V Číně nastává období personálních změn a pozornost se stále více upírá k éře po Si Ťin-pchingovi. Nejde o to, že by se očekávalo Siovo brzké odstoupení z funkcí generálního tajemníka a prezidenta, ale spíše o začátek diskusí o jeho nástupnictví. Předpokládá se totiž, že na 21. sjezdu strany v roce 2027 by mohli být do Stálého výboru politbyra nebo do samotného politbyra jmenováni potenciální kandidáti, z nichž jeden by mohl Sia nahradit po skončení jeho čtvrtého funkčního období v roce 2032 nebo 2035.
Si Ťin-pching si vytyčil cíl vybudovat z Číny moderní socialistickou velmoc do roku 2049, přičemž rok 2035 vnímá jako polovinu této cesty. Existují názory, že by si mohl udržet politickou kontrolu právě až do roku 2035, kdy mu bude 82 let, což je stejný věk, ve kterém ze scény odešel Mao Ce-tung.
Otázkou zůstává osud zbývajících šesti členů Stálého výboru politbyra v roce 2027, protože kromě premiéra Li Čchianga a Ting Süe-sianga bude ostatním čtyřem členům přes 70 let. Pokud by se nadále uplatňovalo neformální pravidlo o odchodu do důchodu v 68 letech, museli by tito členové odstoupit, ovšem v posledních letech je toto pravidlo spíše nominální.
Očekává se, že Siova administrativa plynule přejde do čtvrtého funkčního období na podzim 2027, hlavně kvůli absenci určeného nástupce. Vedení strany je nyní tvořeno lidmi, které Si sám povýšil, a v nejvyšších patrech nejsou viditelné žádné mocenské boje.
Přestože ve společnosti a na lokální úrovni panuje nespokojenost, v podmínkách čínského sledovacího státu je nepravděpodobné, že by přerostla v protivládní hnutí. Ani armáda se nezdá být hrozbou pro Siovu moc, a to i přes pád nejvýše postaveného uniformovaného důstojníka Čang Jou-sia.
Někteří analytici se domnívají, že pro zajištění čtvrtého mandátu bude Si potřebovat hmatatelné výsledky, například v souvislosti se stoletým výročím založení armády v roce 2027. Spekuluje se o možných vojenských akcích proti Tchaj-wanu, avšak případný neúspěch by pro Sia představoval značné riziko.
Identifikovat nástupce v režimu s takto dlouhodobou vládou je obtížné, což se projevuje i v problémech s personálním obsazením v armádě a diplomacii. Po pádu Čang Jou-sia zůstávají v Ústřední vojenské komisi jen Si a nově povýšený Čang Šeng-min, zatímco v diplomatických službách se nedaří najít náhradu za Wang Iho poté, co dřívější favoriti upadli v nemilost.
Pokud by Si přece jen v roce 2027 odstoupil, mohl by se nástupcem stát Ting Süe-siang. Vzhledem k očekávanému čtvrtému období se však hledají kandidáti pro roky 2032 či 2035, ideálně lidé, kterým v té době bude kolem šedesátky. Lidé narození koncem 60. let jsou však vnímáni kriticky, protože jako studenti zažili protesty na náměstí Nebeského klidu a mohli být ovlivněni západními myšlenkami.
Do popředí se tak dostávají „mladší“ politici narození v 70. letech, jejichž jména už v Číně kolují. Mezi ně patří například Ču-ge Jü-ťie, Š’ Kuang-chuej nebo Jang Ťin-paj, ale také postavy z centrální vlády jako viceministryně zahraničí Chua Čchun-ying. Právě z této skupiny by mohli být v roce 2027 vybráni budoucí lídři.
Související
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Papež Lev se Trumpem rozhodit nenechal. Na jeho poslední kritiku zareagoval chladně
před 2 hodinami
Zrušení veta na půjčku Ukrajině nebude zadarmo? Magyar poprvé jednal s představiteli EU
před 3 hodinami
Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop
před 4 hodinami
Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě
před 5 hodinami
Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi
před 6 hodinami
Generální tajemník NATO Mark Rutte přijede na oficiální návštěvu České republiky
před 7 hodinami
EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví
před 7 hodinami
Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele
před 8 hodinami
Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO
před 9 hodinami
Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce
před 10 hodinami
Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura
před 11 hodinami
Počasí bude o víkendu nevyzpytatelné. Vyplatí se mít po ruce deštník
včera
StarDance hlásí návrat tanečnice, která doprovázela Zárubu
včera
Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu
včera
Speed Marathon je tady. Policie odhalila, kde bude zítra měřit
Aktualizováno včera
Havlíček už nebude ministrem průmyslu. Chystá se zajímavá změna
včera
Karel III. bude na návštěvě USA pod tlakem. Epsteinovy oběti chtějí konfrontaci
včera
Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj
včera
Výhled počasí na měsíc. Nejtepleji má být kolem květnových svátků
včera
Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem
Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal.
Zdroj: Lucie Podzimková