Minsk - Běloruský prezident Alexander Lukašenko chce do země přilákat více turistů. Vydal proto výnos, podle kterého busou moci za měsíc občané 80 zemí, včetně celé EU, přicestovat do Minsku na pět dní bez víz, bez poplatků a bez čekání.
Podmínkou bezvízového pobytu je podle BBC přicestovat přes minské letiště. Tam nízkonákladové společnosti nelétají, a tak se sotva povede ušetřit na letence. Je ale třeba brát zřetel na to, že roční vízum stálo Evropana 150 eur (asi 4000 Kč) a jednorázové 60 eur (asi 1600 Kč).
Až tak výhodné se to nezdá pro návštěvníky ze sousedních zemí. Třeba Litevci platili za jednorázové vízum 25 eur (asi 675 Kč) a cesta vlakem, která z Vilniusu do Minsku trvá něco přes dvě hodiny, je výhodnější než letadlem.
Běloruští představitelé i místní komentátoři označují nová pravidla jen za první krok. S sebou je třeba mít platný pas, peníze (přibližně 23 eur na každý den pobytu) a platné cestovní pojištění na částku nejméně 10.000 eur (asi 270.000 Kč).
Moskva je ještě víc podrážděná
"Často se u nás tvrdí, že co je dobré pro Bělorusy, bude dobré i pro cizince," připouští Valentin Cechmejster ze svazu cestovních kanceláří.
"Bezvízový vstup je samozřejmě neobvyklý pokrok u konzervativního vedení. Jsou za tím ale přízemní důvody: oni potřebují peníze," usoudil analytik Aljaksandr Klaskovskij.
Myslí si ale, že přínos bezvízového styku neřeší problém s investiční přitažlivostí země. Křehkou duši investorů podle něj spíše ovlivňují příběhy o podnikatelích, kteří skončili v poutech, anebo kterým úřady zkonfiskovaly podniky.
Běloruská diplomacie netají, že na oplátku očekává podobnou odpověď od Západu. Postup Minsku sází na rozvoj spolupráce s Evropou v době, kdy vztahy s Ruskem ochladly.
"Moskva, která se cítí jako obležená pevnost pod palbou západních sankcí, už dala najevo závist a podráždění. Prý Lukašenko přechází k Západu a vykašlal se na Rusy. Jinou věcí je, nakolik jsou tyto fobie opodstatněné. Čistě psychologicky však Lukašenkovo počínání může zkomplikovat vztahy i probíhající mnohavrstevný konflikt mezi Minskem a Moskvou, který trvá už přes rok a který se týká plynu, ropy, potravin, propagandy i peněz," poznamenal Klaskovskij.
Související
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 2 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
včera
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
včera
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
včera
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
včera
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
včera
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
včera
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
včera
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
včera
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
včera
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
včera
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
Francie v současné době čelí největší vlně studentských protestů za poslední desetiletí. To, co původně začalo jako lokální demonstrace na předměstí severně od Paříže na podporu stávkujících učitelů, se během několika týdnů rozrostlo v celonárodní krizovou situaci, se kterou si francouzská vláda neví rady. Stovky středních škol po celé zemi musely uzavřít svůj provoz a bezpečnostní složky vzaly do vazby více než pět tisíc lidí, přičemž ve většině případů jde o nezletilé studenty bez předchozího trestního rejstříku.
Zdroj: Libor Novák