V Rusku vymírají domorodé jazyky. Rada pro lidská práva žádá Putina o pomoc

Ze 156 jazyků původních domorodých národů, žijících v Rusku v 19. století, zaniklo sedm a dalším pěti desítkám hrozí stejný osud. Podle rady jde nejen o kulturní, ale i o politický problém, vyvolaný i netečností úřadů.

Rada proto žádá prezidenta Putina o přijetí zákona, který by pomohl zachovat jazykovou různorodost národů Ruska, a to zejména na Sibiři a Dálném východě. Součástí předlohy by měla být i hmotná pobídka v podobě odpuštění daní a vyplacení milionu rublů (necelých 400.000 Kč) za čtvrté a každé další dítě v případě rodičů z domorodých národů, čítajících méně než tisíc lidí.

Například jazykem sibiřského kmene Jugi, který ještě v roce 2002 ovládalo 131 lidí, už nemluví nikdo. V písemné podobě tento jazyk nikdy neexistoval.

Psali jsme: Deset mýtů o studiu cizích jazyků Zkažená čeština? Vztah k vulgarismům se rozvolňuje, říká lingvista  

Ztraceny jsou i místní dialekty řeči Ainů, kteří v Rusku žili na dolním toku Amuru, na Kamčatce, Sachalinu a na Kurilských ostrovech. Při sčítání lidu v roce 2010 se k Ainům v Rusku hlásilo ještě 109 lidí, nikdo však už ainštinu dávno neovládá.

Ještě v minulém století zanikl i ubichský jazyk z podhůří Kavkazu; většinu vzpurného kmene z okolí černomořského letoviska Soči vysídlila carská vláda do Turecka. Tam v roce 1992 zemřel i poslední člověk, který touto řečí mluvil.

Jazykem Oroků, žijících svého času v polárních končinách Sibiře a Dálného východu, hovoří v současnosti nejvýše deset lidí po celém Rusku. Ale několik nadšenců začalo v jedné vsi na Sachalinu učit děti tuto řeč za pomoci slabikáře, vydaného před osmi lety. Nivchštinu se na Sachalinu podařilo vzkřísit za pomoci jednoduchých opatřeních, jako bylo uvedení názvů autobusových zastávek.