S Putinem až do druhého příchodu Krista? Politolog poukázal na zajímavá fakta

Putinovo Rusko, Brežněvův SSSR

"Jak dlouho to může trvat? Dokud Západ neuvalí (na Rusko) nové sankce? Dokud se současná krize ještě nevyhrotí? Do prezidentských voleb v roce 2024? Do druhého příchodu (Krista)?" táže se provokativně politolog.  

Mezi současným systémem v Rusku a pozdním sovětským zřízením nastaveným někdejším vůdcem Leonidem Brežněvem existují dle experta jasné rozdíly. Přesto stojí za to analyzovat, proč SSSR dlouho zůstával stabilní, byť ho vedla tragikomická gerontokracie, uvádí Travin. Sám identifikoval tři hlavní důvody této stability.

Předně, ekonomické problémy moderního Ruska nikdy nebyly tak zlé jako v Petrohradu v únoru 1917, kde vypukla tzv. únorová revoluce, připomíná odborník. Poukazuje, že sovětští obyvatelé trpěli velmi nízkou životní úrovní, ale tyto problémy se nikdy nevyhrotily natolik, aby podnítily masové protesty. "Lidé se dokázali spokojit se svým bídným osudem a nechtělo se jim riskovat svobodu vstupem do konfliktu s KGB pro nějakou mytickou naději na nějaké zlepšení vlastní situace," píše profesor.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Zadruhé, sovětské úřady vytvořily efektivní systém potlačování odporu, zdůrazňuje politolog. Vysvětluje, že mechanismus, který zavedl pozdější sovětský vůdce Jurij Andropov na konci 60. let, byl založen na držení "potížistů" v šachu.

Hlasitý disident tak mohl být pozván na pohovor s "úřady" - ve skutečnosti příslušníky bezpečnosti - kde mu vysvětlili, že pokud bude nadále vyhledávat problémy, nepochybně na ně narazí, uvádí Travin. Doplňuje, že po takovém setkání si většina vybrala možnost nechat si své opoziční myšlenky pro sebe, zatímco občasní hrdinové neochotní ke kompromisu s režimem končili v pracovních táborech či psychiatrických léčebnách. Takový přístup podle experta umožnil úřadům dusit neposlušnost v zárodku, aniž by musely vytvářet kanibalský systém jako stalinský Gulag.   

Třetím důvodem pak byla důležitá role, kterou hrála jednota sovětské elity, udržovaná alespoň navenek navzdory nezanedbatelným vnitřním bojům, konstatuje profesor. Připomíná, že nikdo nesvrhl Brežněva, ačkoliv ten byl v posledních letech své vlády jen zřídka při vědomí a všichni stárnoucí politici čekali na svůj čas, přičemž mnozí zemřeli dříve, než tento čas vůbec přišel.    

"Další byli smrtelně nemocní v době, kdy nastoupili na trůn a krátce poté odešli na onen svět," pokračuje Travin. Uvádí, že se jednalo o tichý a konstantní proces a teprve nové generaci politiků - Gorbačovovi, Ligačevovi, Jakovlevovi a dalším - se podařilo věcmi pohnout a zavést radikální politické změny.   

Nový Gorbačov není na obzoru

Putin nyní opakuje všechny uvedené atributy brežněvovské éry stagnace, varuje politolog. Poukazuje, že životní úroveň Rusů začala v posledních dvou letech konstantně klesat, byť není důvod očekávat, že se sníží drasticky, pokud se tedy cena ropy nepropadne na 5-10 dolarů za barel.

Stejně jako byli lidé ochotni utáhnout si opasky za Brežněva, Rusové jsou dnes ještě ochotnější vyčkávat, jelikož žijí v tržní ekonomice a regály obchodů jsou naplněné širokým spektrem spotřebního zboží, tvrdí Travin. "Starý systém nakládání s disidenty z Andropovovy éry dnes opět funguje," doplňuje profesor s tím, že každý, kdo v Rusku zpochybňuje autority dostane facku v podobě trestního stíhání.     

Běžní rusové ale nemají nikoho, kdo by jim řekl, jak se jejich životy stávají zoufalými, soudí odborník. Zdůrazňuje, že v rámci vládnoucí elity se neobjevuje žádná postava novodobého Gorbačova. Někdejší prezident a současný premiér Dmitrij Medveděv se pokoušel vytvořit jistý druh Frondy - povstání elit - ale Putin mu sevřel ruce natolik pevně, že dnes od něj sotva slyšíme nějaká slova o modernizaci, dodává politolog.    

Ti, kdo se nacházejí na nižších postech, než jsou prezident a premiér, pak mají ještě méně síly přijít s nějakým seriózním protestem, deklaruje Travin. Připomíná, že v momentě, kdy promluví, jsou propuštěni, navíc se jim nedostává prostoru v televizním vysílání.   

Pokud si to situace žádá, Putin nemá výčitky z propuštění svých někdejších přátel, jakými byli bývalý šéf prezidentské kanceláře Sergej Ivanov či bývalý ředitel ruské železnice Vladimir Jakutin, uvádí expert. "Proto to vypadá, že navzdory své slabosti, je Putinův systém nastaven, aby trval ještě mnoho let," konstatuje závěrem profesor.