Moskva - Ruský kosmický průmyslu v posledních letech postihla dlouhá řada nákladných neúspěchů. Úřady proto rázně zakročily a výsledkem jsou desítky trestních oznámení. Plánují se také rozsáhlé personální čistky.
List Kommersant dnes napsal, že Chruničevovo středisko, kde se vyrábějí nosné rakety Proton a Angara, je hluboce zadlužené a poznamenané defraudacemi, zneužíváním pravomocí a podvody. Akciovými machinacemi, fiktivními smlouvami a paděláním dokumentů si údajně dřívější vedení závodu přišlo na stamilionové dolarové sumy.
Vyšetřovatelé zatím podali pětadvacet trestních oznámení, v osmi kauzách bylo zahájeno stíhání a v dalších jedenácti se připravuje. Mezi obviněnými, kteří údajně způsobili bezprostřední škody ve výši 16 miliard rublů (sedm miliard korun), je i bývalý šéf závodu Vladimir Něstěrov a jeho ekonomický náměstek Alexandr Ostroverch.
Situaci v ruském kosmickém průmyslu bedlivě sleduje Kreml, do vyšetřování se zapojilo ministerstvo vnitra a tajná policie FSB. V poslední době se stále víc zaměřují i na federální kosmickou agenturu Roskosmos, jejíž vedení se kvůli nepořádkům a kosmickým haváriím za posledních pět let změnilo čtyřikrát. Před týdnem byl funkce zbaven šéf pilotovaných letů Alexej Krasnov, dnes podle ruských médií výpověď čeká šéfa vědeckého týmu agentury Alexandra Milkovského.
Vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má v ruské vládě kosmický program na starosti, nedávno oznámil prezidentu Vladimiru Putinovi, že odvětví zahajuje nebývale hlubokou reformu, která má nedostatky odstranit. Páteří rezortu se má stát Spojená raketová a kosmická společnost (ORKK) založená loni, která převezme roli koordinátora a garanta výroby kosmických aparátů.
Zvýšenou péči slibuje Rogozin věnovat i komplikované a trestními kauzami stíhané dostavbě nového kosmodromu Vostočnyj, který vzniká na Dálném východě při čínských hranicích. Dělníci tam opakovaně stávkují kvůli zpožděným mzdám, zatím čtyřměsíční zpoždění oproti plánu se zvyšuje.
Související
Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby
před 1 hodinou
Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku
před 3 hodinami
Velikonoční předpověď. Počasí bude stabilní, oteplí se až na 20 stupňů
včera
První jméno pro letošní StarDance. Tančit bude Marta Jandová
včera
Zemřel Jaroslav Feyereisl. Dlouhá léta šéfoval Ústavu pro péči o matku a dítě
včera
Kongresmani poslali dopis do Británie. Jde o vyšetřování Epsteinových zločinů
včera
Připravuje se úprava valorizace důchodů. Systém nezatíží, tvrdí ministerstvo
včera
Počasí bude proměnlivé. Na horách připadne sníh, na víkend se má oteplit
včera
Po boji a nervech sen o MS stále žije. Češi při Koubkově premiéře porazili Iry na penalty
včera
Už je jich pět. Policie potvrdila zadržení dalších osob kvůli požáru v Pardubicích
včera
Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne
včera
Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu
včera
Inspekce varuje před bramborovým salátem způsobujícím listeriózu. Prodával jej i Globus
včera
Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru
včera
Prezident Pavel udělil čtyři milosti
včera
Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen
včera
Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?
včera
Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu
včera
Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen
včera
Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili
Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.
Zdroj: Libor Novák