Nad dalším příběhem z norského Barnevernetu zůstává rozum stát

Praha/Oslo - Norská sociální služba Barnevernet je známá především díky kauze s dětmi matky Evy Michalákové. Podobných případů je ale mnohem víc. Další z nich pro EuroZprávy.cz popsal europoslanec Tomáš Zdechovský.

Zdechovský upozorňuje, že pokud jste byli jako dítě v péči Barnevernetu, je velmi pravděpodobné, že vaše děti budou odebrány také. Takových případů už známe desítky. Málokteré případy ale prý ukazují schizofrenii norské péče o děti tak, jako příběh Nadii.

"Nadie bylo 13, když se jí z čista jasna obrátil život naruby a do školy pro ni a pro její 12tiletou sestru přišel Barnevernet. Vypráví, že se zoufale držely jedna druhé, ale přítomní policisté je násilím odtrhli a odvezli pryč. To ráno tak bylo poslední, kdy spolu bylo všech 5 sourozenců pohromadě. Barnevernet je rozdělil na různá místa po celém Norsku. K této době Nadia říká jen, že byla naprosto v pohodě, když žila doma u rodičů. Byli prý chudí a tak si nemohli dovolit hodně věcí, ale rodiče je za pomoci přátel zvládali a měli je rádi. Rozhodně více, než v následném dětském domově, kam ji umístili, a kde byla opakovaně napadána. Podobně, jako mnoho dalších chovanců ústavu, začala také po nějaké době experimentovat s drogami," popisuje europoslanec.

"Především drogy jí alespoň na krátkou chvíli pomohly zapomenout na to, že přišla o naprosto všechno, co do té doby znala a měla. S různými závislostmi se pak potýkala několik dalších let až do doby, kdy otěhotněla a její život získal nový smysl. Uvědomila si, že chce svůj život změnit, protože nechce, aby její dítě prožilo to, co si prožila ona. Nadia porodila 1. prosince 2015 syna Caspiana. Hned druhý den po porodu se dozvěděla, že jí Barnevernet chce „pomoci". Byla to jen zástěrka, dítě jí rovnou chtěli vzít, což byl také jejich první návrh „pomoci". Nicméně se tak po odporu matky nestalo a tak přišel druhý návrh „pomoci". Pracovnice Barnevernetu tvrdily, že matku pouze umístí do domova pro matky s dětmi v Bergenu, kde ji budou monitorovat," uvádí.

Den před Štědrým dnem jí ale prý pracovníci oznámili, že součástí třetího návrhu „pomoci" je jí syna odebrat. Okamžitě ho sbalili a odvezli neznámo kam. Do této chvíle jej matka plně kojila, nyní ji ale zanechali v naprosto zoufalém stavu. Nadia nevěděla, kde se její syn nachází.

"Nadia ale začala znovu bojovat. A tak začátkem ledna Barnevernet náhle přišel se čtvrtou nabídkou „pomoci", že syna jí sice vrátí, ale musí s ním být v jiném, od jejího bydliště 500 km vzdáleném, domově pro matky s dětmi, kde ji budou neustále monitorovat, testovat na IQ, natáčet a studovat každé její gesto, výraz v obličeji a oční kontakt s dítětem... Pokud by tuto „dobrovolnou aktivitu" odmítla, syna by ztratila nadobro s tím, že ztratí rodičovská práva. Žádné jiné alternativy nebyly. Pobyt v centru pro matky ve Vilde Horten byl pro Nadiu skutečný očistec, protože jí nikdy nebylo pomoženo a naprosto všechno, co kdy udělala, bylo vždycky špatně. Celé toto zoufalství bylo umocněno tím, že viděla drtivou většinu matek odcházet domů bez svých dětí se závěrem, že jsou pro ně nevhodným rodičem. Pořád ale bojovala, Caspian jí za to stál a jak sama říká: „Milovala jsem ho od chvíle, co jsem slyšela tlouct jeho srdce"," popisuje Zdechovský.

"Podařilo se jí zkontaktovat dětskou zdravotní sestru Margaret Hennum, která kvůli vlastním nepřímým zkušenostem s Barnevernetem matkám v těchto centrech pomáhala. Ta jí nabídla, že může přímo u ní doma s Caspianem bydlet. Nadia proto na vlastní žádost 5. 5. pobyt v centru ukončila a přestěhovala se k Margaret, kde poklidně žili až do 13. června, kdy pro Caspiana přišel Barnevernet. Den, před jeho křtem v kostele. Nelogicky také působí informace pracovnic Barnevernet, že nepřišly, protože by se Nadia o syna nějak zásadně špatně starala, ale kvůli udání, že Margaret mluvila velmi kriticky o Barnevernetu na jedné z mnoha demonstrací, které se v posledním roce v Norsku často konají a na sociálních sítích. Jen pro dokreslení uvádím, že pro spící dítě si do domu přišlo pět policistů podobně jako pro hledané zločince. Prý u sebe ukrývá „dítě bez legitimace" a tak policie musela zakročit.Asi nejabsurdnější je, si zmíněnou kritiku Margaret skutečně v klidu pustit. Doslova totiž pouze řekla větu, kterou řekly před ní desítky lidí: „Tak důrazně, jak jen mohu, vás varuji: nikdy nesmíte souhlasit s umístěním do těchto center pro matky! Utečte do zahraničí, ukryjte se někde v Norsku, bojujte za své dítě s lidmi, kteří pro vás chtějí to nejlepší!" pokračuje europoslanec.

Proč vlastně Caspiana chtěli odebrat hned po porodu? Podle europoslance čistě „preventivních" důvodů. "Matka sice už před těhotenstvím naprosto žádné drogy nebrala, ale Barnevernet se prostě obával, že by mohla začít znovu. Nešlo zde tedy o odebrání kvůli drogové závislosti matky, ale pouze „preventivně". Zajímavé je i to, že na skrytě pořízeném záznamu policie při akutním odebrání říkala, že rozhodnutí Barnevernetu nechápe, ale nemůže s tím nic dělat. K tomu je třeba dodat, že Nadia nikdy nežila sama, byla pod dohledem milujících lidí, zdravotní sestry a v naprosto vyhovujícím prostředí rodinného domu, kde měla všechno potřebné zázemí pro dítě. Jenže to Barnevernet nezajímalo a komise při posuzování oprávnění nelidského a nečekaného zásahu vycházela pouze z udání centra pro matky. Žádné jiné důkazy o tom, že dítě je nyní v bezpečí a pod dohledem, vůbec nebrali v potaz," vysvětluje.

"Všechny následující návštěvy Caspiana probíhaly velice dobře a pozitivně je hodnotil zprvu i Barnevernet. Nadia často musela na návštěvní místa dojíždět až 8 hodin autem, protože Caspiana z údajného strachu z jeho únosu drželi na tajném místě a návštěvy proto probíhaly všude možně. Caspian si však matku dobře pamatoval a pozitivně na ni reagoval. Po určitém čase ale Barnevernet obrátil a Nadiu informoval, ať počítá s tím, že syna uvidí pouze 3 dny v roce. Je prý nestabilní, ve Vilde Horten si dovolila být smutná a plakat, když nějaká matka přišla o dítě a vůbec nebrali v potaz, že ve stejném posudku je také uvedeno, že ve standardním prostřední je „stabilní"," popsal europoslanec.

S rozhodnutím komise ale podle něj nesouhlasil soud, který Nadie syna skutečně vrátil a Barnevernet se ani neodvolal, což přirovnávají všichni k zázraku. "Nadie a lidem kolem ní se podařilo postupně vyvrátit všechny lži Barnevernetu. Soud uznal, že Nadia je dobrá matka a přátelům se podařilo zaručit, že Caspian bude dál vyrůstat ve stabilním a milujícím prostředí, což však v řadě různých případů v Norsku ale nestačí. Barnevernet se Nadie za své pochybení nikdy neomluvil. Svou roli sehrála medializace případu a stále větší a větší tlak na Barnevernet jak ze zahraničí, tak i od samotných Norů, kterým po mnoha skandálech Barnevernetu už padají klapky z očí. Ale nejásejme předčasně. Když už to vypadá, že se něco změní, přijde marxistický Barnevernet s něčím novým, čím všechny „překvapí"," uzavřel.

Související

Soud pro lidská práva Štrasburk

Barnevernet prohrál soud ve Štrasburku, verdikt je šancí i pro Michalákovou

Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl ve prospěch Norky, které norská sociální služba Barnevernet krátce po porodu odebrala syna, jenž byl později proti její vůli adoptován. Podle soudu Norsko tímto krokem porušilo práva matky i jejího dítěte. Verdikt může podle expertů ovlivnit také další kauzy vedené proti Norsku a praktikám Barnevernu. Kvůli odebrání dvou svých synů v Norsku se na štrasburský soud se stížností obrátila již dříve také Češka Eva Michaláková.

Více souvisejících

Barnevernet odebírání dětí sociálním úřadem Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy