"Západ nyní vyzval Moskvu k delikátnímu diplomatickému tanci, jehož cílem je dosáhnout trvalého politického uspořádání na Ukrajině," konstatuje Vladimir Frolov, bývalý ruský diplomat a expert na mezinárodní vztahy, který momentálně vede skupinu LEFF zabývající se komunikací mezi ruskou vládou a veřejností. V komentáři pro server Moscow Times nastínil možné řešení krize v Donbasu.
Dohody z Minsku pojímá každá strana jinak
"Klíčová je správná sekvence kroků pod taktovkou minských dohod, které povedou k místním volbám v separatistických oblastech a vyjednají jejich statut v rámci Ukrajiny, přičemž Moskvě musí být poskytnuto dostatečné politické krytí, aby se vzdala své kontroly nad ukrajinskou hranicí," nastiňuje Frolov.
"Ruskou strategií je přeměnit minské dohody v novou daytonskou dohodu tím, že vnutí Kyjevu ústavu sepsanou v Moskvě, která by federalizovala Ukrajinu do té míry, že bude nefunkční. To je podstatou návrhu ústavních změn, které separatisté zaslali do Kyjeva 12. května," míní expert.
"Moskva předně chce, aby Kyjev garantoval zvláštní statut separatistům, který jim poskytne v rámci Ukrajiny maximální autonomii a následně jim umožnil uspořádat volby podle jejich pravidel, bez účasti jakékoliv z ukrajinských politických stran. Dalším klíčovým požadavkem je zajistit, aby nová ústava obsahovala neutrální statut Ukrajiny," deklaruje bývalý diplomat.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Kyjev pojímá (dohody) Minsk II v opačném sledu kroků - ukončení ruské vojenské podpory separatistům, kontrola rusko-ukrajinské hranice ze strany OBSE, svobodné místní volby v Donětsku a Luhansku dle ukrajinského práva a předání moci novým představitelům v rámci decentralizačních opatření nové ukrajinské ústavy. Takový postup je podporován Washingtonem, což dala v Moskvě jasně najevo asistentka amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová," shrnuje odborník.
Rusko musí něco získat
"Berlín a Paříž podporují Kyjev, ale zároveň se obávají, že tyto požadavky mohou vést k prodlužování patu a zamrzlému konfliktu - podezírají přitom Moskvu, že by takový scénář uvítala a čeká na ukrajinský hospodářský kolaps, který povede k nástupu vlády, jež by přivedla Kyjev zpět pod ruskou kontrolu," uvádí komentář.
"Zdá se, že řešením je uspořádat ukrajinské místní volby, které jsou plánovány na 25. října, rovněž v separatistických regionech za účasti všech ukrajinských i místních politických sil, přičemž by na hlasování dohlížela OBSE. V sázce je, že Opoziční blok vedený Sergejem Levočkinem, bývalým personálním šéfem (prezidenta) Janukovyče, vyhraje volby v regionech Donětsk a Luhansk, což by byl výsledek přijatelný jak pro Kyjev, tak pro Moskvu a obnovil by ukrajinskou suverenitu," předkládá možnou cestu Frolov.
"Kreml je stále rozlícen. Pokud se má vzdát svého krachující dobrodružství v Donbasu, požaduje v této rovnici něco dalšího - uznání ruských nároků na Krym," domnívá se odborník.
"A to je moment, kdy by do hry měl vstoupit Washington - měl by přesvědčit Kyjev, aby vyměnil Krym za Donbas a ruskou pomoc s jeho rekonstrukcí. Jde o malou cenu, za níž je možné pořídit mír," tvrdí závěrem bývalý diplomat.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí
Nová proruská bulharská vláda zastaví veškeré dodávky zbraní na Ukrajinu
Ukrajina , Rusko , Ukrajinská krize
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 1 hodinou
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 2 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 3 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 4 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 4 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 5 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 5 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 7 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
včera
Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě
včera
Chaos v mírových jednáních nebere konce. Írán popřel podpis dohody, Trump označil její podmínky za hoax
včera
Facebook a Instagram po celém světě kolabují. Postihl je rozsáhlý globální výpadek
včera
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
včera
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
včera
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
včera
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
včera
Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena
včera
Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu
Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.
Zdroj: Libor Novák