Washington - Navzdory probíhajícímu vyšetřování je stále ohledně sestřelení civilního letu MH17 nad Ukrajinou mnoho nejasností. Ačkoliv se opakovaně objevily informace ukazující na Rusko jako na viníka, investigativní novinář Robert Parry upozorňuje, že pravda může být zcela jiná.
Odkud se střílelo?
Největším problémem vyšetřování ohledně sestřelení civilního letounu malajských aerolinek nad Ukrajinou, ke kterému došlo 17. července 2014, je podle Parryho neustálé mlžení a zatajování informací.
Nizozemští vyšetřovatelé a americká vláda podle něj úmyslně odmítají poskytnout konkrétní informace, a to i rodinám obětí.
„Co je ještě záhadnější, nizozemští vyšetřovatelé naznačili, že Bezpečnostní rada Nizozemska nepožádala Spojené státy o radarové snímky, ačkoliv ministr zahraničí John Kerry jen tři dny po neštěstí uvedl, že americká vláda má v rukou data označující místo, ze kterého měla být odpálena raketa, která letadlo sestřelila," uvádí Parry.
Poukazuje na fakt, že ačkoliv tedy Spojené státy ústy Kerryho tvrdily, že místo odpalu znají, nizozemští vyšetřovatelé uvádí, že by jej měli identifikovat „v druhé polovině roku."
Kdo střílel?
Podle Parryho informací ukrajinské úřady tvrdí, že jejich hlavní radary byly vypnuté kvůli údržbě a mají tak dostupné pouze sekundární snímky, které zobrazují civilní letoun. Ruské úřady naopak uvedly, že mají data, která naznačují, že na MH17 mohl střílet ukrajinský letoun.
Parry také uvádí, že je v kontaktu s rodinami obětí, které opakovaně požadovaly konkrétnější informace, ale všechny odpovědi, které dostaly, byly vágní a nic neříkající.
Podle Parryho jde o úmyslný krok, který má za cíl podporovat protiruskou propagandu. „Nechává to prostor pro veřejně rozšířený dojem, že za smrt 298 lidí jsou zodpovědní etničtí Rusové a ruský prezident Vladimír Putin," vysvětluje Parry a dodává, že právě tato obvinění vznesl po tragédii John Kerry, kterého pak následovali další politici a západní média.
„Jakmile se tento názor zakořenil, ve Washingtonu o vyjasnění záhady přestal být zájem, obzvláště poté, co se objevily důkazy, které ukazovaly na části ukrajinské armády. Nizozemská zpravodajská služba (a americká zpravodajská služba to implicitně potvrdila) například uvedla, že jediné funkční protiletadlové raketové systémy BUK na východní Ukrajině 17. července 2014 byly pod kontrolou ukrajinské armády."
Navzdory různým spekulacím podle Parryho rebelové neměli raketový systém BUK ve své výzbroji, což podle něj zprávy různých zpravodajských agentur potvrzují.
Proč střílel?
„Takže by možná nejlogičtějším vysvětlením bylo, že ukrajinská armáda, která byla v té době zapojena do útoku na východě a obávala se možné ruské invaze, přemístila své systémy BUK na frontu a nedostatečně vycvičená posádka vystřelila raketu na domnělý ruský letoun, čímž omylem sestřelila let MH17," uvádí Parry.
Podle něho k takovému závěru došlo i americké zpravodajství, ale oficiálně pokračuje v ukazování na Rusko, protože se na vyšetřování podílí i Ukrajina. „Je tu možný střet zájmů, protože Ukrajina preferuje, aby veřejnost z případu MH17 i nadále obviňovala Putina."
To se podle něj shoduje i se zájmy Spojených států, které událostí okolo sestřelení MH17 využily k uvalení sankcí na Rusko.
Psali jsme: Let MH17 sestřelili ruští vojáci, máme jména i fotky, tvrdí investigativní novináři Rusko opět zpochybňuje nizozemskou verzi sestřelu MH17. Kdo odpálil raketu Buk?„Obvinění proti Rusku také podporovala propagandistická média, jako je například britský server Bellingcat, který spolupracoval s mainstreamovými západními médii na dalším obviňování Moskvy a Putina – zatímco nizozemští vyšetřovatelé chodí kolem horké kaše a odmítají zveřejnit cokoliv, co by případ vyjasnilo," dodává Parry.
Související
Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
Trvalo to téměř 11 let. Rusko je podle úřadu OSN zodpovědné za sestřelení letu MH17
Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) , Ukrajinská krize , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 1 hodinou
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 2 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 3 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 3 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 4 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 5 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 6 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 7 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 7 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 8 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 9 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 10 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 11 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
včera
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
včera
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.
Zdroj: Libor Novák