Nad dalším příběhem z norského Barnevernetu zůstává rozum stát

Zdechovský upozorňuje, že pokud jste byli jako dítě v péči Barnevernetu, je velmi pravděpodobné, že vaše děti budou odebrány také. Takových případů už známe desítky. Málokteré případy ale prý ukazují schizofrenii norské péče o děti tak, jako příběh Nadii.

"Nadie bylo 13, když se jí z čista jasna obrátil život naruby a do školy pro ni a pro její 12tiletou sestru přišel Barnevernet. Vypráví, že se zoufale držely jedna druhé, ale přítomní policisté je násilím odtrhli a odvezli pryč. To ráno tak bylo poslední, kdy spolu bylo všech 5 sourozenců pohromadě. Barnevernet je rozdělil na různá místa po celém Norsku. K této době Nadia říká jen, že byla naprosto v pohodě, když žila doma u rodičů. Byli prý chudí a tak si nemohli dovolit hodně věcí, ale rodiče je za pomoci přátel zvládali a měli je rádi. Rozhodně více, než v následném dětském domově, kam ji umístili, a kde byla opakovaně napadána. Podobně, jako mnoho dalších chovanců ústavu, začala také po nějaké době experimentovat s drogami," popisuje europoslanec.

"Především drogy jí alespoň na krátkou chvíli pomohly zapomenout na to, že přišla o naprosto všechno, co do té doby znala a měla. S různými závislostmi se pak potýkala několik dalších let až do doby, kdy otěhotněla a její život získal nový smysl. Uvědomila si, že chce svůj život změnit, protože nechce, aby její dítě prožilo to, co si prožila ona. Nadia porodila 1. prosince 2015 syna Caspiana. Hned druhý den po porodu se dozvěděla, že jí Barnevernet chce „pomoci". Byla to jen zástěrka, dítě jí rovnou chtěli vzít, což byl také jejich první návrh „pomoci". Nicméně se tak po odporu matky nestalo a tak přišel druhý návrh „pomoci". Pracovnice Barnevernetu tvrdily, že matku pouze umístí do domova pro matky s dětmi v Bergenu, kde ji budou monitorovat," uvádí.

Den před Štědrým dnem jí ale prý pracovníci oznámili, že součástí třetího návrhu „pomoci" je jí syna odebrat. Okamžitě ho sbalili a odvezli neznámo kam. Do této chvíle jej matka plně kojila, nyní ji ale zanechali v naprosto zoufalém stavu. Nadia nevěděla, kde se její syn nachází.

"Nadia ale začala znovu bojovat. A tak začátkem ledna Barnevernet náhle přišel se čtvrtou nabídkou „pomoci", že syna jí sice vrátí, ale musí s ním být v jiném, od jejího bydliště 500 km vzdáleném, domově pro matky s dětmi, kde ji budou neustále monitorovat, testovat na IQ, natáčet a studovat každé její gesto, výraz v obličeji a oční kontakt s dítětem... Pokud by tuto „dobrovolnou aktivitu" odmítla, syna by ztratila nadobro s tím, že ztratí rodičovská práva. Žádné jiné alternativy nebyly. Pobyt v centru pro matky ve Vilde Horten byl pro Nadiu skutečný očistec, protože jí nikdy nebylo pomoženo a naprosto všechno, co kdy udělala, bylo vždycky špatně. Celé toto zoufalství bylo umocněno tím, že viděla drtivou většinu matek odcházet domů bez svých dětí se závěrem, že jsou pro ně nevhodným rodičem. Pořád ale bojovala, Caspian jí za to stál a jak sama říká: „Milovala jsem ho od chvíle, co jsem slyšela tlouct jeho srdce"," popisuje Zdechovský.

"Podařilo se jí zkontaktovat dětskou zdravotní sestru Margaret Hennum, která kvůli vlastním nepřímým zkušenostem s Barnevernetem matkám v těchto centrech pomáhala. Ta jí nabídla, že může přímo u ní doma s Caspianem bydlet. Nadia proto na vlastní žádost 5. 5. pobyt v centru ukončila a přestěhovala se k Margaret, kde poklidně žili až do 13. června, kdy pro Caspiana přišel Barnevernet. Den, před jeho křtem v kostele. Nelogicky také působí informace pracovnic Barnevernet, že nepřišly, protože by se Nadia o syna nějak zásadně špatně starala, ale kvůli udání, že Margaret mluvila velmi kriticky o Barnevernetu na jedné z mnoha demonstrací, které se v posledním roce v Norsku často konají a na sociálních sítích. Jen pro dokreslení uvádím, že pro spící dítě si do domu přišlo pět policistů podobně jako pro hledané zločince. Prý u sebe ukrývá „dítě bez legitimace" a tak policie musela zakročit.Asi nejabsurdnější je, si zmíněnou kritiku Margaret skutečně v klidu pustit. Doslova totiž pouze řekla větu, kterou řekly před ní desítky lidí: „Tak důrazně, jak jen mohu, vás varuji: nikdy nesmíte souhlasit s umístěním do těchto center pro matky! Utečte do zahraničí, ukryjte se někde v Norsku, bojujte za své dítě s lidmi, kteří pro vás chtějí to nejlepší!" pokračuje europoslanec.

Proč vlastně Caspiana chtěli odebrat hned po porodu? Podle europoslance čistě „preventivních" důvodů. "Matka sice už před těhotenstvím naprosto žádné drogy nebrala, ale Barnevernet se prostě obával, že by mohla začít znovu. Nešlo zde tedy o odebrání kvůli drogové závislosti matky, ale pouze „preventivně". Zajímavé je i to, že na skrytě pořízeném záznamu policie při akutním odebrání říkala, že rozhodnutí Barnevernetu nechápe, ale nemůže s tím nic dělat. K tomu je třeba dodat, že Nadia nikdy nežila sama, byla pod dohledem milujících lidí, zdravotní sestry a v naprosto vyhovujícím prostředí rodinného domu, kde měla všechno potřebné zázemí pro dítě. Jenže to Barnevernet nezajímalo a komise při posuzování oprávnění nelidského a nečekaného zásahu vycházela pouze z udání centra pro matky. Žádné jiné důkazy o tom, že dítě je nyní v bezpečí a pod dohledem, vůbec nebrali v potaz," vysvětluje.

"Všechny následující návštěvy Caspiana probíhaly velice dobře a pozitivně je hodnotil zprvu i Barnevernet. Nadia často musela na návštěvní místa dojíždět až 8 hodin autem, protože Caspiana z údajného strachu z jeho únosu drželi na tajném místě a návštěvy proto probíhaly všude možně. Caspian si však matku dobře pamatoval a pozitivně na ni reagoval. Po určitém čase ale Barnevernet obrátil a Nadiu informoval, ať počítá s tím, že syna uvidí pouze 3 dny v roce. Je prý nestabilní, ve Vilde Horten si dovolila být smutná a plakat, když nějaká matka přišla o dítě a vůbec nebrali v potaz, že ve stejném posudku je také uvedeno, že ve standardním prostřední je „stabilní"," popsal europoslanec.

S rozhodnutím komise ale podle něj nesouhlasil soud, který Nadie syna skutečně vrátil a Barnevernet se ani neodvolal, což přirovnávají všichni k zázraku. "Nadie a lidem kolem ní se podařilo postupně vyvrátit všechny lži Barnevernetu. Soud uznal, že Nadia je dobrá matka a přátelům se podařilo zaručit, že Caspian bude dál vyrůstat ve stabilním a milujícím prostředí, což však v řadě různých případů v Norsku ale nestačí. Barnevernet se Nadie za své pochybení nikdy neomluvil. Svou roli sehrála medializace případu a stále větší a větší tlak na Barnevernet jak ze zahraničí, tak i od samotných Norů, kterým po mnoha skandálech Barnevernetu už padají klapky z očí. Ale nejásejme předčasně. Když už to vypadá, že se něco změní, přijde marxistický Barnevernet s něčím novým, čím všechny „překvapí"," uzavřel.