Trumpova administrativa dluží čtvrt miliardy dolarů. WHO řeší, zda je vůbec někdy zaplatí

O osudu nezaplacených poplatků budou zástupci členských zemí diskutovat tento pátek, ačkoliv je nepravděpodobné, že by se organizaci podařilo peníze od Washingtonu získat. Americký ministr zahraničí Marco Rubio a ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. minulý měsíc označili nároky WHO za urážlivé. Mluvčí ministerstva zahraničí k tomu dodal, že americký lid již zaplatil více než dost. Napětí mezi oběma stranami v minulosti ilustroval i spor o vrácení americké vlajky, kterou si Spojené státy nakonec ze sídla organizace vyzvedly.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se ve svých úvodních slovech na zasedání výkonné rady přímo k odchodu USA nevyjádřil. Vyzval však ostatní členy, aby zvýšili své dary a pomohli tak snížit závislost organizace na úzkém okruhu velkých dárců. Cílem je, aby se WHO stala nezávislou na zájmech největších přispěvatelů a mohla svobodně rozhodovat na základě důkazů. Odborníci nicméně varují, že neplacení závazků může poškodit důvěryhodnost Spojených států v mezinárodních vztazích.

Podle Jamese Lovea z organizace Knowledge Ecology International může Trump sice vidět krátkodobý přínos v neplacení účtů, ale dlouhodobě za to USA zaplatí svou reputací. Jiní experti, jako Andrew Harmer z Londýnské univerzity Queen Mary, zastávají názor, že by se WHO neměla snažit lákat Trumpa zpět ústupky. Jakékoli vyjednávání o návratu za cenu kapitulace by podle něj bylo projevem slabosti a mohlo by se stát pro organizaci pastí.

Kromě finanční trhliny po odchodu USA čelí WHO i dalším strukturálním problémům. Svůj záměr opustit organizaci oznámila také Argentina, která však na rozdíl od Spojených států nemá vyjednaný žádný konkrétní mechanismus pro vystoupení. Pravidla WHO totiž přesně nespecifikují, jakým způsobem může země z jejích řad odejít. Izrael, který je členem rady od roku 2024, se v této souvislosti vyslovil pro uznání argentinského odchodu a naznačil, že podobnému tlaku veřejnosti čelí i on sám.

Finanční schodek vyvolává otázky, jak bude organizace v budoucnu udržitelně financovat svůj provoz. Odchod Spojených států, které se na rozpočtu podílely zhruba 18 procenty, si již vynutil úsporná opatření. Ta povedou k propuštění až čtvrtiny zaměstnanců WHO po celém světě do června 2026. Ačkoliv se očekává, že výpadek částečně nahradí Evropská unie nebo Saúdská Arábie, ztrátu institucionální paměti a odborných kontaktů bude podle konzultantů obtížné v krátkodobém horizontu kompenzovat.

Podle ředitele Tedrose je nyní organizace ve stabilizované pozici a pro programový rozpočet na roky 2026–2027 počítá s patnáctiprocentním deficitem. Tento scénář označují analytici za sice obtížný, ale nikoliv katastrofální. Problémem zůstává, že velká část získaných prostředků je vázána na konkrétní projekty, což vytváří díry v jiných oblastech činnosti. Některé skupiny z občanské společnosti se navíc obávají, že hledání nových zdrojů otevře dveře většímu vlivu soukromého sektoru.

Kritika se snáší zejména na oslabování bariér mezi WHO a komerční sférou, což dokládá například strategická dohoda s nadací Novo Nordisk Foundation. Již v minulosti byla organizace terčem výtek kvůli silnému vlivu filantropů, jako je nadace Billa a Melindy Gatesových, na určování priorit globálního zdravotnictví. Suerie Moon z ženevského Graduate Institute však podotýká, že WHO by se měla soustředit primárně na svou roli při vyjednávání mezinárodních pravidel, kterou žádná jiná instituce nemá.

Nejlepším způsobem ochrany nezávislosti WHO je podle vědeckých studií fixní financování přímo od členských států, nikoliv dobrovolné příspěvky na konkrétní účely. V tomto směru se organizaci daří dělat pokroky, když členské země v květnu 2025 schválily dvacetiprocentní zvýšení povinných příspěvků. Tento posun směrem k větší závislosti na pravidelných poplatcích je považován za jednu z nejdůležitějších reforem v období po pandemii covidu-19.