Trhlina v péči norských úřadů: Děti cizinců ztrácejí mateřštinu

Jedním z hlavních důvodů, proč je norská sociální služba kritizována, je fakt, že odebrané děti jsou umísťovány k pěstounům, kteří hovoří výhradně norsky. Svou mateřštinu tak rychle ztrácejí. To je i případ českých bratrů Michalákových, který v ČR přitahuje velkou mediální pozornost.

Největší norský deník Aftenposten dnes napsal, že "pod kontrolou norské sociální služby (myšleno zřejmě v náhradní péči) je 3000 dětí zahraničního původu". Úřad může děti odebrat a umístit do náhradní péče v naléhavých případech, kupříkladu při podezření ze zneužívání či při neschopnosti rodiny postarat se o své potomky. Ve většině případů ale sociální služba poskytuje dětem a jejich rodinám pomoc formou poradenství, zabezpečení pečovatelské služby, finančních úlev či jinými způsoby.

V zahraničí nicméně nemá Barnevernet dobré jméno. Postupy úřadu vyvolávají ve východoevropských zemích doslova mediální bouři, píše v článku list Aftenposten. Barnevernet také způsobuje potíže v politických vztazích mezi Norskem a některými východoevropskými zeměmi, kde je úřad přirovnáván k nacistické organizaci Hitlerjugend a jeho zaměstnanci jsou označováni za zloděje či teroristy.

"Musíme přiznat, že mnohé konflikty, které v této sféře vznikají, mají více důvodů než jen kulturní rozdíly (mezi Norskem a ostatními zeměmi) a zkreslení informací," říká představitelka norské organizace Redd Barna (Zachraňte děti), právnička Sanne Hofmanová.

Jádrem problému je podle ní rodný jazyk. Východoevropské děti jsou umísťovány do "plně norských" pěstounských rodin, kde ztrácejí schopnost domluvit se svou mateřštinou. Východoevropské země jsou přesvědčeny, že tím Norsko porušuje úmluvy OSN.

"Sociální služba Barnevernet nedělá dost, aby našla pěstounské domovy, které by odpovídaly jazyku, kultuře a náboženství odebraných dětí. Pokud není možné takový domov najít, je nutné to vynahradit výukou v rodném jazyce a dalšími opatřeními. Úmluva o právech dítěte OSN ukládá sociální službě brát na to ohledy, ale praxe je tomu velmi vzdálená," dodává Hofmanová.

Deník Aftenposten uvádí, že neexistují celostátní údaje o tom, kolik dětí zahraničního původu je umístěno do rodin, kde norština není prvním jazykem. V metropoli Oslu, která má velkou přistěhovaleckou komunitu, má podle listu Aftenposten 40 procent dětí umístěných do pěstounské péče přistěhovalecký původ. Pouze 20 procent pěstounských rodin, které hlavní město loni našlo, však bylo nenorských. Deník nicméně upozorňuje, že tato statistika nemusí být reprezentativní pro celou zemi.