Evropa čelí ohromné hrozbě. Diplomaté předkládají možné řešení

Ukrajinská krize opět oživila úvahy o jaderné válce

"Byl to německý kancléř Helmut Schmidt, kdo v roce 1979 jako první nastolil otázku hrozby, kterou pro Evropu představovaly sovětské střely SS-20. Jeho nástupce Helmut Kohl po dramatickém vnitropolitickém boji prosadil takzvané dvojí opatření, kdy Německo přijalo rozhodnutí NATO rozmístit na svém území rakety středního doletu, pokud Sovětský svaz odmítne vyjednávat o otázce těchto střel. Další vývoj je známý," připomínají Bergquist a Nyberg.

"Vidina jaderné války visí i nad konfliktem na Ukrajině. Od 60. let minulého století Moskva nikdy nehovořila o jaderných zbraních takto otevřeně. Putin chce, aby bylo Rusko uznáno za hlavní jadernou supervelmoc, rovnou Spojeným státům," tvrdí ex-velvyslanci.

"Hrozba rozmístění taktických jaderných zbraní v Kaliningradské oblasti a na Krymu vyvolává pochopitelné znepokojení. Rusko také systematicky modernizuje a vylepšuje své strategické jaderné zbraně," připomíná komentář.

"Ruská reakce na události kyjevského majdanu a následné odstranění ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče Západ překvapila. Západ podcenil důležitost Ukrajiny pro Rusko a především její zapojení do ruské Euroasijské unie," domnívají se diplomaté.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Odhodlané úsilí německé kancléřky Angely Merkelové vyjednat kompromis se setkalo s částečným úspěchem. Dohoda Minsk II je pouhým příměřím, problémy na východní Ukrajině nikam nezmizely," poukazují Bergquist a Nyberg.

Osud Evropy je v rukou Merkelové

"Předpoklad Kremlu zní, že zkažený Západ nebude v dlouhodobém časovém horizontu schopen čelit ruské síle na Ukrajině, nakonec se unaví a podlehne ruským požadavkům. Domněnka je taková, že ruské rezervy vydrží déle než evropská trpělivost. Putin vrhl železné kostky či hazarduje s vypuknutím války se Západem," varují švédský a finský představitel.    

"Angela Merkelová čelí stejné výzvě jako Helmut Kohl v 80. letech. Nikdo, ani Vladimir Putin, by neměl pochybovat o jejím odhodlání bránit evropský bezpečnostní systém. Velká koalice křesťanských demokratů a sociálních demokratů v německém parlamentu jí poskytuje silnou domácí podporu," konstatují diplomaté.

"Jakmile přijde na otázky ohledně Evropské unie a obzvláště Ukrajiny, konzistentní politika Merkelové má rovněž podporu zelených. Silný německý expertní průmysl již zjistil, že pokud jde o Rusko, politika přebije byznys," uvádí komentář.  

"Obhájci ruské těžkopádné taktiky na Ukrajině byly v rámci německého politického systému marginalizováni. Tento boj však ještě neskončil. Boj o budoucnost Ukrajiny a právo Ukrajinců zvolit si samostatně tuto budoucnost nyní představuje klíčovou otázku evropského bezpečnostního uspořádání," deklarují Bergquist a Nyberg.

"Schopnost Merkelové udržet základní prvky své politiky záleží také na podpoře od zbytku Evropské unie, především ze strany Francie a Polska. Je přitom životně důležité, aby Merkelová pokračovala ve své politice vůči Rusku a zachovávala sankce i dialog. Na tom závisí budoucnost Evropy," míní dvojice zkušených diplomatů závěrem.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.