Plnit mezinárodní rozsudky? Rusku se nechce, chystá novelu ústavního zákona

Moskva například odmítá verdikt arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který loni v červenci nařídil Moskvě vyplatit akcionářům za vyvlastnění ropné společnosti Jukos 50 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun). Podle verdiktu úředníci podřízení prezidentu Vladimiru Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat.

První čtení předlohy by se mohlo odehrát již 1. prosince, řekl dnes novinářům její spoluautor, předseda ústavního výboru dolní komory Vladimir Pligin. Návrh, který předložili zástupci všech parlamentních stran, má zajistit "právní svrchovanost Ruské federace" a pomoci "čelit tendenčním rozsudkům", vymáhajícím od Ruska vysoké kompenzace ze státního rozpočtu.

Rusko podepsalo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1996. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí.

Podle předlohy by v budoucnu měl nejprve ruský ústavní soud posoudit, zda verdikt mezinárodního soudu je v souladu s ruskou ústavou. Tento mechanismus "umožní operativně reagovat na neopodstatněné a často politicky motivované požadavky vůči Ruské federaci", vysvětlil spoluautor návrhu, předseda senátního ústavního výboru Andrej Klišas.

Naopak podle opozičního poslance Dmitrije Gudkova předloha umožní libovůli při uznávání verdiktů mezinárodních soudů, a tak omezí práva ruských občanů, kteří patří k nejčastějším stěžovatelům ve Štrasburku.