Rusko zničí EU i NATO, mám důkaz, tvrdí Porošenko. Chce zakročit proti Putinovi

Porošenko navrhuje, aby Evropská unie posuzovala otázku prodlužování svých sankcí vůči Rusku jednou ročně, ne jednou za pololetí jako dosud. Ve vystoupení na konferenci o strategických otázkách v Kyjevě uvedl, že "časté vracení se k této otázce vede v EU k přílišným diskusím a poskytuje Rusku šanci narušit jednotný postoj EU".

Ukrajinský prezident se také domnívá, že dosavadní sankce jsou malé a žádá jejich navýšení. Vyzval proto mezinárodní společenství, aby vůči Rusku uvalely další sankce v jednotlivých sektorech. "Bez sankcí nedosáhneme ničeho," je přesvědčen Porošenko.

Podle jeho názoru se Rusko ze všech sil snaží o to, aby se v evropských zemích dostali k moci euroskeptici a následně celý koncept unie rozložili zevnitř. "Osobně jsem se seznámil s pracemi kremelských stratégů, kteří plánují další exit, aby došlo k výměně proevropských politických elit, podkopání západoevropských hodnot a zničení EU i NATO," varuje Porošenko.

Podle něj stará Evropa končí a chystá se nová, která však nebude nikterak příznivá. "Po volbách v klíčových evropských zemích se zrodí zcela nová Evropa," obává se. Upozornil, že už nyní je třeba se na tuto realitu připravit.

Porošenko také uvedl, že územní příslušnost Krymu není pro Kyjev předmětem obchodování. "Výměna poloostrova za vyřešení situace v Donbasu je pro Ukrajinu zcela nepřijatelná," vzkázal Rusku. "Neakceptujeme a nikdy nebudeme akceptovat výměnu Krymu za řešení pro Donbas. Krym je ukrajinským územím," dodal.

Podle Porošenka by takový "nebezpečný precedens" jako legalizace anektování Krymu Ruskem nikdy ani neměl nastat. Rusko však tvrdí, že teritoriální příslušnost Krymu k Rusku je vyřešena poté, co Krymští voliči v referendu 16. března 2014 velkou většinou hlasů rozhodli o připojení Krymského poloostrova a města Sevastopol k Rusku. 

Porošenko také vzkázal do Moskvy, že během parlamentních voleb v Rusku nebudou na ukrajinském území otevřena žádná ruská volební střediska. Ruská ústřední volební komise přitom hodlá otevřít hlasovací místa i v zahraničí, zejména v místech, kde žije větší množství ruských státních občanů. Týká se to hlavně bývalých sovětských republik včetně Ukrajiny.

Hlasovací místa by podle Moskvy měla být otevřena i v Kyjevě a některých dalších velkých ukrajinských městech. I to ale Ukrajina odmítá s odůvodněním, že Moskva záborem Krymu porušuje mezinárodní právo.