Rusko je upadající regionální mocnost? Diplomat rozcupoval známá klišé

Globální potopa

Frolov odkazuje na tvrzení expertky z Centra pro strategická mezinárodní studia, Olgy Olikerové, že Rusko nemá strategii, ale pouze strategické cíle a ty realizuje primárně na základě hledání příležitostí než vytváření jasných plánů. Ve chvíli, kdy čelil potřebě vojensky podpořit rozpadající se syrský režim Bašára Asada, tak Putin podle Frolova v létě 2015 spatřil v intervenci v Sýrii - prezentované jako chrabrá pomoc ve válce proti  terorismu - příležitost vyvézt Rusko z chladu, kam zapadlo po měsících západní izolace a tlaku kvůli svým „vylomeninám“ na Ukrajině.

Expert míní, že Putinův syrský gambit míří na transformaci vztahu se Západem dle ruských podmínek, s cílem obnovit oprávněné postavení Ruska coby globální mocnosti. Kreml si dle Frolovova názoru uvědomil, že se zasekl na Ukrajině, kde se mu znovu nastolit geopolitickou paritu se Spojenými státy nepodaří. „Aby Washington bral Moskvu vážně, Rusko potřebuje potvrdit svou roli na scéně, kde jsou v sázce životní zájmy USA a kde i omezené schopnosti Moskvy mohou způsobit globální potopu,“ vysvětluje Frolov, podle něhož se k tomu Sýrie skvěle hodila.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Bývalý diplomat deklaruje, že bezprostřední důvody pro ruský vstup do krvavé syrské občanské války představovaly záchrana spřáteleného režimu v hlubokých problémech, zamezení západní vojenské intervenci a zadržení nestability a hrozby islámského terorismu daleko od ruských hranic. Zároveň však Kreml hodlá uštědřit Západu lekci, že změny režimů skrze propagaci demokracie ve svých zájmových zemích nebude Rusko dále tolerovat a v případě nutnosti jim dokonce bude čelit silou, doplňuje expert.

Zahájení leteckých úderů Moskvě umožnilo ukázat svaly v centru globální diplomacie ohledně Sýrie a zároveň odvést řeč od Ukrajiny, píše Frolov. Poukazuje, že tato taktika Putinovi přinesla vytouženou bilaterální schůzku s americkým prezidentem Barackem Obamou na srpnovém zasedání OSN a všem připomněla, že Rusko je víc než pouhá upadající regionální mocnost.  

Spojenectví není na pořadu dne

Odborník upozorňuje, že Putinova ambice obnovit strategický vztah s Washingtonem byla Obamou zamítnuta, když americký prezident 28. září na jejich bilaterálním jednání v New Yorku odmítl přijmout Asada jako spojence proti Islámskému státu (IS), přičemž Putina zkritizoval za Ukrajinu a nepustil se do geopolitického handlu. „Bílý dům si myslel, že Kreml záměrně mlží ve svých řečech o válce proti IS, zatímco plánuje svou leteckou kampaní podpořit Asadovu ofenzivu proti neislamistické opozici,“ pokračuje Frolov. Dodává, že Putin sice Sýrii bombarduje, ale nezískal uznání Západu jako plnohodnotný partner.

To se dle expertova názoru může změnit po teroristických útocích v Paříži a zničení ruského dopravního letadla nad Sinají. Pařížské útoky totiž přinutily francouzského prezidenta Francoise Hollanda volat po velké koalici k porážce IS, připomíná Frolov s tím, že Francie má jen omezené možnosti jak na IS v Sýrii útočit a její zoufalé apely na pomoc evropských spojenců přinesly jen slovní podporu.  

„Prezident Putin se chytil této příležitosti velké protiteroristické koalice a nařídil ruským silám v Sýrii spolupracovat s francouzskými spojenci,“ uvádí bývalý diplomat. Doufá, že naláká Hollanda a další západní lídry, aby přijali Bašára Asada za nepostradatelného spojence ve válce s IS a tak zajistí Asadovo setrvání u moci, předpovídá Frolov. Putin podle něj rovněž usiluje o přetavení ruských válečných úspěchů v Sýrii ve zlepšení ruské vyjednávací pozice se Západem. Expert míní, že Moskva nechce se Západem jednat přímo o uvolnění sankcí, jelikož se obává, že by to doma bylo vnímáno jako kapitulace na Ukrajině – zároveň však doufá, že rozbije západní jednotu ohledně sankcí odkazem na nemorálnost uvalovat sankce na klíčového válečného spojence.      

Dle Frolova přesto ruský optimismus ohledně spojenectví se Západem proti IS brzdí podstatné problémy. Připomíná, že vzájemná důvěra po Ukrajině a ruském bombardování protiasadovské opozice je mizivá. Doplňuje, že rovněž sdílení zpravodajských informací je pro Západ riskantní s důvodu ruského spojenectví s Íránem a liší se i vojenské cíle, jelikož ruský primární válečný cíl představuje boj proti jiným skupinám, než je IS, a podpora Asada, kdy údery na IS se zintenzivnily teprve poslední týden. Frolov uvádí, že Obama podmínil bližší spolupráci s Ruskem tím, že Moskva plně přesměruje své útoky na IS s tvrzením, že Putin musí jít jen po lidech, kteří zabíjí ruské občany.  

Dalším problémem je fakt, že Rusko považuje Sýrii za strategickou příležitost postavit se Spojeným státům a demonstrovat nerozvážnost americké podpory lidovým povstáním proti autoritářským vůdcům, konstatuje ex-diplomat. „Moskva doma prosazuje pohled, že brutální diktatura je nejlepší přítel proti terorismu,“ poukazuje Frolov.

Expert tvrdí, že Kreml zároveň usiluje o spolupráci i konfrontaci se Spojenými státy, aby dosáhl různých cílů. Omezená spolupráce proti IS je tak dle Frolova možná, ale novou Srdečnou dohodu mezi Ruskem a Západem považuje za nepravděpodobnou – IS koneckonců představuje teroristickou organizaci, která je v Rusku zakázána, uzavírá komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.