V Makedonii vypukla "barevná revoluce", protesty nabírají na síle

Občanské hnutí Protestiram (Protestuji), které stojí za demonstracemi konanými po celé zemi, má horizontální strukturu. Nemá žádného předsedu ani vůdce, vysvětluje člen hnutí Stefan Vidikov. "Účastníme se jako jednotlivci, ne jako členové zvláštních organizací, takže lidé mohou svobodně přicházet se svými nápady," říká.

Vidikov patří ke Studentskému plénu, neformálnímu sdružení, které loni ve Skopji pořádalo masivní studentské protesty a jehož členové jsou spolu s mnoha dalšími lidmi součástí hnutí Protestiram - směsice jednotlivců z různých nevládních organizací a občanských a politických hnutí.

"Komunikace probíhá denně prostřednictvím e-mailů a sociálních sítí, takže žádný člověk ani skupina lidí se nemůže označovat za organizátora protestů. Můžeme klidně říct, že Protestiram se vyvinulo do virtuální sítě lidí. Proto se může svobodně připojit každý, kdo si myslí, že může pomoci," poznamenal další aktivní účastník protestů Voislav Stojanovski.

Členové Protestiram říkají, že tímto způsobem se každý den rozhoduje o trase plánovaných protestních pochodů, jež začínají vždy v 18:00, o hudbě, která se bude hrát, o celkovém tématu a rétorice dne.

Když protesty 12. dubna začaly - poté co prezident Ďorge Ivanov zastavil trestní stíhání vrcholných politiků a jejich partnerů, včetně expremiéra a vůdce vládnoucí strany VMRO-DPMNE Gruevského -, panovaly obavy, že by se věci mohly vymknout kontrole a přerůst v násilnosti.

"V prvních dnech bylo to napětí obrovské a k patřičným protestům jsme nebyli pořádně organizovaní. Rozhořčení (nad prezidentovou milostí) bylo veliké a došlo k menším potyčkám s policií," uvedl další člen hnutí.

Několik dnů před protesty, kdy vycházely do ulic Skopje desítky tisíc lidí, začali někteří aktivisté házet kuličky s barvami na vítězný oblouk. Ten a další monumenty byly součástí bohaté, vládou financované přeměny hlavního města, nazývané Skopje 2014. Pro veřejnost jde o symbol režimu Gruevského a jeho zvyku utrácet víc peněz na zkrášlení města než na řešení zásadních problémů, napsal server BalkanInsight.

Psali jsme: Jedete do Makedonie? Pak pozor. Česko vydalo varování pro turisty  

"Chtěli jsme přesměrovat počáteční vztek a rozhořčení z prezidentovy milosti do něčeho více symbolického a kreativního. Proto jsme se rozhodli použít barvy místo něčeho, co by mohlo způsobit větší fyzické škody," řekl anonymní aktivista.

Použití barev dalo protestu jméno "barevná revoluce". Od té doby aktivisté nešetří nápady a nadšením pro nové symbolické partyzánské akce.

Při jedné z nich protestující 5. května pomalovali hlavní Makedonské náměstí na červeno a červenou barvu pustili do skopských fontán. Připomněli tak vraždu mladíka z 5. května 2011, kterou se úřady pokusily zatajit, jak vyplynulo z odposlechů rozhovorů mezi vysokými vládními činiteli.

Další byla na řadě obří pračka symbolizující praní špinavých peněz spojené s vládní stranou. Jiný večer se pomalovalo zářivými barvami celé bronzové zábradlí mostu Svobody na protest proti jeho vysoké ceně. Ta přesáhla 1,5 milionu eur (přes 40 milionů Kč).

Vleklá makedonská krize se točí kolem tvrzení opozice, že vláda vedená dříve Gruevským je zodpovědná - kromě jiných zločinů - za ilegální odposlechy více než 20.000 lidí. Gruevski, který převzal moc v roce 2006 a odstoupil začátkem letošního roku na základě dohody s opozicí dosažené za zprostředkování EU loni v létě, to popírá. Tvrdí, že záznamy odposlechů zhotovila nejmenovaná zahraniční tajná služba a předala je opozici s cílem destabilizovat zemi. Nynější protesty jsou prý podle stejného scénáře.

Další aktivní účastník protestů Elena Stavrevska říká, že zatímco barva je "symbol a může být smyta nebo překryta, skutečnou hrozbou pro autokratický režim je rostoucí počet povzbuzených lidí, kteří věří, že také oni mohou něco změnit. "Lidí, kteří věří, že jejich aktivita není zbytečná a že jejich názor má váhu," zdůraznila.