Rok od zkázy letu MH17 na Ukrajině: Teorií je několik, viník stále není znám

Malajsijský boeing z letu MH17 se loni 17. července zřítil u ukrajinské vesnice Hrabove v Doněcké oblasti na území ovládaném proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Na palubě bylo celkem 298 lidí (283 cestujících a 15 členů posádky), z toho 193 Nizozemců. Neštěstí nikdo nepřežil.

Ukrajina a Spojené státy tvrdí, že malajsijský boeing sestřelili separatisté raketou dodanou z Ruska, zatímco Moskva z neštěstí obviňuje ukrajinskou armádu. Jelikož dvě třetiny z obětí tvořili Nizozemci, vyšetřování vedou nizozemské orgány, které svou zprávu chtějí zveřejnit nejdříve letos v říjnu.

VIDEO: Vznikne kvůli letu MH 17 mezinárodní tribunál? Rusko je proti

Zdroj: YouTube

Podle ruského serveru newsru.com a dalších médií se vyšetřovatelé údajně přiklánějí k verzi, že letoun sestřelila raketa Buk ruské výroby, odpálená z území ovládaného proruskými separatisty.

Moskva letos v květnu zveřejnila zprávu, podle níž byl dopravní letoun opravdu sestřelen raketou Buk, ale vypálenou z území kontrolovaného ukrajinskou armádou. Rusko dosud sestřelení raketou Buk odmítalo a tvrdilo, že letoun mohla zasáhnout raketa vypálená z ukrajinského bojového letounu, který prý v kritické době v oblasti operoval. Údajné důkazy, jimiž Moskva své tvrzení dokládala, označili západní odborníci za pochybné. Za zcela vyloučenou považuje ruská analýza možnost, že by letadlo zasáhla raketa Buk odpálená z okolí města Snižne, které ovládají povstalci. Takový výklad se opakovaně objevoval v informacích ukrajinských a západních médií. Raketa prý byla vypálená z pozic jižně od obce Zaroščenske, kde se prý nalézaly ukrajinské síly.

Také ruský výrobce protiletadlových raket letos v červnu uvedl, že boeing sestřelila starší verze rakety Buk, které již firma dávno nevyrábí, avšak které se stále nalézají v ukrajinské výzbroji.

Se svou verzí přišla i ukrajinská kontrarozvědka SBU, podle které stroj mohli sestřelit ukrajinští vojáci, kteří po březnové ruské anexi Krymu přeběhli na ruskou stranu. SBU také po pádu letounu zveřejnila údajné rozhovory mezi povstaleckými veliteli a také mezi údajným ruským agentem a důstojníkem ruské armádní rozvědky GRU, z nichž má podle SBU vyplývat odpovědnost kozáků bojujících na straně povstalců za sestřelení civilního letadla, který si údajně spletli s armádním letounem. Pravost nahrávky zatím nebyla objektivně posouzena.

Na místo havárie se nejdříve kromě povstalců dostali pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kterým ale povstalci a boje zpočátku přístup omezovali. Později na místo dorazili i nizozemští a australští experti, což jim umožnilo zastavení bojů. Objevily se i zprávy o rabování na místě tragédie a o manipulaci s troskami ze strany povstalců.