Barbarské Rusko? Postmoderní Západ selhává, burcuje expert

Ve světě, kde si lze statut vyvrhele lze vysloužit, spíše než by byl udělen, by Rusko představovalo možného kandidáta, uvádí James Sherr v komentáři pro server Moscow Times. Expert na mezinárodní vztahy a euroasijský geopolitický prostor z think tanku Chatham House tak odkazuje na skutečnost, že jak americký, tak britský vyslanec v OSN minulý týden obvinil Moskvu z barbarství.

Proradnost a brutální postup Moskvy

Západ přesto z velké části zůstává rozdělen mezi ty, kdo žádají selektivní partnerství s Ruskem coby nutné zlo, a druhé, kteří v takovém postupu vidí existenční imperativ, konstatuje odborník. Soudí, že toto rozdělení zřejmě vydrží, navzdory krachu posledního příměří v Sýrii a hmatatelném podílu Ruska na něm.

"Není pochyb, že v rámci Obamovy administrativy se pohnuly ledy," deklaruje Sherr. Připomíná, že až do nedávného pobouření kvůli Aleppu se politika amerického ministra zahraničí Johna Kerryho vůči Rusku vyznačovala principálním odmítáním poučit se ze zkušeností. Kerryho krédo prezentované v roce 2013 v Moskvě - že společnou prací mohou USA a Rusko nalézt způsob jak dosáhnout velkých věcí - podle analytika dosud přežilo každý pokus Ruska tuto tezi zdiskreditovat.   

Rusko se otíralo o Spojené státy kvůli jejich nezamýšlenému útoku na syrské síly, ale následně přišlo 19. září zničení konvoje OSN s humanitární pomocí, které zcela otrávilo veškerou důvěru budovanou na bázi dohody o příměří uzavřené ani ne týden předtím, deklaruje Sherr. Tvrdí, že proradnost Moskvy je stejně znepokojivá jako její brutální postup v Aleppu.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Nyní, dokud si (americká) administrativa bude myslet, že je odsouzena k Hobsonově volbě mezi chybami Bushovy intervence v Iráku a nekonečnou diplomacií, je těžké předpokládat změnu kurzu, která by změnila realitu v Sýrii či zmenšila nepostradatelnost Ruska v řešení konfliktu," píše expert.

Daná nepostradatelnost je leitmotivem těch, kdo argumentují, že jakákoliv pragmatická západní vláda musí - Putinovými slovy řečeno - spolupracovat s Ruskem, ať se jí Rusko líbí, či nikoliv, pokračuje Sherr. Varuje, že Rusko, tedy silně moderní stát, který nadřazuje národní a režimní zájmy nad vše ostatní, se ukázalo jako mimořádně zběhlé v manipulaci vědomí postmoderního Západu zpochybňujícího jistoty a postrádajícího sebedůvěru.       

"Proč je ruské bombardování Aleppa větší hyenismus než americké bombardování Fallúdži? V čem se liší ruský zásah na Krymu od zásahu NATO v Kosovu?" uvádí příklady Sherr. Kritizuje, že podle většiny západní politické scény mají tyto analogie něco do sebe, nebo alespoň nejsou zcela chybné.   

Menší zlo

Pravdou podle analytika zůstává, že každičký moment příměří využili především Fronta an-Nusrá a její nástupci, stejně jako Asad a Putin. Takové pravdy nicméně pouze odvracejí pozornost o bezohledného úsilí posledního jmenovaného dua o fyzickou likvidaci jakékoliv alternativy, která by stála mezi současným režimem v Sýrii a mileniánskými islamisty, varuje expert. Doplňuje, že paradoxně podle neuralgie postmodernismu Západ zažívá oživení reálpolitiky.     

Mnoho západních obyvatel tak tiše, či hlasitě považuje Asada za menší ze dvou zel v Sýrii a věří, že pouze jeho vítězství obnoví stabilitu, poukazuje Sherr. Dodává, že téměř všichni z nich pak považují Rusko za nutného spojence proti většímu zlu a z ruského dotčeného a podivného chování viní rozšiřování NATO a propagaci demokracie. "Znevažují odmítání svých vlád přijmout hotové věci, jako anexi Krymu, a věří, že by se Ukrajině již nemělo dopřávat odmítání vnucovaného přátelství se svým sousedem," zoufá si analytik.    

Reálpolitika v byznysu jde nyní ruku v ruce s reálpolitikou ve strategických oblastech, konstatuje expert. Odkazuje na slovenského premiéra Roberta Fica, který 23. srpna důvěrně tvrdil, že naší společnou snahou (s Ruskem) je obnovit vzájemný obchod, čímž údajně projevuje lhostejnost k dopadům pro jiné malé země považující západní sankce ze oporu své bezpečnosti.

"Tyto Ficovy nálady rezonují i u silnějších hráčů," varuje Sherr. Například francouzský senát již 9. června deklaroval, že vztahy se "sebevědomým a silným" Ruskem jsou nepostradatelné a tento názor silně opakuje německá SPD Sigmara Gabriela, nemluvě o Kremlu samotném, podotýká odborník. Soudí, že pokud se prezidentem příští rok v dubnu stane opět Nicolas Sarkozy, uvedený postoj senátu se dobře může stát politikou Francie.

"V tomto matrixu brexit nepředstavuje žádnou úlevu," pokračuje analytik. Připomíná, že britská premiérka Theresa Mayová tento týden na konferenci Konzervativní strany naordinovala zemi dívat se za hranice evropského kontinentu. Ačkoliv britská podpora sankcím bude pokračovat, vliv země na tuto otázku, nehledě na východní partnerství EU, již nebude citelný, předvídá Sherr.    

Rusko z uvedených trendů může hodně získat a málo ztratit, varuje odborník. Konstatuje však, že tahy Ruska v Sýrii srovnatelné se sestřelem letu MH17 zřejmě budou mít nezanedbatelný význam. "Byť Rusku nevynesou statut vyvrhele, nehledě na to, že se s ním tak nebude zacházet, pravděpodobně prodlouží zdráhavou jednotu Západu ohledně sankcí a posílí konsensus uvnitř NATO Rusko v praxi zadržovat," uzavírá analytik.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů

Kreml v oficiálním prohlášení uvedl, že Rusko zůstává otevřené dialogu s Evropou, ale v žádném případě nepřijme jakákoliv ultimáta. Toto vyjádření přichází v době, kdy Moskva pohrozila další eskalací konfliktu v reakci na dosud největší ukrajinský vzdušný útok na ruské hlavní město. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti varoval před zahájením masivních koordinovaných úderů, které budou prováděny na pravidelné bázi.

Více souvisejících

Rusko Sýrie

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy