Washington - Navzdory probíhajícímu vyšetřování je stále ohledně sestřelení civilního letu MH17 nad Ukrajinou mnoho nejasností. Ačkoliv se opakovaně objevily informace ukazující na Rusko jako na viníka, investigativní novinář Robert Parry upozorňuje, že pravda může být zcela jiná.
Odkud se střílelo?
Největším problémem vyšetřování ohledně sestřelení civilního letounu malajských aerolinek nad Ukrajinou, ke kterému došlo 17. července 2014, je podle Parryho neustálé mlžení a zatajování informací.
Nizozemští vyšetřovatelé a americká vláda podle něj úmyslně odmítají poskytnout konkrétní informace, a to i rodinám obětí.
„Co je ještě záhadnější, nizozemští vyšetřovatelé naznačili, že Bezpečnostní rada Nizozemska nepožádala Spojené státy o radarové snímky, ačkoliv ministr zahraničí John Kerry jen tři dny po neštěstí uvedl, že americká vláda má v rukou data označující místo, ze kterého měla být odpálena raketa, která letadlo sestřelila," uvádí Parry.
Poukazuje na fakt, že ačkoliv tedy Spojené státy ústy Kerryho tvrdily, že místo odpalu znají, nizozemští vyšetřovatelé uvádí, že by jej měli identifikovat „v druhé polovině roku."
Kdo střílel?
Podle Parryho informací ukrajinské úřady tvrdí, že jejich hlavní radary byly vypnuté kvůli údržbě a mají tak dostupné pouze sekundární snímky, které zobrazují civilní letoun. Ruské úřady naopak uvedly, že mají data, která naznačují, že na MH17 mohl střílet ukrajinský letoun.
Parry také uvádí, že je v kontaktu s rodinami obětí, které opakovaně požadovaly konkrétnější informace, ale všechny odpovědi, které dostaly, byly vágní a nic neříkající.
Podle Parryho jde o úmyslný krok, který má za cíl podporovat protiruskou propagandu. „Nechává to prostor pro veřejně rozšířený dojem, že za smrt 298 lidí jsou zodpovědní etničtí Rusové a ruský prezident Vladimír Putin," vysvětluje Parry a dodává, že právě tato obvinění vznesl po tragédii John Kerry, kterého pak následovali další politici a západní média.
„Jakmile se tento názor zakořenil, ve Washingtonu o vyjasnění záhady přestal být zájem, obzvláště poté, co se objevily důkazy, které ukazovaly na části ukrajinské armády. Nizozemská zpravodajská služba (a americká zpravodajská služba to implicitně potvrdila) například uvedla, že jediné funkční protiletadlové raketové systémy BUK na východní Ukrajině 17. července 2014 byly pod kontrolou ukrajinské armády."
Navzdory různým spekulacím podle Parryho rebelové neměli raketový systém BUK ve své výzbroji, což podle něj zprávy různých zpravodajských agentur potvrzují.
Proč střílel?
„Takže by možná nejlogičtějším vysvětlením bylo, že ukrajinská armáda, která byla v té době zapojena do útoku na východě a obávala se možné ruské invaze, přemístila své systémy BUK na frontu a nedostatečně vycvičená posádka vystřelila raketu na domnělý ruský letoun, čímž omylem sestřelila let MH17," uvádí Parry.
Podle něho k takovému závěru došlo i americké zpravodajství, ale oficiálně pokračuje v ukazování na Rusko, protože se na vyšetřování podílí i Ukrajina. „Je tu možný střet zájmů, protože Ukrajina preferuje, aby veřejnost z případu MH17 i nadále obviňovala Putina."
To se podle něj shoduje i se zájmy Spojených států, které událostí okolo sestřelení MH17 využily k uvalení sankcí na Rusko.
Psali jsme: Let MH17 sestřelili ruští vojáci, máme jména i fotky, tvrdí investigativní novináři Rusko opět zpochybňuje nizozemskou verzi sestřelu MH17. Kdo odpálil raketu Buk?„Obvinění proti Rusku také podporovala propagandistická média, jako je například britský server Bellingcat, který spolupracoval s mainstreamovými západními médii na dalším obviňování Moskvy a Putina – zatímco nizozemští vyšetřovatelé chodí kolem horké kaše a odmítají zveřejnit cokoliv, co by případ vyjasnilo," dodává Parry.
Související
Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
Trvalo to téměř 11 let. Rusko je podle úřadu OSN zodpovědné za sestřelení letu MH17
Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) , Ukrajinská krize , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Tajemné historické adventní postavy: Děti neděsil jen čert, ale i ženy s velkými noži
před 17 minutami
FAČR mluví už jen o dvou jménech v souvislosti s novým koučem národního týmu
před 1 hodinou
Turek pondělní schůzku s prezidentem Pavlem zrušil
před 2 hodinami
USA už neoznačují Rusko za hrozbu. Kreml se raduje
před 3 hodinami
Většina Čechů Turka za ministra nechce, ukázal nový průzkum
před 4 hodinami
Zelenskyj válku prodlužuje, Trump od ní může dát ruce pryč, prohlásil jeho syn
před 5 hodinami
Patrik Hezucký měl nádor, který metastázoval do jater, prozradila jeho manželka
před 6 hodinami
Putin systematicky ničí svou vlastní zemi. Trumpovu dohodu měl přijmout, píše zahraniční tisk
před 7 hodinami
Kvůli Turkovi na mě budou tlačit statisíce lidí. Za Pavlem v pondělí možná nedorazí, tvrdí Macinka
před 8 hodinami
Sesadili jsme prezidenta, oznámili vojáci v Beninu. Armáda pokus o převrat zmařila
před 9 hodinami
Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely
před 10 hodinami
Elon Musk vyzval ke zrušení EU. Za obří pokutu pohrozil odvetou
před 11 hodinami
Tragédie v nočním klubu v Goa: Při požáru zemřelo nejméně 25 lidí včetně turistů
před 12 hodinami
Mírové rozhovory o Ukrajině v Miami po třech dnech skončily. Nevyřešily prakticky nic
před 14 hodinami
Počasí překvapí: Výrazně se oteplí, naměříme až 14 stupňů
včera
OBRAZEM: Lidé před budovou Evropy 2 v Praze vytvořili pietní místo pro Patrika Hezuckého
včera
Klíčový summit v Británii: Zelenskyj pojede do Londýna, setká se s Macronem, Starmerem a Merzem
včera
Evropští lídři pojedou příští týden na Ukrajinu. Budou hledat způsob, jak obejít Orbána
včera
Ceny mobilů příští rok stoupnou. Zdraží i tablety a chytré hodinky
včera
Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?
Válka na Ukrajině se pro ruské muže stala inzerovanou pracovní příležitostí, srovnatelnou s jakoukoli jinou profesí. Náborové nabídky pro službu na frontě se objevují na komunikační platformě Telegram, kde slibují náborové bonusy až do výše padesáti tisíc dolarů (milion korun). To jsou v zemi s průměrnými měsíčními platy pod tisíc dolarů (20 tisíc korun) život měnící částky. K finančním pobídkám se přidávají i přísliby úlev od dluhů, bezplatné péče o děti pro rodiny vojáků a garantované univerzitní vzdělání pro jejich potomky.
Zdroj: Libor Novák