Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu.
Izraelská armáda proto nyní systematicky likviduje íránskou vojenskou infrastrukturu. Seznam cílů zahrnuje sklady raket a dronů, odpalovací zařízení i továrny na výrobu klíčových součástek pro zbraňové systémy.
Premiér hrdě prohlásil, že Izrael aktuálně ničí íránský průmysl způsobem, k jakému se v minulosti nikdy neodhodlal. Přestože byla podle něj odvedena obrovská porce práce, k úplnému splnění cílů jich ještě mnoho zbývá. Izrael je však podle jeho slov připraven dotáhnout operaci do konce.
Významná část projevu byla věnována vyvrácení „falešných zpráv“, podle nichž Izrael zatáhl Spojené státy do konfliktu proti jejich vůli. Netanjahu se řečnicky ptal, zda si někdo skutečně myslí, že lze Donaldu Trumpovi diktovat, co má dělat. Zdůraznil, že americký prezident se rozhoduje vždy autonomně a na základě zájmů Ameriky a budoucích generací.
Na dotazy novinářů ohledně konce války Netanjahu odpověděl, že cíle jsou dosažitelné, i když konkrétní bitevní plány nehodlá sdílet. Překvapivě však dodal, že očekává konec konfliktu „mnohem dříve, než si lidé myslí“. Po dosažení vojenských cílů bude podle něj nutné zajistit nové cesty pro export ropy a plynu.
Jako řešení energetické bezpečnosti navrhl Netanjahu vybudování potrubí vedoucích na západ přes Arabský poloostrov. Tento krok by měl definitivně odstranit závislost na kritických námořních úžinách, jako je Hormuzský průliv. Tím by se svět zbavil neustálého rizika energetického vydírání ze strany nestabilních režimů.
V otázce nedávných útoků na íránská plynová pole Netanjahu upřesnil, že Izrael v tomto případě jednal sám. Přiznal však, že po tomto incidentu prezident Trump požádal o pozastavení dalších podobných útoků, čemuž Izrael vyhověl. Tento moment naznačuje určitou míru komunikace mezi oběma spojenci i v případě samostatných akcí.
Netanjahu také hovořil o známkách rozkladu íránského režimu. Tvrdí, že se objevuje mnoho signálů vnitřního pnutí. Izrael se podle něj snaží vytvořit podmínky pro kolaps tamního politického systému, i když jeho přežití není zaručeno. Pokud by režim přece jen přežil, bude podle Netanjahua v tak oslabeném stavu, že už nebude představovat globální hrozbu.
K situaci na severní hranici Izraele premiér uvedl, že v Libanonu byl vytvořen bezpečnostní koridor, který brání invazi sil Hizballáhu. Netanjahu věří, že klíčem k vyřešení hrozby z Libanonu je právě Írán. Podle jeho logiky platí, že pokud padne režim v Teheránu, padne automaticky i Hizballáh, který je na něm závislý.
Vedení Íránu je nyní podle Netanjahua paralyzováno vnitřními rozbroji a napětím v nejvyšších patrech moci. Autorita, kterou měl předchozí nejvyšší vůdce, je podle něj nepřenosná na nikoho jiného. Izrael v těchto prasklinách vidí šanci na změnu režimu, kterou však musí dokončit samotní Íránci využitím aktuálních oslabených podmínek.
Celý projev měl za cíl především uklidnit americkou domácí scénu, kde po rezignaci šéfa protiteroristického centra Joea Kenta vypukla debata o vlivu Izraele na americkou politiku. Netanjahu se snažil rozptýlit pochybnosti o tom, že by cíle USA a Izraele byly v nesouladu, a znovu potvrdil, že partnerství s Trumpem je jedinou cestou, jak zabránit katastrofickému vývoji v regionu.
Související
Americe se nelíbí, že ji Netanjahu neposlouchá. Prosazuje zájmy které se neshodují s USA, prohlásil Vance
Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá
Benjamin Netanjahu , Hormuzský průliv , Írán
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák