Nová třída ruských ponorek patří k nejpokročilejším na světě

Severodvinsk - Rusko spustilo na vodu vylepšenou útočnou ponorku třídy Jaseň (Projekt 885M). Plavidlo, jež nese název Kazaň, sestrojily loděnice Sevmaš v Severodvinsku. Nová ponorka patří k nejdůmyslnějším zařízením v kategorii podvodních plavidel. S třídou Jaseň lze srovnávat jen nejvyspělejší techniku některých států NATO.

„Je to pravděpodobně nejschopnější ponorka s jaderným pohonem nasazená potenciálním nepřítelem,” uvedl pro časopis National Interest odborník na ruskou vojenskou techniku Michael Kofmam.

Kazaň doznala značná zlepšení oproti předchozí ponorce Severodvinsk (Projekt 885), s jejíž stavbou se začalo již v roce 1993. Technologický vývoj se u Kazaně projevil především optimalizací tvaru trupu, vylepšením prostředků pro vedení elektronického boje a instalací automatizovaných systémů. Zkušenosti s konstrukcí Severodvinsku pomohly sestrojit modernější ponorku.

„885M je ve skutečnosti první lodí své třídy,” řekl Kofman. „885M představuje podstatné zlepšení, jež vychází ze zkušeností z dlouhého vývoje, stavby a testování původní 885.”

První multifunkční ponorka ruské výroby

Projekt 885 se odlišuje od předchozích ruských a sovětských ponorek. Na rozdíl od nich jsou plavidla třídy Jaseň schopná plnit rozličné úkoly, podobně jako americké ponorky třídy Seawolf a Virginia.

„Je to první skutečně multifunkční ponorka ruské výroby,” napsal Michael Kofman společně s Normanem Polmarem pro časopis Proceedings. „Severodvinsk může zaútočit na jiné ponorky, lodě a i na pozemní cíle. K nejzajímavějším prvkům patří dlouhá oblouková kupole pro sonarový systém Irtyš-Amfora a osm čtyřnásobných vertikálních vypouštěcích sil, jež mohou obsahovat až 32 řízených střel Kalibr (SS-N-27/30 Sizzler) nebo Oniks (SS-N-26 Strobile).” Tyto útočné rakety použila ruská armáda loni při útoku proti ozbrojencům v Sýrii.

Další ponorky třídy Jaseň se již vyrábí

Rusové plánují sestrojit sedm ponorek třídy Jaseň. Plavidla Novosibirsk, Krasnojarsk, Archangelsk a Perm jsou již ve výstavbě. Mezitím má Moskva v úmyslu vyvinout novou útočnou ponorku, jejímž úkolem bude pronásledovat strategická podvodní plavidla ostatních států. „Hlavním úkolem této útočné ponorky bude pronásledovat západní strategické ponorky. Nová útočná ponorka je pravděpodobně významný program, ale jen málo je o něm známé. Výstavba by měla začít v krátkodobém výhledu,” domnívají se Kofman a Polmar.

Rusko nepochybně má technické znalosti potřebné k vývoji nové a působivé třídy útočných ponorek. „Otázkou zůstává, jestli Kreml disponuje finančními prostředky potřebnými k uskutečnění dalšího nákladného obranného projektu,” zamýšlí se Dave Majumdar ve svém článku pro National Interest.

Související

Více souvisejících

Ponorky Námořnictvo Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy