplňování ustanovení minského protokolu je nemožné, pokud znepřátelené strany nehodlají učinit ani první krok v daném procesu - dodržovat příměří. Západ běžně z obnovení bojů obviňuje proruské separatisty, zatímco Rusko viní vládu v Kyjevě. Přirozeně, že vinu nesou obě strany," konstatuje historik.

"Je navíc marné činit ruského prezidenta Vladimira Putina či ukrajinského prezidenta Petra Porošenka osobně zodpovědnými za násilné činy. Zaprvé, jde o občanskou válku, nejbrutálnější ze všech střetů, konflikt, v němž vášně vždy zastíní hranice a mantinely běžných válek, které předpokládá mezinárodní právo. Zadruhé, oddíly vojáku, kteří bojují na obou stranách, své velitele poslouchají pouze formálně. Po boku separatistů na východě Ukrajiny válčí jak dobrovolníci, tak žoldáci a proč by žoldáci měli dodržovat příměří?" ptá se Romanov.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Porošenko může slibovat hory doly, ale ani on nekontroluje soukromou armádu financovanou oligarchy či jednotky Pravého sektoru a další radikály. Výsledkem je, že i za situace, kdy by se Porošenkovi podařilo umlčet zbraně pravidelné ukrajinské armády, neexistuje jakákoliv záruka, že ty nepravidelné zastaví ostřelování civilních oblastí v Doněcku," míní odborník.

"Je rovněž chybou přeceňovat Putinovu schopnost ovlivnit situaci. Ano, má na východě Ukrajiny značnou autoritu, ale ta není neomezená. Myslet si opak je iluzorní. Mezi separatisty je velké množství guerillových bojovníků. Je dobře známo, že mnoho polních velitelů zavrhlo Putina kvůli tomu, že zastavil jejich předchozí ofenzivu, kdy pro ně situace byla příznivá. Nyní říkají, že Kyjevu nedají druhou šanci, bez ohledu na požadavky Moskvy," připomíná komentář.

"V neposlední řadě bylo nevyhnutelné, že minský protokol se dostane do slepé uličky jelikož žádná ze stran zatím netíhne ani k tomu nejmenšímu kompromisu. Kyjev je odhodlán získat zpět ztracená území, zatímco separatisté bojují o rozšíření zóny, již kontrolují. Kyjev odmítá federaci a pouze mumlá něco o jisté decentralizaci moci, zatímco separatisté požadují sebeurčení a nezávislost. A můžeme pokračovat. Kyjev stále odmítá uznat separatistické milice jako plnohodnotného člena vyjednávání. Kde je tedy základ pro kompromis za daných podmínek?" pokládá zásadní otázku historik.

Čas pro generály, nikoliv pro diplomaty

"Takového paty jsou v historii běžné. Bohužel to většinou nejsou diplomaté, kdo nalezne cestu ven z tohoto labyrintu, ale spíše generálové, kteří, aniž by se dvakrát rozmýšleli, prorazí ve zdi díru svými tanky. Teprve poté přijde řada na diplomaty," deklaruje Romanov.  

"Zajímaným příkladem z historie jsou balkánské války v 19. století. Bosna a Hercegovina se otřásala a ruský svět byl rozhořčen chováním Turků a lhostejností Britů k eskalujícímu násilí. Když ruský vyslanec vyzval britského diplomata Lorda Debryho, aby konečně vysvětlil britskou politiku na východě, druhý jmenovaný chladně odvětil, že křesťanští povstalci v Bosně a Hercegovině nebojují za administrativní reformy, ale za nezávislost či autonomii na muslimské Ottomanské říši, která nebude dobrovolně udělena. Obě strany tak zastávaly vzájemně neslučitelné pozice neponechávající žádný prostor pro dohodu. Lord Derby to uzavřel konstatováním, že velké mocnosti nemůžou dělat nic než čekat na výsledek tohoto boje. Pokud se Turkům nepodaří potlačit povstání, poté zřejmě sultán bude souhlasit s uznáním Bosny a Hercegoviny jako s autonomním regionem. A naopak pokud budou povstalci poraženi Turky na bojišti, ukážou větší poddajnost," činí odborník historickou paralelu.   

"V současné fázi konfliktu na Ukrajině budou muset diplomaté ustoupit stranou. Budou tak či tak pokračovat ve své práci a pokud bůh dá, dosáhnou určitého pokroku. Nebudou však nastavovat agendu znepřáteleným stranám. Na východě Ukrajiny nastal čas válčit a bude prolito mnoho krve, protože jak separatisté, tak ukrajinská armáda zatím nedokážou dosáhnout rozhodujícího vítězství. Válečná horečka - s krátkými ústupy a náhlými záchvaty - tak bude ještě dlouho pokračovat. Je to hluboce politování hodné, ale taková je skutečnost," konstatuje závěrem komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení. 

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize ,  Ukrajina ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

Harvardova univerzita

Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí

Mezi nejprestižnější univerzity nejen v Americe, ale také ve světě, patří Harvardova a Yaleova univerzita. A ty jsou zároveň těmi nejstaršími na americkém kontinentu. Na měsíc říjen tohoto roku připadají i dvě významná výročí: Harvard slaví 390 let od svého vzniku, Yale byl založen před rovnými 325 lety. Za tak dlouhou historii prošla těmito školami řada významných osobností.

před 2 hodinami

Boris Šťastný

Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů

I vrcholní čeští politici reagují na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže, které má vést k návratu ruské hokejové reprezentace na největší světové akce. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) s arbitrážním rozhodnutím zásadně nesouhlasí. Sport podle jeho slov nemá sloužit jako nástroj propagace Ruska.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo

Ruští hokejisté se mají vrátit na vrcholné reprezentační akce, rozhodla Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS). Obavy o bezpečnost účastníků turnajů v případě účasti ruských týmů byly označeny za neopodstatněné. Český hokej nadále nesouhlasí s účastí Rusů. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil

Fotbalisté Sparty neodčinili předešlé zaváhání v rámci ligové fáze Evropské ligy, když doma ztratili s norským Lilleströmem (1:1). Přestože vstup do duelu na hřišti Olympiakosu Pireus byl z pohledu Pražanů nebojácný, postupem času však jako by tato nebojácnost rázem vymizela a podobně jako ve zmiňovaném zápase s norským klubem tak nabídla soupeři prostor na rozhodující úder. Navíc o to těžší to s postupem času pro Spartu tentokrát bylo proto, že hrála pochopitelně venku v řeckém pekle. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Tesco

Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod

Firma Ahold Delhaize v pátek oznámila, že se dohodla na akvizici 100 % podnikání společnosti Tesco v Česku a na Slovensku. Informovala o tom v tiskové zprávě. Transakce nyní podléhá schválení ze strany regulačních orgánů. Firma vnímá akvizici jako významnou příležitost posílit pozici v regionu střední a jihovýchodní Evropy a vstoupit na slovenský trh.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Patrick Stewart

Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart

Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy. 

před 10 hodinami

včera

včera

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný

Oznámení odchodu šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové vyvolalo kromě samotného data konce ve funkci také velkou pozornost kvůli dvěma náplastem na jejím obličeji, které byly viditelné v jejím videoprohlášení. Tyto obvazy okamžitě vyvolaly řadu spekulací na sociálních sítích, na což sedmdesátiletá představitelka centrální banky reagovala v následných příspěvcích.

včera

Christine Lagarderová

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.

včera

Andrej Babiš

V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku

Známý britský politicko-satirický pořad Have I Got News For You, který vysílá stanice BBC, se ve svém nedávném vydání zaměřil na neobvyklý výrok českého premiéra Andreje Babiše. Předseda české vlády se v něm vyjádřil k možnému opětovnému vstupu Spojeného království do Evropské unie. Jeho slova o tom, že by Británii v unii přivítal kvůli penězům, však britské autory a diváky pobavila.

včera

Ilustrační foto

Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.

včera

Péter Magyar a Andrej Babiš

Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal ve čtvrtek na zahradě Kramářovy vily v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara a členy jeho kabinetu. Maďarského premiéra na cestě doprovází osm ministrů jeho vlády. V tomto formátu se zástupci obou zemí setkávají vůbec poprvé v historii.

včera

Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy