Summit v Minsku o míru: Jednání není jednoduché, Porošenko a Putin se prý pohádali. Nové informace

Moskva - V běloruském Minsku pokračují maratonské rozhovory nejvyšších představitelů Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska, jejichž cílem je najít cestu k ukončení krvavého konfliktu na východě Ukrajiny. Jednání Angely Merkelové, Françoise Hollandea, Petra Porošenka a Vladimira Putina podle ruských zdrojů postupuje kupředu, němečtí diplomaté ale hovoří o obtížích. Jednat se prý bude ještě dlouhé hodiny.

Ruští vyjednavači jsou s dosavadním průběhem summitu, který začal v 18:30 SEČ, spokojeni, i když nevylučují dlouhé jednání. Putinův poradce Vladislav Surkov označil rozhovory státníků za "výborné", optimisticky situaci vidí i šéf ruské diplomacie: "Jednání pokračuje aktivně, jde to lépe než super," řekl Sergej Lavrov ruské agentuře TASS.Náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin podle webu deníku Kommersant nevyloučil, že jednání může trvat až do dnešního rána. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier na svůj twitterový účet napsal, že jednání "není jednoduché, ale pokračuje". Svůj odlet do Brazílie, plánovaný na dnešek, ministr odvolal.Podle ukrajinského vicekancléře Valerije Čalého by jednání v Minsku mohlo ještě trvat přinejmenším pět až šest hodin. "Jednání pokračuje, pracovali jsme už sedm hodin. Hovořit o podrobnostech je ještě brzy," napsal Čalyj ve Facebooku. "Bez dohody o bezpodmínečném zastavení palby, domnívám se, odtud nemůžeme odjet. Běží válka nervů," konstatoval.Podle ruských médií se intenzivně pracuje na dokumentu, který má stanovit pravidla pro zastavení palby, stažení těžké výzbroje a vytvoření demilitarizované zóny. Souběžně se summitem zasedá i takzvaná kontaktní skupina, v níž kromě zástupců Kyjeva a Moskvy zasedají i zmocněnci donbaských separatistů.Podle ruské agentury RIA Novosti ale přijetí závěrečného dokumentu stále není jisté. Diplomaté prý nevylučují, že účastníci summitu se po jeho skončení omezí na ústní prohlášení.

Fotogalerie: OBRAZEM: Maratonský summit v Minsku je prý "válka nervů"  

Podle ruské televize do Paláce nezávislosti v centru běloruské metropole vpodvečer dorazil nejprve Porošenko, po něm společně v jednom voze z letiště Merkelová a Hollande a jako poslední Putin. Západoevropští státníci údajně ještě před vlastním summitem chtěli hovořit s ukrajinským prezidentem.

Souběžně v Minsku dnes zasedá takzvaná kontaktní skupina pro urovnání ukrajinské krize, jejímiž členy jsou ukrajinský exprezident Leonid Kučma, ruský velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov, zmocněnci separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo a jako prostředník švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová.

Po ukončení summitu a zasedání kontaktní skupiny má být v Minsku podepsán závěrečný dokument. Oznámila to ruská agentura RIA Novosti s odvoláním na ukrajinského velvyslance v Minsku Mychajla Ježela. Listina shrnující výsledky jednání má být podle něj podepsána ještě dnes.

Podle agentury Interfax se k jednání vedoucích delegací připojili i ministři zahraničních věcí jejich zemí. Do běloruského hlavního města dorazili dnes rovněž vůdci doněckých a luhanských separatistů Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij. "Jsou v Minsku. Pokud jednání státníků skončí úspěšně, předpokládá se, že Zacharčenko a Plotnickij podepíší výsledný dokument," uvedla ruská agentura.

Podle ruských diplomatů přijel Putin do Minska optimisticky naladěn. Existuje údajně sedmdesátiprocentní pravděpodobnost, že dohody o urovnání krize bude dosaženo. "Prezidenti by do Minsku zbytečně nejeli," prohlásil nejmenovaný ruský diplomat.

Reportér ruské televize informoval o spekulacích, podle nichž je připraven návrh zastavit na východní Ukrajině od pátku palbu; v sobotu by pak mělo začít stahování těžké vojenské techniky z obou stran linie oddělující ukrajinské vládní jednotky a povstalecké oddíly. Oficiální zdroje ale nic podobného nepotvrdily.

Porošenko po příletu do Minsku varoval, že konflikt s proruskými separatisty se "vymkne kontrole", pokud se nepodaří dosáhnout příměří a "vydat se cestou uvolnění situace".

Schůzka v běloruské metropoli má být vyvrcholením týdne intenzivního diplomatického úsilí dospět k mírové dohodě. Naději oživil minulý týden nový mírový plán Merkelové a Hollandea, který víceméně přivítali Kyjev, Moskva i proruští povstalci.

Nejrůznější zdroje se před schůzkou shodovaly, že přetrvává řada sporných bodů. Patří k nim údajně zejména požadavek ukrajinské vlády nastolit kontrolu nad hranicí s Ruskem v úseku ovládaném separatisty. Kyjev je přesvědčen, že tudy dostávají rebelové vojenskou podporu, a to nejen zbraně, ale i vojáky, byť to Moskva stále popírá.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.
Vladimír Putin dorazil do Číny, setkal se se Si Ťin-pchingem

Světu hrozí návrat k zákonu džungle, varoval Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu v Pekingu přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina a v souvislosti s aktuálním globálním děním varoval, že světu hrozí návrat k zákonu džungle. Vztahy mezi Čínou a Ruskem přitom označil za stabilizující sílu ve světě. Setkání obou státníků ve Velké síni lidu doprovázely vojenské pocty i vítání ze strany dětí s vlajkami obou zemí. Ceremonie se odehrála jen několik dní poté, co čínský vůdce na stejném místě hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa, s nímž projednával otázky obchodu, Tchaj-wanu či konfliktu v Íránu.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Věra Nerušilová (autor: Jan Polák)

Zemřela herečka a zpěvačka Věra Nerušilová

Hned dvě smutné zprávy zasáhly ve čtvrtek českou uměleckou obec. Ve věku 91 let zemřela zpěvačka, šansoniérka a herečka Věra Nerušilová, o které se tradovalo, že má možná vůbec nejnižší ženský hlas v Česku. 

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Česko - Finsko 1:4. Národní tým se loučí ve čtvrtfinále, na favorita nestačil

Poslední zápasy ve skupině (a nejen ty) naznačily, že to v kritickém čtvrtfinálovém zápase – pokud nastoupí proti silnějšímu soupeři – budou mít svěřenci kouče Radima Rulíka velice těžké. To se také potvrdilo. Dosavadní výkony českého týmu ve skupinové fázi zkrátka nenabízely příliš důvodů proto, aby čtvrtfinále bylo úspěšné. V Curychu proti Finsku se prakticky na nic zvláštního čeští hokejisté nezmohli a během zápasu nenastal jakýkoliv souvislejší český tlak. I proto je tak výsledek 4:1 pro Finsko jasným vyústěním českého marasmu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Péter Magyar

Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO

Nový maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že se jeho země připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Tento krok znamená zásadní obrat oproti politice předchozího ministerského předsedy Viktora Orbána, který vstup do této instituce dlouhodobě odmítal s argumentem, že by to narušilo národní suverenitu. Maďarsko tak dosud patřilo k několika málo členským státům Evropské unie, které stály mimo tento unijní orgán zaměřený na boj proti podvodům.

před 5 hodinami

Írán

Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se nacházejí ve velmi nepřehledném a napjatém stadiu, kdy dosavadní příměří čelí vážným zkouškám. Přestože klid zbraní, který vstoupil v platnost 8. dubna, trvá již přes sedm týdnů a je výrazně delší než předchozí intenzivní boje, obě strany v posledních dnech přistoupily k odvetným vojenským akcím.

před 6 hodinami

Ministr životního prostředí Igor Červený

Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu

Domácnosti plánující energetické úspory budou moci využít nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Na celkovou modernizaci rodinného domu stát umožní získat bezúročnou půjčku dosahující až dvou milionů korun. V případě bytových domů se počítá s finanční podporou do výše 750 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pro sociálně slabší rodiny je navíc v rámci modifikace NZÚ Light připravena přímá finanční dotace, která může činit až 400 tisíc korun.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

popravy

Právník zabil miliardáře stojícího za slavným seriálem Netflixu. Byl popraven

V Číně byl popraven právník Sü Jao, který v roce 2020 otrávil miliardáře a herního magnáta Lin Čchiho, jenž stál za dohodou o zfilmování sci-fi hitu Problém tří těles pro streamovací platformu Netflix. Sü Jao usmrtil svého nadřízeného poté, co mu daroval pilulky, o kterých tvrdil, že jde o probiotika. Ve skutečnosti však kapsle obsahovaly prudké jedy, které si sám opatřil na dark webu a namíchal ve své laboratoři. K výkonu trestu smrti došlo minulý čtvrtek, dva roky po vynesení rozsudku šanghajským soudem.

před 9 hodinami

Jan Hraběta

Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů

Českou hereckou obec zasáhla ve čtvrtek velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel herec Jan Hraběta, člen legendárního souboru Divadla Járy Cimrmana. Hraběta se dobře znal i s dramatikem a prezidentem Václavem Havlem. 

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump podal žalobu proti WSJ. Chce 10 miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump podal v Miamu upravenou žalobu na ochranu osobnosti proti deníku Wall Street Journal (WSJ), ve které požaduje odškodné ve výši nejméně 10 miliard dolarů. Reaguje tak na rozhodnutí federálního soudce Darrina P. Gaylese, který v dubnu původní verzi žaloby zamítl kvůli právním nedostatkům s tím, že Trump nesplnil právní standard vyžadovaný u veřejně známých osob. Nová žaloba je součástí širší řady právních kroků, které hlava státu osobně vede proti mediálním domům, což kritici označují za nátlakovou kampaň vůči novinářům.

před 10 hodinami

Turecko, ilustrační foto

Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU

Turečtí organizátoři letošního klimatického summitu Organizace spojených národů (COP31) zablokovali zástupcům Kypru přístup na přípravné brífinky a odmítají bilaterální schůzky, které Nikósie podává jménem Evropské unie. Kypr přitom v současné době zastává rotující předsednictví v Radě EU, takže u jednacího stolu zastupuje zájmy celého sedmadvacetičlenného bloku. Tato diplomatická izolace ze strany Ankary, která se odehrává před listopadovým summitem v tureckém letovisku Antalya, tak způsobuje Bruselu značné potíže v oblasti klimatické diplomacie.

před 11 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka

Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.

před 12 hodinami

Joe Biden

Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka

Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

Bouřky

Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky

Českou republiku čeká do konce týdne proměnlivý vývoj počasí. Zatímco v první polovině sledovaného období se budeme těšit ze slunečné oblohy bez deště, s příchodem víkendu začne mraků i srážek přibývat. Spolu s tím budou stoupat i teploty, které se před víkendem lokálně přiblíží až k tropické třicítce, přičemž závěr týdne přinese ojedinělé bouřky.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal naléhavý dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států, ve kterém žádá o okamžité dodávky střel typu PAC-3 pro obranné systémy Patriot. Tato nejnovější žádost přichází bezprostředně po ničivých ruských raketových útocích z uplynulého víkendu, které zasáhly Kyjev. Nálety si vyžádaly několik lidských životů a více než devadesát zraněných, přičemž Moskva otevřeně hrozí další vlnou bombardování ukrajinského hlavního města.

včera

Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU

Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy