Raději budeme riskovat život. Imigrant promluvil o beznaději běženců

"Stojí to za riskování života?" cituje Sulajman Addonia otázku, kterou mu položil přes telefon jeho mladší bratranec, Eritrejec žijící jako uprchlík v Súdánu. Eritrejský spisovatel, který momentálně žije ve Velké Británii, kam v roce 1990 přišel jako imigrant, v komentáři pro server Al-Džazíra přinesl pohled na aktuální migrační krizi očima běžence.

Ruka ve vodě není ruka v ohni

Uvedený telefonický rozhovor se odehrál den poté, co se v srpnu u libyjského pobřeží potopila loď, přičemž zahynulo přes 200 lidí. Addonia se bál, že se jeho bratranec vydá na cestu přes Středomoří. Proto mu zavolal - stejně jako v dubnu, kdy se utopilo 700 uprchlíků. Vždy ho nabádal k trpělivosti. "Občas, když jsem ho odrazoval, jsem přemýšlel, zda nejsem sobecký," přiznává.

Addonia přijel do Spojeného království v roce 1990. Dokončil studia, vydal román, založil rodinu. Jeho bratranec musel odejít ze školy a řídí rikšu. Stará se o matku a sestry. Jejich budoucnost závisí na něm. Pokud se dostane do Evropy, doufá, že jim pomůže více. Je zde však také šance, že svůj pokus nepřežije, připomíná spisovatel.  

"Tento rok ve Středomoří zatím zahynulo více než 2000 lidí," odkazuje Addonia na odhad Mezinárodní organizace pro migraci. Skutečnost, že lidé z tak malé země, jakou je Eritrea (s pěti miliony obyvatel), tvoří třetí největší skupinu z 137 tisíc běženců, kteří jen za prvních 6 měsíců letošního roku překročili Středozemní moře, je dle spisovatele vypovídající.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Addonia konstatuje, že nejde jen o čísla: "Jsou to naše rodiny." Těm, kdo kritizují Eritrejce za to, že riskují svůj život i životy svých dětí, odpovídá arabským příslovím: "Ruka ve vodě není jako ruka v ohni."

Podělí se též o příhodu, kterou si přinesl ze své poslední návštěvy Súdánu v roce 2010, kdy se přidal ke skupině mladíků jako obchodník vydávající se za pašeráka čaje. Jednoho večera seděli okolo Wardy, sedmnáctileté eritrejské prodavačky čaje, jedné z mnoha toulajících se po ulicích Chartúmu. Stál za ní eritrejský chlapec na pozoru. Někteří ze skupiny neměli doklady a toužili po chvíli odpočinku. V diskuzi rychle přišlo na Evropu, jako na oázu, co uleví od horka a těžkostí.

"Váš život začne teprve až se tam dostanete," cituje spisovatel slova jednoho pašeráka lidí, který však raději sám sebe nazýval tvůrcem snů. Pomáhal uprchlíkům překročit poušť do Libye. Jak Addonia poznamenává, byl jen malým řetězem na dlouhé cestě do Evropy. Spisovatel si všiml záblesku ve Wardiných očích. Dívku po prvním pokusu o útěk z Eritreje mučili a zneužil ji súdánský policista, aby dostala povolení k cestě do Chartúmu. "Dokázala si již představit jiný život," konstatuje Addonia.

Evropané se lépe starají o své psy

Spisovateli byly jen dva roky, když koncem 70. let odešel do Súdánu. Považoval se částečně za Súdánce. Postřehl, že přístup k eritrejským uprchlíkům, se za dobu, kdy v zemi, pobýval, změnil. "Věřím však, že nechat chudé země, jako je Súdán, aby si dlouhodobě poradily s uprchlíky bez dostatečné pomoci či ucelené přesídlovací politiky jen vyhrocuje vztahy," tvrdí v komentáři.  

"Evropané jsou milující lidé. Starají se o své psy lépe, než se naše vlády starají o nás," cituje Addonia slova, která pašerák adresoval svým společníkům. Jiní ve skupině poznamenali, že naproti tomu eritrejská vláda by aktivně nacpala co nejvíce lidí na lodě do Evropy, aby zvýšila své příjmy, pokud by mohla. Spisovatel ironicky připomíná, že remitence, včetně dvouprocentní daně uvalené na Eritrejce v zahraničí, jsou hlavním zdrojem zahraničního obchodu země a tvoří 38% jejího HDP. "Není proto divu, že kolují fámy, že zchudlá eritrejská vláda je sama součástí pašerácké sítě. Ačkoliv to popírá, nepochybně hledá jejich pomoc," dodává a poukazuje na další ironii: Jakmile eritrejská diaspora začala využívat svůj značný finanční vliv a vytvářet nátlak na vládu ve své vlasti s cílem zlepšit dodržování lidských práv a pozastavila své daňové příspěvky, EU navýšila svou bilaterální pomoc Eritreji.          

"Jediný účel této pomoci v hodnotě zhruba 350 milionů dolarů v průběhu následujících pěti let, je zastavit exodus uprchlíků. Kořeny toho, proč lidé prchají, řešeny nejsou," kritizuje Addonia. Myslí si, že demokratické ideály byly obětovány, aby se uprchlíci drželi dál. "Jako hrdému evropskému občanovi mi zde zajišťují práva, ale ty mé rodiny prodávají," rozčiluje se. Z Eritreje, kterou Spojené království považuje za bezpečnou a migranty posílá zpět, přitom každý měsíc dále utíká na 5 tisíc lidí.  

Spisovatel poukazuje, že rodiny Eritrejců žijí v absurditě - jednou stranou jsou utlačované, druhou považovány za přítěž. Přesto stále pochodují pouští. Přicházejí na břeh moře. "Jsou mezi nimi moji příbuzní - rodiče a jejich děti. Vyhledávám zprávy. Vídám obrázky rozdrcených lodí, plovoucí oranžové vesty. Obavy se stupňují," zoufá si Addonia. Připomíná, že rok 1991 znamenal naději na svobodu, návrat z uprchlických táborů do Eritreje. Ve skutečnosti však tábory ve Středomoří v současnosti expandují každým dnem.

"Mnoho dalších odchází. Dokonce Warda odešla do Libye," řekl Addoniovi jeho bratranec. Spisovatel se ho ptal, zda o ní něco slyšel, avšak odpověď byla negativní. Přiznává že se snaží zabránit tomu, aby se jeho bratranec stal součástí zpráv. Podobně jako onen pašerák vysvětluje odlišnosti života v Evropě, ale zdůrazňuje jejich negativa. "Rozumím Habibi Sulajmane, ale vyměnil bys svůj život za můj," cituje závěrem komentáře stručnou reakci svého bratrance.     

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci Eritrea

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

před 2 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 3 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 4 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 7 hodinami

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

včera

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

včera

včera

včera

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

včera

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

včera

včera

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

včera

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

včera

včera

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy