Kdo dává přednost proti-islámským populistům před tradičními prezidentskými kandidáty? Odpověď vás dozajista překvapí

Předměstí Aubervilliers, jako mnohá jiná předměstí, trpí ekonomickou depresí a je plné přistěhovalců převážně muslimské populace. Více než čtvrtina jeho obyvatel pochází ze zemí mimo EU - především z Maghrebu a subsaharské Afriky. Na konci roku 2005, Aubervilliers bylo jedním z míst masových demonstrací proti francouzskému státu. Bouře vyvolala smrt dvou mladých chlapců skrývajících se před policií v Clichy-sous-Bois a protesty se rychle rozšířily do okolních měst. Síla demonstrací donutila Francii vyhlásit stav národního ohrožení. Asi 9000 vozů bylo zničeno a veřejné budovy a obchody byly poškozeny během týdnů dlouhých nepokojů. Vzbouřenci byli převážně muslimové narození ve Francii, děti severoafrických přistěhovalců, kteří čelí chmurným vyhlídkám na práci a cítí se odcizeni od francouzské společnosti.

Z protestů těžila francouzská krajně pravicová Národní fronta, jejíž vůdce Jean-Marie Le Pen prohlásil, že ospravedlňuje jejich dlouholetá proti- migrační a proti-muslimská výroky. Další události postavení Národní Fronty ještě více posílily. Řada teroristických útoků, z nichž masové zabíjení návštěvníků koncertu v divadle Bataclan v Paříži v listopadu 2015 bylo nejhorším útokem na francouzské půdě od druhé světové války, vedlo ke zhoršení vztahů mezi francouzskou muslimskou komunitou a širší francouzskou společností. Jediný, kdo z dané situace profitoval, byly krajně pravicové strany, které vydělávaly na strachu a nedůvěře, píše Politico.

Nynější vůdkyně Národní fronty, Marine Le Pen, má v plánu se účastnit francouzských prezidentských voleb. Komentátoři naznačují, že by mohl zafungovat Trumpův efekt – Le Pen je hlasitou podporovatelkou současného prezidenta – a Le Pen by se mohla skutečně stát francouzskou prezidentkou. Co je však ještě více překvapující, uvádí Politico, že některé hlasy jí mohou přistát i od těch, vůči kterým se tak ostře vymezuje – od muslimů.

Překvapiví voliči Le Pen - muslimové

Důvodem je, že pro muslimy je Le Pen jen dalším politikem, o nic lepším nebo horším než jiný politický kandidát. "Nejsem proti Le Pen," řekl redaktorovi Politico jeden muslim. „Levice a pravice, všechno to jsou bastardi.“ Že Le Pen je proti muslimům, jej nezajímalo, protože podle něj je jich příliš mnoho, aby s nimi mohla něco udělat. „Podívejte, mi nemáme žádné problémy…křesťané jsou naši bratři.S židy jsou věci poněkud komplikovanější,“ komentuje údajné zhoršení vztahů mezi muslimy a většinovou společností po teroristických útocích. Přesto si myslí, že francouzský stát je pro muslimům a zmiňuje konspirační teorii, podle které Evropa se pokouší stvořit nové Eldorádo s Izraelem jako jeho hlavním městem.

Jiný muslim, Samba, řidič dodávky z Pobřeží slonoviny, který je ve Francii od roku 2000, též tvrdí, že kdyby mohl hlasovat, hlasoval by možná pro Le Pen. „ Je alespoň je upřímná,“ říká. Ostatní politici podle něj postrádají koherenci. A jakmile bude Le Pen v systému, nebude moci udělat něco skutečně špatného, domnívá se. Podle něj je její vítězství příležitost pro muslimy vysvětlit lépe islám, který většina lidí nechápe. Díky Le Pen bude tato otázka více viditelná.

Samba nesouhlasí s konspiračními teoriemi, které jsou rozšířené u mladých mužů Aubervilliers. „Jsou to nesmysly," říká. Francouzský systém laïcite – vládou vynucovaný sekularismus vyžadující přísné oddělení státu a náboženství – podle něj momentálně příliš nefunguje, protože není „implementován rovnocenně“ a vyčleňuje islám. „ Mnohé z těch věcí by mělo být o osobním výběru,“ říká. „Chce-li 15letá dívka nosit minisukně, je to její volba. Tak proč nemůže 15letá dívka nosit hidžáb? Politika s tím nemá nic společného. A politici nic nezmění tak jako tak. "  

Ambivalentní – a v některých případech dokonce optimistický – pohled ze strany komunity na prezidentskou kandidátku a její stranu, která je založená na ostré kritice této komunity, by nepochybně šokoval většinu výzkumů veřejného mínění, tvrdí Politico. Je to však v souladu s širším vzorcem, který se objevuje na politické scéně nejen Evropy, že rozčilení voliči volí populisty, aby dali najevo „elitám“, že nesouhlasí se směřováním své země, za které tyto elity jsou odpovědné. Na pařížských předměstích ale tento impulz není dán ani tak rozčilením, jako spíše jakousi unavenou rezignací, že ať bude kde jakýkoliv politik, nic se nezmění. Pro ně je francouzský systém neopravitelný – a volbou Le Pen to jen dávají najevo.