Rusko zaútočilo na klíčové americké hodnoty. Z USA zní varování před Putinovou lstí

MAGAZÍN - Nejpozději nyní by mělo být každému jasné, že běžné ruské chování na mezinárodní scéně zahrnuje i vměšování se do voleb v západních demokraciích s cílem posílit kandidáty, o nichž si Kreml myslí, že budou z jeho pohledu lepší, a zároveň poškozovat ostatní. S tímto závažným obviněním vystoupil editorial vlivného amerického serveru Washington Post.

Informační válka pokračuje

Prestižní deník připomíná, že Rusko se přesně takto zachovalo v loňských amerických prezidentských volbách. Zpravodajské služby ruského prezidenta Vladimira Putina pak podle washingtonského serveru nyní zaměřily své triky na Evropu, kde se snaží ovlivnit výsledek hlasování ve dvou hlavních ekonomických mocnostech, v Německu a ve Francii.

Aktuálním cílem ruských kybernetických zásahů se stali Emmanuel Macron, favorit druhého, rozhodujícího kole francouzských prezidentských voleb, které proběhnou 7. května, a think tanky spojené s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž vládní koalice bude obhajovat mandáty v září, poukazuje editorial.

"Stejně jako Hillary Clintonová, jejíž kampaň byla podobně v zaměřovači Kremlu, ani Macron, ani Merkelová se neostýchají odsuzovat agresi Moskvy na Ukrajině," pokračuje vlivný deník. Dodává, že oba politici podporují odvetné ekonomické sankce proti Rusku, které přivádějí Putina k zuřivosti.  

Výsledkem je nemilosrdná série kybernetických útoků s původem v Moskvě, přičemž všechny zřejmě řídí ruská vojenská rozvědka, deklaruje Washington Post. Konstatuje, že vyjma Macrona a Merkelové útoky cílí na dánské ministry obrany a zahraničních věcí, oddané stoupence Evropské unie a Severoatlantické aliance.   

"Z ruské strany jde o součást pokračující války na tomto poli a je věčným úkolem držet je v povzdálí," cituje prestižní server dánského ministra obrany Clause Hjorta Frederiksena.  

V záplavě zpráv o Ruskem dirigovaných lživých zprávách, falešných a pochybných webových stránkách a dalších lstech nastražených Putinovými kyberbojovníky, je podle amerického deníku důležité nadále se zaměřovat na hlavní problém. Za ten Washington Post označuje to, že Kreml loni uspěl při ovlivnění americké politické soutěže a nyní má v plánu nabourat volby - základní prvek demokracie - v dalších klíčových západních státech.

Putin věří v návratnost své investice    

Z tohoto důvodu apeluje editorial na republikánské kongresmany, kteří vedou vyšetřování ohledně zásahů do amerických prezidentských voleb v roce 2016, aby odvedli svou práci poctivě. "Ruské vměšování je útok na klíčové americké hodnoty, nikoliv stranický problém," deklaruje washingtonský server.  

Vedení Macronovy volební kampaně tvrdí, že jen v únoru zaznamenalo více než dva tisíce pokusů o kybernetický útok na své počítače, připomíná Washington Post. Dodává, že většina z nich měla pocházet právě z Ruska, což platí i o hackerském úderu na webové stránky kampaně a úsilí zablokovat přístup k emailovým účtům jejích pracovníků, zřejmě ve snaze shromáždit kompromitující informace, které by následně mohly být využity jako nástroj k vyvolání veřejných rozpaků.

Podle vlivného deníku jde o oblíbenou taktiku Kremlu, která má za cíl podpořit Moskvou preferovaného kandidáta v rozstřelu chystaného na 7. května. Jde o Marine Le Penovou, ultrapravicovou nacionalistku, která dostává půjčky od ruských bank, odmítá sankce proti Rusku a pohrdá Evropskou unií, konstatuje editorial.

"(Le Penové) politika by oslabila Evropu a vrazila klíny mezi západní demokracie," obává se Washington Post. To je však podle jeho mínění přesně ta návratnost investice v podobě vměšování se do voleb, ve kterou Putin doufá.      

Související

Nábor dobrovolníků do ruské armády

Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům

Estonsko podniká kroky k tomu, aby zabránilo ruským vojákům ve vstupu do země, a to i v době, kdy boje na Ukrajině utichnou. Tato pobaltská země letos zablokovala vstup přibližně 1 300 bývalým ruským bojovníkům a nyní vyvíjí tlak na Brusel, aby zavedl celoevropský zákaz. Tallinn prosazuje, aby dveře do Evropské unie zůstaly pro tyto osoby zavřené dlouho poté, co na frontě utichnou zbraně.

Více souvisejících

Rusko Francie USA (Spojené státy americké) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

před 6 hodinami

Juraj Cintula

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

před 7 hodinami

Donald Trump sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou

Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže

Donald Trump vydal další varování směrem k Íránu, tentokrát doprovázené vizuálně úderným příspěvkem na platformě Truth Social. Prezident sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou v ruce na pozadí výbuchů devastujících kopcovitou krajinu. Tento příspěvek, opatřený nápisem „No more Mr Nice Guy!“ (Konec hodného pána), představuje dosud nejostřejší tón v jeho komunikaci vůči Teheránu.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy

Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.

před 9 hodinami

Těžba ropy

Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?

Rozhodnutí Spojených arabských emirátů (SAE) o náhlém vystoupení z kartelu OPEC je událostí mimořádného významu. Emiráty byly členy této organizace ještě dříve, než v roce 1971 vznikly jako samostatný stát. OPEC po celá desetiletí ovládal ceny ropy regulací těžby, přičemž zásadní roli sehrál už během ropných krizí v 70. letech, které tehdy od základů změnily globální energetickou politiku.

před 10 hodinami

Nábor dobrovolníků do ruské armády

Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům

Estonsko podniká kroky k tomu, aby zabránilo ruským vojákům ve vstupu do země, a to i v době, kdy boje na Ukrajině utichnou. Tato pobaltská země letos zablokovala vstup přibližně 1 300 bývalým ruským bojovníkům a nyní vyvíjí tlak na Brusel, aby zavedl celoevropský zákaz. Tallinn prosazuje, aby dveře do Evropské unie zůstaly pro tyto osoby zavřené dlouho poté, co na frontě utichnou zbraně.

před 11 hodinami

Vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají

Rusko letos výrazně omezí průběh tradiční vojenské přehlídky ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Ministerstvo obrany oznámilo, že se akce obejde bez předvádění vojenské techniky, což je u události, která obvykle slouží k prezentaci vojenské síly státu, neobvyklé. Jako důvod úřady uvedly současnou operační situaci, aniž by poskytly podrobnější vysvětlení.

před 11 hodinami

Ekonomika

Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.

před 13 hodinami

Jarní příroda

Předpověď počasí: Co přinese první květnový prodloužený víkend?

Nadcházející prodloužený víkend slibuje převážně jasnou až polojasnou oblohu a postupný nárůst teplot, které v neděli vyšplhají až na letních 26 stupňů Celsia. Zatímco páteční ráno mohou na mnoha místech ještě potrápit přízemní mrazíky, které představují riziko pro kvetoucí vegetaci, zbytek volna bude ve znamení slunečného počasí. Srážky se během prodlouženého víkendu téměř neobjeví, pouze v neděli se na západě republiky může vyskytnout oblačnost s ojedinělými přeháňkami.

včera

včera

Politico: Válka v Íránu odhalila zásadní trhliny v obranyschopnosti NATO

Probíhající konflikt v Íránu odhalil podle vojenských expertů a diplomatů zásadní trhliny v obranyschopnosti NATO. Ačkoliv se aliance do americko-izraelské války přímo nezapojila, střet v Perském zálivu ukázal nedostatky, které by mohly být kritické v případě případného útoku Ruska na členský stát. Evropští představitelé varují, že Moskva by mohla být připravena k agresi již kolem roku 2029, což zvyšuje tlak na urychlenou modernizaci armád.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy