Rusko zaútočilo na klíčové americké hodnoty. Z USA zní varování před Putinovou lstí

MAGAZÍN - Nejpozději nyní by mělo být každému jasné, že běžné ruské chování na mezinárodní scéně zahrnuje i vměšování se do voleb v západních demokraciích s cílem posílit kandidáty, o nichž si Kreml myslí, že budou z jeho pohledu lepší, a zároveň poškozovat ostatní. S tímto závažným obviněním vystoupil editorial vlivného amerického serveru Washington Post.

Informační válka pokračuje

Prestižní deník připomíná, že Rusko se přesně takto zachovalo v loňských amerických prezidentských volbách. Zpravodajské služby ruského prezidenta Vladimira Putina pak podle washingtonského serveru nyní zaměřily své triky na Evropu, kde se snaží ovlivnit výsledek hlasování ve dvou hlavních ekonomických mocnostech, v Německu a ve Francii.

Aktuálním cílem ruských kybernetických zásahů se stali Emmanuel Macron, favorit druhého, rozhodujícího kole francouzských prezidentských voleb, které proběhnou 7. května, a think tanky spojené s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž vládní koalice bude obhajovat mandáty v září, poukazuje editorial.

"Stejně jako Hillary Clintonová, jejíž kampaň byla podobně v zaměřovači Kremlu, ani Macron, ani Merkelová se neostýchají odsuzovat agresi Moskvy na Ukrajině," pokračuje vlivný deník. Dodává, že oba politici podporují odvetné ekonomické sankce proti Rusku, které přivádějí Putina k zuřivosti.  

Výsledkem je nemilosrdná série kybernetických útoků s původem v Moskvě, přičemž všechny zřejmě řídí ruská vojenská rozvědka, deklaruje Washington Post. Konstatuje, že vyjma Macrona a Merkelové útoky cílí na dánské ministry obrany a zahraničních věcí, oddané stoupence Evropské unie a Severoatlantické aliance.   

"Z ruské strany jde o součást pokračující války na tomto poli a je věčným úkolem držet je v povzdálí," cituje prestižní server dánského ministra obrany Clause Hjorta Frederiksena.  

V záplavě zpráv o Ruskem dirigovaných lživých zprávách, falešných a pochybných webových stránkách a dalších lstech nastražených Putinovými kyberbojovníky, je podle amerického deníku důležité nadále se zaměřovat na hlavní problém. Za ten Washington Post označuje to, že Kreml loni uspěl při ovlivnění americké politické soutěže a nyní má v plánu nabourat volby - základní prvek demokracie - v dalších klíčových západních státech.

Putin věří v návratnost své investice    

Z tohoto důvodu apeluje editorial na republikánské kongresmany, kteří vedou vyšetřování ohledně zásahů do amerických prezidentských voleb v roce 2016, aby odvedli svou práci poctivě. "Ruské vměšování je útok na klíčové americké hodnoty, nikoliv stranický problém," deklaruje washingtonský server.  

Vedení Macronovy volební kampaně tvrdí, že jen v únoru zaznamenalo více než dva tisíce pokusů o kybernetický útok na své počítače, připomíná Washington Post. Dodává, že většina z nich měla pocházet právě z Ruska, což platí i o hackerském úderu na webové stránky kampaně a úsilí zablokovat přístup k emailovým účtům jejích pracovníků, zřejmě ve snaze shromáždit kompromitující informace, které by následně mohly být využity jako nástroj k vyvolání veřejných rozpaků.

Podle vlivného deníku jde o oblíbenou taktiku Kremlu, která má za cíl podpořit Moskvou preferovaného kandidáta v rozstřelu chystaného na 7. května. Jde o Marine Le Penovou, ultrapravicovou nacionalistku, která dostává půjčky od ruských bank, odmítá sankce proti Rusku a pohrdá Evropskou unií, konstatuje editorial.

"(Le Penové) politika by oslabila Evropu a vrazila klíny mezi západní demokracie," obává se Washington Post. To je však podle jeho mínění přesně ta návratnost investice v podobě vměšování se do voleb, ve kterou Putin doufá.      

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů

Kreml v oficiálním prohlášení uvedl, že Rusko zůstává otevřené dialogu s Evropou, ale v žádném případě nepřijme jakákoliv ultimáta. Toto vyjádření přichází v době, kdy Moskva pohrozila další eskalací konfliktu v reakci na dosud největší ukrajinský vzdušný útok na ruské hlavní město. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti varoval před zahájením masivních koordinovaných úderů, které budou prováděny na pravidelné bázi.

Více souvisejících

Rusko Francie USA (Spojené státy americké) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 2 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 8 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 13 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 15 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy