Zvoní Putinovi umíráček? Revoluce rozpoutaná Trumpem ho může zničit

Většina analýz Trumpa se soustředí na jeho showmanskou osobnost, kontroverzní výroky a zájem o konspirační teorie, díky kterým si vysloužil podezření, že je loutkou v rukách Kremlu. Poněkud stranou však zůstává jeho zřejmě upřímné přesvědčení, že je ohnivý revolucionář měnící staré pořádky a svrhávající zkorumpovaný a nefunkční režim, tvrdí Foreign Policy. Trump zřetelně používá manévry revolucionářů, ať se jedná o šokující a děs vzbuzující exekutivní příkazy, konstantní mobilizace jeho základny proti režimu či polarizace konkurentů, aby nedokázaly zformovat společnou oportunistickou koalici proti němu.

Rusko je nyní ve vztahu k Trumpovi v podobné pozici, v jaké byl německý generální štáb století předtím. V roce 1917, německá vláda dospěla k závěru, že cestu k vítězství v první světové válce jim zajistí revoluce v Rusku. Proto tedy Německo podporovalo bolševickou revoluci a nechávalo vůdce bolševiků, aby v Německu našli azyl a mohli se následně vrátit zpět. Plán fungoval, a Rusko se stáhlo z války. Ale na začátku roku 1918, německá vláda se začala obávat, že virus revoluce, rozšířený do Ruska, by se mohl navrátit zpět do Německa. Nynější ruské vedení, známé svým strachem z „barevných revolucí“, se obává téhož.

Psali jsme: Trumpova zahraniční politika? Střílí od boku, v jeho týmu se bojuje o moc, tvrdí expert Spojí se Trump s "řezníky v Damašku"? Tohle je nebezpečné  

Zpočátku – což není žádným tajemstvím – však byli ruští představitelé nadšení nečekaným vítězstvím Donalda Trumpa. Jeho konkurentka, Hilary Clintonová, nikterak neskrývala svůj despekt vůči Rusku. Ruské vedení bylo zvláště znepokojeno její vřelou podporou ukrajinských protestů proti Rusku a obávalo se, že s jejím zvolením by mohlo dokonce dojít k válce. Proto Trumpovo vítězství bylo viděno bezmála jako boží dar. Od Trumpa si ruské vládní elity slibovaly normalizaci napjatých vztahů se Západem, počínaje snížením či dokonce zrušením sankcí.  Trump se také jeví jako potvrzovatel ruské ideologické kritiky západního liberálního řádu. Rusko doufá, že Trump se odpoutá od ukrajinská krize a bude tlačit na rozpuštění studenoválečné aliance Západu.

Nicméně, Trump též může dost pravděpodobně znamenat velkou éru globálních obchodních válek a ekonomické nestability, co si současné ruské vedení příliš nepřeje. Trump také komplikuje vztahy Moskvy s Čínou a Íránem. Moskva má zájem na normalizaci se Západem, ale ne za cenu vstupu do Washingtonem vedené protičínské koalice, kterou se Trump zdá vytvářet. Kromě toho, Putinovo Rusko hostí až 20 milionů muslimů, a proto si nemůže dovolit radikální protiislámskou rétorikou Trump.

Putin na vedlejší koleji

Putin doposud byl tím, kdo otřásal světem svou nepředvídatelností, akčností a nerespektováním mezinárodním pravidel a zvyků. Díky tomu Rusko hrálo v mediální době velmi významnou úlohu na mezinárodní scéně. Nyní však Putin se bude muset o pozornost dělit s mnohem mocnějším hráčem, který je navíc showman od přírody. Světoví vůdci i tisk se nyní úzkostlivě snaží zjistit, co chce udělat Trump, a Putin se – a s ním i Rusko- bude postupně ztrácet z hledáčku. Navíc, Trumpova proruská rétorika a vystupování oslabuje tradiční protiamerický apel, který Putin používal k získávání domácí podpory.

Psali jsme: Soros varuje světové lídry: Putin je pro Evropu větší existenční hrozbou než IS. Chce, abychom se zhroutili Ochrana Putina před mediálními útoky? V Rusku se debatuje o novém zákonu  

Moskva si uvědomuje, že s Trumpem je svázána geopolitická role Ruska. Demokraté chtějí použít Rusko k zdiskreditování a zpochybnění Trumpa, zatímco republikáni chtějí Rusko použít k usazení a ukáznění Trumpa. Ruská vláda se obává jak jeho pádu, který by mohl být spouštěcím motorem ohromné protiruské kampaně, tak toho, že by se Trump mohl pokusit uspokojit jestřábí republikánské vůdce, což by v důsledku vedlo taktéž k silné protiruské kampani. Putin se tak stal rukojmím Trumpova přežití a úspěchu.Je symbolické, že ve svém prvním telefonátu Putin odmítl tlačit na Trumpa ohledně odstranění sankcí, diskutovat americkou podporu Kyjeva či ignorovat některá drsná protiruská prohlášení z úst některých členů nové administrativy.

Z pohledu Kremlu je obzvláště nebezpečné to, že některé nacionalistické kruhy v Rusku se zamilovaly do povstaleckého Trumpova přístupu. Poprvé od Putinova návratu do prezidentského křesla v roce 2012, to není Putin, ale Trump, kdo je nejcitovanější postavou v ruských médiích.   A i když většina ruských obdivovatelů Trumpa, jako například Alexander Dugin, je osobně loajální Putinovi, zároveň sní o tom, že dojde k očistění Kremlu od globalistických elit, které obývají pokoje sousedící s jejich prezidentem. Revoluční nadšení rozpoutané Trumpem může pro Putina nést velmi hořké ovoce.