Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Zelenskyj poukázal na to, že již třetí měsíc nefunguje nejdůležitější finanční záruka, kterou Evropa Ukrajině slíbila – balíček podpory ve výši 90 miliard eur pro letošní a příští rok. Tento zdroj je pro Kyjev kritický nejen pro fungování státu, ale i pro ochranu civilního obyvatelstva. Prezident vyjádřil znepokojení nad tím, že ani po dnešním jednání není jisté, zda se podaří tyto prostředky odblokovat.

Kromě finanční pomoci se terčem kritiky stal i zamrzlý proces přijímání 20. balíčku sankcí proti Rusku. Podle ukrajinské hlavy státu by nové sankce mohly udržet potřebný tlak na Moskvu a donutit ji k reálným krokům směřujícím k míru. Současná stagnace v rozhodování EU však Rusku vysílá signál slabosti a nejednotnosti, což Zelenskyj považuje za nepřípustné.

Ukrajinský prezident rovněž apeloval na lídry EU, aby stanovili jasné datum pro vstup Ukrajiny do Unie. Pevný termín by podle něj znemožnil Rusku jakýmkoliv způsobem blokovat integrační proces. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina plní vnitřní reformy a očekává od evropské rodiny jasný politický závazek, který je otázkou důvěry, bezpečnosti a společné budoucnosti.

Zatímco Zelenskyj mluvil o budoucnosti, v sálech Evropské rady vládla napjatá atmosféra. Maďarský premiér Viktor Orbán čelil obviněním ze zrady a špatné víry. Orbán odmítá podepsat uvolnění půjčky, se kterou přitom loni souhlasil. Důvodem je jeho spor s Kyjevem ohledně poškozeného ropovodu Družba, který využívá Maďarsko i Slovensko pro dovoz surovin.

K maďarskému blokování se přidal i slovenský premiér Robert Fico. Oba lídři odmítli podpořit prohlášení Evropské rady, které mělo potvrdit uvolnění fondů pro Ukrajinu. Diplomatické zdroje z Bruselu potvrzují, že během čtvrtečního zasedání nedošlo u Orbána k žádnému posunu, přestože unijní úředníci plánovali odeslat první část peněz již začátkem dubna.

Výsledný dokument z jednání o Ukrajině tak podepsalo pouze 25 členských států. Text sice obsahuje tradiční fráze o „pevné a neochvějné“ podpoře Kyjeva a volá po mírových rozhovorech respektujících ukrajinské hranice, ale v praktické rovině nic nemění. Bez souhlasu Maďarska a Slovenska zůstává 90 miliard eur pro Ukrajinu stále nedosažitelných.

Podobně rozpačitě dopadl i bod týkající se 20. sankčního balíčku. Závěry summitu hovoří pouze o „záměrech“ a doufají v „rychlé přijetí“, ale reálný pohyb směrem k implementaci nových opatření proti Rusku se nekonal. EU se tak ocitla v pasti vlastních pravidel o jednomyslnosti, což komplikuje pomoc zemi, které docházejí finance.

Situaci komplikuje i vnitropolitická scéna v Maďarsku. Viktora Orbána čekají za necelé čtyři týdny volby, ve kterých hraje téma Ukrajiny a odporu proti Bruselu klíčovou roli v jeho kampani. Analytici se domnívají, že do skončení voleb lze od Budapešti očekávat jen minimální ochotu ke kompromisům, i když to znamená ochromení celé Evropské unie.

Zelenskyj ve svém proslovu také varoval před posilováním pozice Ruska v důsledku krize na Blízkém východě. Rostoucí ceny ropy totiž plní ruskou válečnou pokladnu. Pokud se mírové rozhovory s Moskvou nakonec obnoví, musí podle něj Ukrajina a Evropa vystupovat z pozice síly, nikoliv z pozice oslabené vnitřními spory o peníze a sankce.