Putin připustil jednotky na Ukrajině, Rusko prý má problémy

Moskva - Pojedenácté předsotupil ruský prezident Vladimir Putin před novináře, aby je seznámil se svým hodnocením světové politiky a vnitropolitické situace státu v odcházejícím roce. Přítomno je 1400 novinářů, několika ovšem Kreml akreditaci bez odůvodnění upřel.

Putina bude v Rusku několik hodin plný éter, tiskovku přímo přenášejí všechny celoplošné televize a mnoho rozhlasových stanic. Na konferenci, která už tradičně nese v Rusku označení "velká", má ruský vůdce odpovědět na všechny zadané otázky. Přednost při pokládání dotazů budou mít ale ruští novináři, zejména ti regionální, upozornil v předvečer akce kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

Konference začala v 10:00 SEČ, jak dlouho ale bude prezident s novináři hovořit, není jasné. Rekordní byl prozatím rok 2008, kdy Putin odpovídal na otázky téměř pět hodin. Odpovědi ruského prezidenta budou nepochybně zajímat i cizinu, Putin podle očekávání zhodnotí ruskou vojenskou kampaň v Sýrii, nevynechá ukrajinskou krizi a okomentuje vztahy se Západem.

Putin přesvědčoval o obratu v ruské ekonomice

Ruský prezident Vladimir Putin dnes připustil potíže ruské ekonomiky kvůli závislosti na cenách hlavního exportního zboží, ropy a plynu. Vrchol krize však ruské hospodářství už překonalo, ujišťoval prezident na své tiskové konferenci.

"Spočítali jsme rozpočet na příští rok při předpokladu, že barel ropy bude stát 50 dolarů. Byl to optimistický odhad a budeme nuceni vše přepočítat," prohlásil Putin a připomněl, že cena ropy se pohybuje okolo 38 dolarů za barel. Zdůraznil současně, že vláda musí být - a také je - připravena na jakýkoliv vývoj událostí.

Putin opět ostře kritizoval Ankaru

Putin dnes také vyčetl tureckému vedení nejen listopadové sestřelení ruského bombardéru, které označil za "nepřátelský akt", jakož i to, že se Ankara hned obrátila na NATO, aniž by se pokusila incident urovnat s Moskvou.

Tyto kroky Ankara podnikla přesto, že Rusko bylo před incidentem prý ochotno spolupracovat s Turky i při řešení "citlivých otázek nezapadajících do mezinárodního práva".

Putin blíže neupřesnil, s jakými návrhy se Turecko dříve na Moskvu obracelo. "Řekli jsme: chápeme vás a jsme připraveni vám pomoci," tvrdil.

Jestli však Turci chtěli sestřelením bombardéru dosáhnout stažení Ruska ze Sýrie, tak ničeho nedosáhli. "Jestli Turci chtěli lízat Američanům jedno místo..., tak nevím, zda postupovali správně," řekl Putin.

V současnosti "nevidí perspektivu" opětovné spolupráce s nynějším tureckým vedením. Obvinil také Turecko, že se na jeho území zotavují severokavkazští radikálové, podnikající v Rusku teroristické útoky.

Putin připustil přítomnost Rusů s vojenskými úkoly v Donbasu

Putin připustil přítomnost Rusů plnících vojenské úkoly na východě Ukrajiny, ale popřel, že by Moskva do Donbasu poslala pravidelné jednotky ruské armády. "Neříkali jsme, že tam nejsou lidé plnící jisté úkoly, mimo jiné ve vojenské oblasti, ale to neznamená, že jsou tam pravidelné jednotky. Uvědomte si rozdíl," řekl ruský prezident v Kremlu před 1400 domácími a zahraničními novináři.

Až dosud Putin přítomnost ruských vojáků ve východoukrajinském Donbasu popíral a byl ochoten nanejvýš připustit přítomnost ruských dobrovolníků na straně separatistů.

Na dnešní tiskové konferenci prezident odpovídal na otázku ohledně možné výměny ukrajinské letkyně souzené v Rusku a odsouzeného ukrajinského režiséra za dva zajaté ruské vojáky souzené v Kyjevě.

"Pokud jde o výměnu, tak musí být rovnocenná. Musíme to v klidu posoudit, promluvit si. (...) Je nutné osvobodit zadržované z obou stran," poznamenal Putin a obvinil ukrajinské úřady, že se domáhají propuštění ukrajinských vojáků zajatých povstalci v Donbasu, ale sami označují své zajatce za zločince nepodléhající výměně zajatců. "Měli by se vyměnit všichni za všechny, a ne výběrově," prohlásil.

Putin podpořil Američany v hledání kompromisu o Sýrii

Putin podpořil americký návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN o syrské krizi. Ohledně role svého spojence v Damašku, prezidenta Bašára Asada, však ruský prezident při dnešní tiskové konferenci v Kremlu zdůraznil, že ruské stanovisko se nemění a jedině syrský lid smí rozhodnout o své vládě. Urovnání konfliktu podle Putina může být pouze politické, a tedy vyžaduje ústupky obou stran - a mezitím budou v Sýrii pokračovat nálety ruského letectva.

"Řeknu teď důležitou věc: vcelku podporujeme iniciativu Spojených států, včetně přípravy rezoluce RB OSN o Sýrii," řekl dnes Putin o výsledcích nedávné návštěvy šéfa americké diplomacie Johna Kerryho v Moskvě.

"Vcelku se nám to zamlouvá a myslím, že i syrským orgánům by to mělo vyhovovat. Ve snaze vyřešit konflikt je vždy možný kompromis, ale ústupky musí udělat všichni. Je to iniciativa USA, prezidenta (Baracka) Obamy a svědčí o tom, že USA a Evropa jsou znepokojeny tím, co se děje na Blízkém východu, v Jemenu, v Sýrii, v Iráku. Budeme všestranně napomáhat vyřešení této krize," řekl Putin. Uvedl, že má na mysli přípravu syrské ústavy a vytvoření mechanismu kontroly příštích voleb, v nichž "musí sama Sýrie určit, kdo bude vládnout".

Související

Vladimir Putin

Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle webu France24 vyzval obyvatele k účasti v nadcházejících parlamentních volbách, které označil za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině. Volební účast má podle jeho vyjádření posloužit jako jasný signál národní jednoty a odhodlání. Hlasování rozhodne o novém složení dolní komory ruského parlamentu. Lidé budou moci odevzdávat své hlasy v průběhu tří dnů od pátku.
Vladimír Putin

Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu

Nadcházející volby do Státní dumy představují pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina významnou zatěžkávací zkoušku. Přestože se očekává, že vládní strana Jednotné Rusko si svou dominantní pozici v těsně kontrolovaném politickém systému udrží, hlasování prověří schopnost Kremlu vynucovat si svou vůli napříč zemí. 

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

před 5 hodinami

Kongres USA

Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu

Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje

V televizním studiu státní stanice Rossija-1 zůstaly během předvolební debaty ve městě Rjazaň pouze prázdné pulty, jelikož se nedostavil ani jeden ze šesti registrovaných kandidátů. Moderátorka Elizaveta Dorochinová byla nucena vysílání předčasně ukončit a přepnout na komerční přestávku. Tento incident z města ležícího jihovýchodně od Moskvy ilustruje podle CNN atmosféru kolem parlamentních voleb v Rusku. Jde o první hlasování do Státní dumy od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

před 6 hodinami

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle

Jihokorejský prezident I Dže-mjong odmítl výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k vyslání vojenských jednotek na Blízký východ na podporu amerických operací v Íránu. Během tiskové konference novinářům sdělil, že Soul nepodnikne žádné kroky, které by zemi zatáhly do válečného konfliktu. Výslovně zdůraznil, že Jižní Korea k tomuto účelu nenasadí svoje armádní složky v žádné podobě. Toto jednoznačné prohlášení tak ukončilo dohady o přímém zapojení jihokorejské armády do bojových akcí.

před 7 hodinami

Marija Zacharovová

Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku

Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO

Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters. 

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou

Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.

před 9 hodinami

Robert Fico se poprvé od atentátu zúčastnil jednání vlády.

Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO

Slovenský premiér Robert Fico zrušil ze zdravotních důvodů svou plánovanou cestu na Ukrajinu. Předseda slovenské vlády se měl v sousední zemi zúčastnit summitu Karpatské iniciativy. O zrušení zahraniční návštěvy v důsledku nemoci informoval zpravodajský portál The Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář. Zpráva o premiérově onemocnění se objevila v době, kdy byla cesta oficiálně připravována.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Konvoj jednotek U.S. Army dostal název Dragoon Ride (Dragounská jízda). Tvoří ho téměř 120 vozidel při cestě z Pobaltí do Německa a projede šesti zeměmi střední a východní Evropy. V Česku bude mezi 29. březnem a 1. dubnem.

Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků

Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.

před 10 hodinami

Jan Cimický

Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže

Psychiatr Jan Cimický by si měl jít sednout do vězení. Městský soud v Praze zamítl odvolání a potvrdil dubnový rozsudek obvodního soudu, jenž Cimického na jaře uznal vinným ve všech bodech obžaloby a poslal ho na pět let za mříže. Potrestal ho také zákazem lékařské činnosti na dobu deseti let. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá

Odborníci Organizace spojených národů dospěli k závěru, že mají důvodné podezření ze spáchání válečných zločinů ze strany Spojených států během dvou úderů v Íránu, při nichž zemřelo nejméně 177 civilistů. Podle nové zprávy Nezávislé mezinárodní zjišťovací mise pro Írán vedly únorové raketové útoky na základní školu ve městě Mínáb a na sportovní komplex v Lámerdu k vysokým ztrátám na lidských životech a k rozsáhlým škodám na civilní infrastruktuře.

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci

První vědecká studie potvrdila, že za katastrofálními povodněmi v Nepálu a Tibetu stojí oslabení ledovce vlivem klimatické krize. Výzkumníci identifikovali neobvykle teplé podmínky, které předcházely zřícení masivní ledové plochy z hory Langtang Lirung. Následná lavina sněhu, ledu a kamení se zřítila do údolí a zasažené komunity zasáhla bez jakéhokoli varování.

před 13 hodinami

Vladimir Putin

Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle webu France24 vyzval obyvatele k účasti v nadcházejících parlamentních volbách, které označil za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině. Volební účast má podle jeho vyjádření posloužit jako jasný signál národní jednoty a odhodlání. Hlasování rozhodne o novém složení dolní komory ruského parlamentu. Lidé budou moci odevzdávat své hlasy v průběhu tří dnů od pátku.

před 15 hodinami

Praha

Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní

Podzimní počasí se stále pevněji ujímá otěží, o čemž se přesvědčíme i ve zbytku tohoto týdne. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden ale přinese další ochlazení, nastínili meteorologové. 

včera

včera

Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl

Už při jednání mezi Fotbalovou asociací ČR (FAČR) a španělskými trenéry hrál vicemistr Evropy z roku 1996 Radek Bejbl, který během své hráčské kariéry zanechal výraznou stopu i ve španělské lize, významnou roli. Právě on měl totiž doporučit Strahovu Santiho Deniu jako nového hlavního kouče české fotbalové reprezentace. A proto nyní není divu, že se FAČR rozhodla oslovit Radka Bejbla v souvislosti s obsazením postu dalšího asistenta v realizačním týmu národního mužstva.

Zdroj: David Holub

Další zprávy